Zhruba 15 km před cílem mě dojel velký, asi 20-tičlenný balík, se kterým jsem se pak dovezl až do cíle. Nějakých 10 km před cílem ale trať začala vést po cestách s kořeny a jemným bílým pískem, který je pro okolí Máchova jezera tak typický, a to se potom jede v balíku ne zrovna pohodlně. Co chvíli se někomu přední kolo do písku zaboří, či to zadní ustřelí a o adrenalin je rázem postaráno. Závěrečný úsek před cílem se zvedá, až těsně před vjezdem do areálu najedete do stojky, která se sice dá celkem v pohodě vyjet, ovšem je k tomu třeba zvolit dobrou stopu, a taky nesmí slézt nikdo před vámi… No a to je poslední překážka před cílem - Bezděz je dobyt.
Závod se svým charakterem řadí do kategorie pro nejširší cyklistickou veřejnost, nicméně mezi pověstné „masovky“ nepatří. Od nich se liší pohodovou atmosférou a hlavně romantickým prostředím dějiště, protože kdo je jen trochu sensibilní, musí ten úžasný hrad nad hlavou a ducha prostředí kolem cítit.
Připravte se ale na nemilosrdný kvapík od začátku až do konce na sice krátké a placaté, ale přesto určitě ne nezajímavé trati. A ať přijedete v jakémkoli čase, neúnavný spíkr oslaví váš průjezd cílem zahlášením vašeho jména širokému okolí, což může spoustu lidí potěšit, nebývá to totiž zvykem. Kvituji také nabídku vhodnějšího jídla, než je obligátní guláš s rohlíkem, a tím byl těstovinový salát. Ostatně celá organizace akce byla bez chyby a je dobře, že v tomto směru je laťka na českých závodech nastavená opravdu vysoko. Jsem prostě rád, že jsem poznal tento závod, pěkně si ho užil a rád na něj za rok zase přijedu. Sice tyhle krátké rychlé tratě nemusím, ale na druhou stranu - kde jinde se mi podaří ztratit na vítěze 19 minut s průměrem 28 km/h… Jak už jsem uvedl, vítězem se stal Václav Ježek s časem 1:28:28h, druhý byl Ondřej Bambula a třetí dojel Jiří Chyba. Neméně zajímavá postava se ale umístila i na místě čtvrtém a nebyl jí nikdo jiný, než slavný zmrzlý muž Jan Kopka.
Kompletní výsledky a fotky naleznete na stránkách závodu.
Pavel Polidar
