K následné výzvě mě inspiroval tento mail:
"Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, zda již nemáte na nadcházející sezonu připraveny nějaké dresy, rád bych si ho zakoupil, podpořil Vás, a to nejen jeho zakoupením...
…nejsem profesionál, jezdím 2-3 závody ročně.
Moc děkuju
Ondra"
Abych se přiznal, neměl jsem v plánu naše dresy prodávat. Ale na druhou stranu, je to skvělá možnost zviditelnit projekt Paracycling team Černí koně. Intenzivně se snažím sehnat sponzory na realizaci projektu, bohužel všude narážím na slova světová krize a snižování rozpočtů. Nastala doba, kdy i firmy, kterých se krize netýká, si na krizi hrají. Je to taková nová hra, která oproti té dosavadní, kdy se každý předháněl, co vše si může dopřát, spočívá v úsporách. Teď se soutěží, kdo dokáže více seškrtat rozpočet. Proto se projekty, jako ten náš, málokomu hodí do krámu. Oslovili jsme i nějakou tu nadaci. Ovšem problém je v tom, že většina příspěvků se poskytuje organizacím s minimální roční historií.
Co nás však potěšilo, je podpora od veřejnosti. Nejedná se pouze o finanční, ale i o podporu slovem. Dáváte nám tím jasný signál, že rozhodnutí pomáhat těm, co pomoc potřebují, je správnou volbou. Děkuji všem, kteří do diskuze na našich stránkách napsali pár slov podpory. Za všechny jeden z Českých Budějovic:
"Zamítnutá žádost o nadační příspěvek aneb Kdo chce, vždycky nějak může, a kdo nechce, tak hledá výmluvy. Černým koním, občanskému sdružení s velmi užitečným cílem podpory tělesně handicapovaných při sportovních aktivitách, byla zamítnuta žádost o nadační příspěvek „z důvodu formálních nedostatků žádosti“.
No, co na to říct…
Třeba že naštěstí kromě velkých a „slavných“ potenciálních sponzorů existují i malí, docela nenápadní „sponzoři“, kteří třeba nemůžou dát tolik, kolik by chtěli a kolik by neznamenalo pouhou „kapku v moři“ (například já jsem čerstvě rozvedená máma malého dítěte, mám vysoký úvěr a momentálně nejisté pracovní místo, takže tomuto faktu musím přizpůsobit i rozhodování o výši možných příspěvků na byť dobré plány), ale přesto se neohlížejí na nějaké „formální nedostatky“.
Osobně Černým koním velice fandím, protože vím z vlastní zkušenosti, jak MOC je důležité, aby člověk se zdravotním handicapem dostal šanci nejen „žít“, ale žít KVALITNĚ, to znamená moci i pracovat a sportovat… I v „osvíceném“ 21. století se drží v povědomí mnohých lidí zbytečné předsudky, jako že s handicapem život „končí“ a tělesně postižení by měli „sedět doma a být rádi, že jsou naživu“ – omlouvám se, že to píšu tak natvrdo, ale dosud se s podobným názorem nezřídka setkávám. A přitom často stačí málo (třeba úprava bicyklu z nožního na ruční pohon) – a už zase sviští vítr kolem uší a život stojí za to, aby se na něj předčasně nekašlalo…"
Všechny neúspěchy a zároveň i nové naděje mě utvrzují v tom, že projekt musíme hlavně zviditelnit. ČERNÍ KONĚ musí být v podvědomí veřejnosti, teprve tak se nám usnadní cesta k získání finanční podpory. Proto se budu snažit o spolupráci s každým druhem médií, který nás může zviditelnit. A proto se obracím i na Vás, čtenáře a cyklisty o pomoc s mediální kampaní.
Navštivte naše stránky, poznejte, o co usilujeme. Podpořte nás v diskusním fóru. Pokud nám chcete pomoci, objednejte si náš dres, který nabízíme ve spolupráci s výrobcem LAWI za zvýhodněnou cenu 666 Kč. Pokud se nás pak na závodě v dresech ČK sejde třeba jen 20, tak to už je síla. To už nás málokdo dokáže přehlídnout, to už pak pro každého sponzora budeme zárukou zviditelnění. Samozřejmě budeme vděční, pokud nám za dres pošlete i vyšší částku, ale není to podmínkou. Na každém závodě, kterého se zúčastníme, postavíme stan Černých koní. Sloužit bude jako prezentace našeho projektu. Každý v dresu ČK zde bude vítán. Každý v dresu ČK je zároveň členem MTB teamu Černí koně, a jako takový se podílí nemalou měrou na nastartování projektu. Realizační tým udělá vše proto, abyste měli důvod být hrdí na to, že nosíte dres ČK.
Další informace, nejen o prodeji dresů, získáte na www.cernikone.cz
Všem děkuji za pochopení i za podporu.
Za Černé koně Tomáš Pouch
