Aktuality

Výjezdem na Doupskou horu, sjezd samá točka, přes řeku Teplou, okolo letiště po šotolu na vrcholovou prémii Vítkovy hory a zpět famózním sjezdem k řece. Následují kruté výjezdy pokrývačem na vyhlídku Karla IV., kde praskají svaly i kliky, singlíky rychle k další refresh station, znovu na Doupskou horu, sjezdík a do cíle. Na stokilometrové trati na nás čekaly takové okruhy dva.

Pohárovou trať zdolal nejrychleji Kristián Hynek z týmu Scott&Hagget MTB před Janem Hruškou (Cyklotrenink.com) a bronzová příčka patří Robertu Novotnému (Factor Bike Team). V ženském závodě udolala Ilona Bublová (Rock Machine Cyklomax) Barboru Radovou (Profil MRX). Třetí byla Alena Krnáčová (Poštovní spořitelna Marin).

Stokilometrové trati sice kraloval maratonský mistr republiky Jiří Novák z týmu Dekhome Cannondale, ale nejvíce bodů do Prestige Trophy nasbíraly červeno-bílé Toyoty. Na stupních vítězů Ondřej Fojtík a Olda Hakl. Ženskou kategorii suverénně opanovala Petra Kottová (Toyota Dolák).

Pro mě jakožto Varana je AM srdeční záležitostí. Vidím vývoj závodu, snahu pořadatelů i partnerů závodu vychytat i ty nejmenší mušky. Proto raději přenechám komentář nezaujatému pohledu závodníků Ondry a Jitky:

Ondro, Jitko jak se líbila trať, zázemí, prezentace, pasta?

Jitka: Na závody do Varů jsem se těšila, všichni je každoročně chválí. Když jsme v sobotu ráno vstávali a viděli za okny to psí počasí, tak jsem měla obavy…Svatý Petr ale ukázal, že má Vary rád a pořadatele odměnil skoro slunečným dnem.

Trasa byla moc pěkná, technická, místy vylepšená bahnem. Značení bezchybné, díky vápnu nemuseli ani chrti moc zvedat hlavu k šipkám a na každé křižovatce stáli ochotní pořadatelé.

Občerstvovačky by byly na samotnou kapitolu... Pobavilo mě, když jsem slyšela vyvolávat mimo jiné ruummm, ferneeet, olivy!!!…

Zázemí závodu poskytl kemp v Březové. K dispozici závodníkům byl celý areál, včetně wc a sprch (kde tekla teplá voda:-). Vytknout lze jen nepřítomnost masáží a kapela, která nehrála nijak úžasně.

Celkově byly Vary podle mě povedený závod a asi nejhezčí co jsem kdy jela…

Ondra: vzhledem k tomu, v jakejch superlativech vyprávěl Jindra o AM a o místní vinotéce, jsem se do Varů moc těšil. Navíc sem už přes tejden na kole neseděl, takže byl čas na nějakou projížďku.

Slovo dalo slovo a v pátek Jindrovi tlučem na vrata, sedáme na kola a vyrážíme pro čísla, cestou nabíráme víno na dobrou noc. Ráno vstáváme do pěknýho deště a osobně jsem docela rád, že start je až ve 12. Ve chvíli, kdy vyrážíme na start, je už krásně, po dešti ani památky. Ve 12 se ozývá výstřel a dav bikerů se rozjíždí. Obě trasy zároveň, ale vše OK. Po pár kilometrech se najíždí do terénu. Trasa vede přes několik místních vrcholů, které propojuje řada parádních singlů, ať už vedou po vrstevnici nebo z kopce. Zbytek tvoří lesní cesty, asfalt, šotol a na jednom místě se projíždí bahenní lázní. Trať je 100% sjízdná, nikde se nemusí sesedat, což mi maximálně vyhovuje. Sjezdy hodně rychlý, ale určitě si to na mokrém kamení chce pohlídat přední kolo. Vzhledem k tomu, že se jely defacto 2 okruhy už člověk ví, co ho čeká, takže napodruhé se dá zariskovat víc:-)

.
Do cíle sem dojel totál prošitej, ale moc spokojenej (aspoň do doby než sem viděl výsledky). Závod pořadatelsky zvládnutej na 1, lidi na občerstvovačkách kmitali s bidonama co to šlo, značení super. Těšim se na další!

připravil Jindra Volný