Aktuality

Cílem jeho cyklistického putování je Austrálie, kam hodlá došlapat po trase ČR-Slovensko-Rakousko-Maďarsko-Rumunsko-Bulharsko-Turecko-Írán-Pakistán-Indie-Nepál-Indie. Pro zpestření si   trasy, překoná úsek z Kalkaty do Bangkoku letecky a odtud opět „tradičně“ na kole směr Austrálie. Pro zajímavost je dobré uvést, že v Kalkatě ukazoval Honzův tachometr 11780 najetých kilometrů. A jak se mu cestuje? Několik cestovatelských střípků z jeho deníčku si můžete právě teď přečíst sami: „Zatim jde vsechno bez problemu, akorat cim vic na jih, tim se kolem me shlukuje vic Irancu (hlavne pubertaku) a vosmatavaj mi kolo. Nejvic je zajima halogen vpredu, pak brzdy a computer. Vo ten uz jsem malem prisel (kupodivu v Dogubayzitu v Turecku), kdyz mi ho jeden pubos vyrval z drzaku. Vyresil jsem to jednim vychovnym pohlavkem, alecomputer je skoro na konecny - obcas se ztrati display. Takze se mam dost na pozoru, co se tyce kola, ale vsechno proste uhlidat nelze.“ „25.12. jsem dojel mezi upne nejvetsi vopruzy, navic tu neprodavaj ani balenou vodu. Co je zajimavy, maj tu misto toho vopchody s chlastem, samej tvrdej alkohol. Na hotelovem pokoji se netopi, je tam tak 10C.“ „Hotel s vyhledem na Kancendzongu za symbolickych 250 rupii s fungujici teplou vodou, restaurace na evropske urovni s kvalitnim nekorenenym!! jidlem a klidna pesi zona bez motorkaru. Tak takhle nejak si tu dovolenou predstavuji.“ „Rano je huste snezeni, jedu jak to jde, ale v zaveru vic tlacim nez jedu. Sjezd ale stoji za to, na silnici je 30 cm noveho mokreho snehu, jedu to jak rallye, i kdyz rychlosti max 25 km/h. Padam jen jednou. Motorkari dou radsi pesky, ja vynechavam asi tak 2 km - je to mezifaze s ujezdenym snehem, místy asfaltem a misty ledem a jedu az vod mist, kde prevazuje voda + asfalt nad snehem.“ Vydat se sám na takovou dlouhou cestu vyžaduje odvahu a hodně štěstí. Držme tedy Honzovi společně palce, ať mezi ty vytoužené klokany a protinožce v pořádku dorazí...