Jak se bajkovalo na Rusavské 50
21.9.2007 08:22
Ohromě, samozřejmě. Byla půlka srpna, pohled do kalendáře říkal sobota 18. 8. – Rusavská 50ka. Plán práce se ctí, takže jsme vyrazili – klasický závod, klasický termín a také klasická sestava – já, Míša závodník, Peťa závodník s jinými parametry.
Je nutné předeslat, že Peťa se profesionalizuje a tentokrát věnoval přípravě na závod nebývalou pozornost – nový přesmyk, nové brzdové špalíky a v pátek večer jen tři piva. Zato já odmítám Michalův předzávodní servis, nechávám raději svého Garyho zakonzervovaného v blatě z Vysočiny – dobrá volba.
V klídku jsme se dohrnuli do Rusavy po deváté hodině. Peťa se musí ještě přihlásit a pak se odebírá do předzávodní stresující fronty na wécé. My se zatím srážíme se Staňou, známým lídrem ještě známějšího úspěšného týmu Zinkové rakve. Věhlas Rusavské 50ky roste, my jsme tomu ještě trochu pomohli, a tak Staňa skočil v 6 ráno v Brně na vlak a přijel si zazávodit.
Michal (šátkový fetišista) přivolává formu nasazením trpasličího Drásal šátku. Šupnem do dresíků, Peťa zodpovědně dolaďuje kolo – rozuměj dohušťuje pneu. Jedem trochu protočit pedály, jestli teda fakt všecko klape a zamíříme na start k obecnímu úřadu. Jsme tu asi půl hodiny dopředu (Michalovi leží na srdci naše startovní pozice v pelotonu) a už se tady řadí mraky bikerů. Vypadá to opět na rekordní účast. Jako obvykle trávím předstartovní minuty problémem „chce se mi čůrat“. Zatímco chlapci a chlapi směle smáčí okrasnou vegetaci obecního úřadu, já to budu muset vydržet. Jakmile je však odstartováno, mám po problému.
První stoupání na Klapinov přináší první překvapení. Zpevněný úsek po Horní Hořansko býval hodně rozbitý, takže se tady postartovní had vždycky ucpal. Jenže kasička EU je bezedná a zastupitelstvo Rusavy šikovné, a tak tu dnes máme nový asfalt – naštěstí alespoň v tomto případě užitečný a vhodný… Takže až na Klapinov pěkně vyjedem, odtud dolů super sjezdíkem ke Chvalčovu. Napojíme se na žlutou značku, i tady je nová široká cesta, zatím jen vysypaná drobným šterkem a uválcovaná. Doufejme, že to tak zůstane.
Šlapem si to celkem houfně na Tesák, a když funíme zavěrečnou stojku do sedla Pod Kyčerou, přismrdí odkudsi z lesa pekelný stroj (prý čtyřkolka). Popojiždí za skupinkou bajkerů a přitom lechtá plyn. Je to hnus. To samé si zřejmě mysleli všichni okolo, načež lesem zahřměl příval velmi sprostých slov, motor vypnul a byl klid. A celé se to nakonec vysvětlilo, to oni se jen pořadatelé snažili pořídit pojízdné zaběry na připravované DVD, přece! Pro slávu se musí trpět…
Z Tesáku je trať lehce pozměněna, vynecháváme okruh kolem Čerňavy, ponevadž se tu pokládá nový asfalt… bez komentáře. Takže svištíme asfaltkou k Rajnochovicím, odtud zpátky nahoru, na Košovy. Tady je bufík. Je vidět, že jsme na závodě pro širokou veřejnost. Dravci se neobtěžujou zastavit, pro ostatní je nachystán široký výběr dobrot nejrůznějších příchutí.
Následující dlouhý asfaltový úsek je největší slabinou jinak parádní trati. Příval asfaltu požehlí osvědčený hřebínek na Troják, sice tady trochu plašíme turisty, ale všichni jsou usměvaví a někteří dokonce hekticky fandí. Super atmosféra. Když to smažím z Trojáku na Hutě, periferně zahlédnu batikované triko sklánící se nad defektem. Tak to je image kamaráda Zontára – ty defekty už mu nikdo neodpáře, chytil jich při závodě všeho všudy pět! Ale nenechal se zviklat a lepil a lepil, až nakonec dojel. Sláva mu!
Ten závod mi letos uběhl, ani nevím jak. Jelo se výborně, poslední hřebínek si i přes rozbolavěné koleno vychutnávám, dokonce jsem se pokusila zdolat v sedle Hrubou Malíkovou. Skoro to vyšlo, však já ji jednou dostanu… V závěrečném technickém sjezdu do Rusavy dělám chybu, ale ustojím to a stejně tak oba borci za mnou, kterým se omlouvám (zřejmě si asi pomysleli něco pěkného o ženských na trati). V cílové rovince žádné dráma nebylo, obloukem vítězů projíždím sama v čase XY.
Míša se Staňou už jsou samozřejmě v cíli, mají za sebou jedno pivo a před sebou několik dalších, a tak se mile ráda přidám, i když:
Na Rusavě po závoduzáhada v tom nenívystojíš si dlouhou frontupivo zkrátka pěníbývá to tak každým rokem prý už se to změnídušuje se pořadateltakže - budem překvapení?
Všechno si to organizátoři pečlivě zapsali, aby ten příští ročník byl ještě lepší. I když i tak je už dnes Rusavská 50ka velmi, velmi vydařená, o čemž svědčí i počet 776 startujících!!!
Ale abych nezapoměla na Peťu! Dlouho jsme ho vyhlíželi… a nakonec dojel. Autem ho do cíle přivezl pan starosta Rusavy osobně. Byl v tom defekt! A poté díra jako vrata ve fungl nové duši. Jenže tu Peťa bez brýlí nemohl najít, tak to ohodnotil na „něco je s ventilkem“. A když už se s tím mazal tak dlouho, že ho předjel i frajer na Libertě (závod dojel v čase 6 h), radši se odebral do cíle s panem starostou. To je tak, když se člověk moc připravuje..:-)
Zuzana Šlapalováfoto: autorka, Ondřej (www.rusavska50.cz)
Související články
Žádné související články
Fotogalerie
Žádné fotogalerie