Aktuality

Startujeme podobně jako loni ve společenské místnosti Vodáren Plzeň na Malostranské ulici. Parkování je dobře značeno, předem avizováno a i při takové účasti není problém se někam upíchnout. Drobnou vadou na kráse je stálé přecházení přes poměrně silně  frekventovanou silnici Mostní, v těchto místech bez přechodu pro chodce. Nejbezpečnějším způsobem překonání je využití podjezdu této silnice - ten však leží až u řeky Radbuzy. Každopádně 200 - 400 metrová „zajížďka“ stojí jak za nervy řidičů, tak bikerů. Pro příště by určitě pomohlo naznačení tohoto místa šipkami – ne každý účastník je místní. Na startu každý obdržel igelitku Hannah se startovním číslem a zajímavými materiálky. V deset se odstartovalo v jednotlivých vlnách. První vlna, aneb červená barva, znamenala trať 60km a celkem se na ni vydalo 321 závodníků a závodnic. Druhá, modrá vlna, znamenala trať 30km, startovalo ji 458 závodníků a v týmech vysokých, středních a základních škol dalších 208 studentů či žáků. Když startuje naráz 600 lidiček, no to už je pořádný nával. Než stihl startér odstartovat poslední žlutou nesoutěžní vlnu na trať 6km pro rodiče s dětmi, už vyrážela sanita za prvním pádem. Naštěstí nic vážného. První metry závodu vedly po jinak frekventované silnici, kterou naštěstí pořadatelé s pomocí policie dočasně uzavřeli. Startovní rovinka, nájezd na most přes Radbuzu a první drobné stoupání nás vede do areálu Škody v Doudlevcích. Průjezd bránou, kočičí hlavy jsou dneska suché, málokdo se musí sbírat ze země. Zatáčky po areálu jsou rozmanité a zaměstnanci pobaveně fandí atrakci na sobotní směně. Loňská terénní překážka – přejetí přes železniční vagón – se neopakovala. Asi způsobila loni mnoho pádů a zhoršila v zadních částech startovního pole průjezdnost. Výjezd ze škodovky, a už nás čeká klesání po silnici, zase momentálně bez  silničního provozu. Druhý most přes Radbuzu a vpravo najíždíme na štěrkovou cestičku, podél zahrádkářské kolonie a jsme řádově na čtvrtém kilometru tratě. Sjezdem se startovní pole trhá ještě více, před námi nájezd na most přes řeku Úhlavu a stoupání. Zde návodčíci dělí trať dětského okruhu, která již jen najíždí do cíle a ty, co ještě chvíli ve sedlech vydrží. Teplota vzduchu začíná stoupat čím dál tím víc, ti méně šťastní z nás to dokonce vidí na cyklocomputeru: 25°, a to je teprv něco po desáté. No to nám to léto začíná pěkně brzy. Co potom budem dělat v červenci? Oddělili se nám děti s rodiči a my dál pokračujeme ve stoupání. Až na vrcholu parku na Homolce zabočíme vpravo a míříme po silnici do Hradiště – tentokráte již s provozem. Tam nájezd do terénu a uvítá nás právě kvetoucí vojtěška a průjezd kolem řeky. Další točka, tentokráte vlevo nás navede na silnici, která od řeky stoupá vcelku prudce do Černic. Zde je další křižovatka, kterou dnes budeme ještě jednou míjet. Najíždíme směrem k nákupnímu centru, ale na nákupy až příště. Čeká nás cesta kolem Andrejšek a stoupání na Radyni. Už je tu místo pro fotografy jako stvořené, sjezd lesem jeden kořen vedle druhého. Naštěstí žádný pád nebyl smrtelný či jinak vážný a odřená kolena se zahojí. A už je tady občerstvovačka…. Doprava šedesátkaři, doleva třicítkáři. My budeme pokračovat po trase šedesátky. Po silnici se dostaneme do Šťáhlav a dál na zámek Kozel. Ani tady nepůjde o prohlídku, a čeká nás příjemný chládek v lese a za stoupání a klesání se dostáváme až ke zřícenině Lopata. Dál pokračujeme stále lesem do Rakové a dál až zpět do Šťáhlav. Tady to známe, vrátíme se do místa pod Radyni, kde jsme opustili trať třicítky a pádíme zpět. Možná potkáme ještě nějaké společníky ze třicítky.  Směle pěkně vonícím lesem vpřed, za koly se zvedají mračna prachu, vodu potřebuje každý. Čeká nás mostek přes dálnici, silniční úsek do Černic a to, co jsme vystoupali, tentokrát zase dolů. Podél vody, Hradištěm, tak jak ze startu. V cíli výměnou za sportchip dostane každý lístek na pití a guláš, takže hlady snad nikdo nezůstane. Fronta na guláš a pití sice vypadá nekonečná, ale nakonec všichni něco pojedli i vypili. Od jedné k tomu vyhrávala skupina Turbo. Pořadatelé si rozhodně zaslouží pochvalu za velké nasazení návodčích. Ceny v cíli?  Památeční hrnek tentokráte v modré barvě, pro první z hodnocených tras dokonce peněžité odměny. Nalákalo Vás to? Zkuste příští rok také. Rozhodně se svým nízkým startovným patří k pěkným rovinným (a dost i silničním) maratónům u nás. Fotky najdete ZDE, výsledky ZDE a další info získáte na stránkách závodu www.skodabike.cz. Aika