Ačkoliv už byla informace o jeho cestě po Panevropské trase zveřejněna, množí se dotazy na podrobnější poznatky, zkušenosti i doporučení, které získal:
"Rád tak činím, protože zvláště po martýriu a po reportážích dvou nepřipravených redaktorů deníku BLESK mohou mít čtenáři rozporuplné dojmy. Rád tak činím také proto, že sezóna se kvapem blíží a můj příspěvek o Panevropské trase v časopisu Cykloturistika nebyl zatím bohužel otištěn.
V nadpisu článku jsou použity názvy trasy v jazycích všech států, kterými cyklotrasa prochází. Podle těchto názvů je možné hledat i na webových stránkách. Ty jsem při plánování cesty použil a sloužily mi jen rámcově. Posloužily mi jako kostra k určení. Nějaké informace jsem získal na slavnostním otevření v Norimberku, další rady mi poskytl kamarád Jan Bednář, který na rozdíl ode mne vyjížděl také ihned po otevření trasy, ale z Paříže.
Panevropská trasa v Čechách a v Německu vede po již existujících cyklotrasách a cyklostezkách, jejichž značení je doplněno specifickým logem. Značení ve Francii nebylo v té době vůbec žádné. Přesto jízda ve Francii měla ohromné kouzlo i nezbytné dobrodružství. Vodítkem byly převážně jen města, kterými se mělo projíždět, trasy kolem řek a podél bezpočtu vodních kanálů.
Jízdu jsem započal v Praze na Smíchově. Cyklotrasou čís. 3 jsem pokračoval při řece Vltavě, a Berounce, kolem Karlštejna, přes Beroun, Hořovice do Plzně. Z Plzně po cyklotrase čís. 37 dál na Stříbro, Kladruby, Bělá nad Radbuzou k hraničnímu přechodu Železná/Eslarn. V Čechách jsem najel 242 km. Kromě chování řidičů v úsecích, kde není jiné řešení, než vést cyklotrasu po frekventované silnici, mám z cesty po Čechách jen pozitivní dojmy. Jako pamětník mohu posoudit, kolik se za poslední léta pro cykloturistiku udělalo, když vlastně začínala od nuly. Jsou místa (budování obchvatu Prahy, železničního koridoru ke Stříbru), v nichž se musí po dobu stavby projíždět v poněkud náročnějších podmínkách. To každý pochopí.
Množství kulturních a historických míst určitě zaujme zvláště zahraniční návštěvníky a dobrým zjištěním byl stále pohlednější stav dříve zanedbaného, pro vojenské účely zablokovaného pohraničí.
Po přejezdu hranic do Německa čeká cykloturistu lahůdkových 60 km krásným krajem po vrstevnici a po zrušené železniční trati (Weidhaus – Neustadt a.d.Waldnaab). Stejně pohodová je jízda až do Norimberka. Jen si člověk musí zvyknout na ohromný počet křižujících se cyklostezek a držet se loga Panevropské trasy. K prohlídce Norimberka doporučuji vyčlenit si dostatek času. Do všech důležitých městských a historických částí vede dobré značení, orientace je poměrně snadná, jízda bezpečná.
Z Norimberka vede značená trasa přes mnoho malých i větších malebných městeček s hrázděnými domy. U města Schwabisch-Hall čekají na cyklisty hodně náročná stoupání. Odměnou jsou výhledy do okolní krajiny. Následují rozsáhlé oblasti vinic a posléze opět pohoda podél řeky Neckar až do Heilbrunnu, Heidlbergu a Speyeru, posléze po lesních a polních upravených cestách až k Rýnu do Karlsruhe. V něm jsem se příliš nezdržoval. Okolí je hezké, ale na předměstí hodně průmyslu. Cestu po Německu jsem ukončil v Kehlu, před hranicemi Francie.
Německo má vybudovanou hustou síť cyklotras se vším zabezpečením. K přespání je dostatek možností v kempech u řek, nebo v cenově dostupných penzionech kdekoliv.
Přes Německo jsem ujel bez jakéholiv defektu 656 km.
Po překročení hranic do Francie přes silniční most Pont du Rhin vás přivítá Štrassburk. I tady doporučuji nepospíchat a čas věnovat prohlídce historické části města i prohlídce nových moderních objektů EU. Právě odtud můžete nastoupit na 55 km bezstarostnou trasu podél Rýnsko – Marnského kanálu s množstvím zdymadel, stavidel a s čilým lodním provozem. Dalším vodítkem po Francii až do Paříže byly názvy měst, řek a vodních kanálů. Vyžadovalo to hodně trpělivosti a hledání v podrobnějších mapách jednotlivých oblastí. Nejen, že Panevropská trasa nebyla nikde značená, ale nic o ní nevěděli ani v informačních centrech.
Přes město Bar-le -Duc s málo frekventovanými silnicemi se dostanete do střediska vinařství, Chalons-en-Champagne. Už samotný název města, rozsáhlé vinice, malebné vinařské vesničky, zámečky atd. napovídají, jakým krajem projíždíte. Ale pozor – zvlněný, náročný terén! I další část až do Cateu-Thierry je náročná na orientaci podle mapy. Do Meaux vede řeka Marne. Paříž je odtud už jen 60 km. Posledních 30 km z Claye-Soully do Paříže vede po nádherné asfaltové cyklostezce podél Canal de l´Querq. Cyklostezka končí asi 4 km od cíle u vlakového nádraží Gare de l´Est. Tam bez problémů dojedete podle podrobné mapy Paříže.V jeho blízkosti jsou dostupné známé pařížské pamětihodnosti.
Ve Francii jsem ujel 687 km jen s 2 defekty duše předního kola.
Je všeobecně známo, že všechny expedice jezdím na původním krossovém kole GALAXY Jupiter (dnes 28,5 tis. km) s brašnami Sport Arsenal a oblečen v prádle firmy PROGRESS. Dojem z předcházejících cest jsem si nezkazil ani starostmi s hledáním trasy, protože Francie a Francouzi jsou pro mne No.1 Ani tady nebyl s ubytováním problém. Využil jsem kempy a 1x z nouze volnou přírodu. V Paříži poměrně levný hotýlek. Těch je v okolí 500 m od nádraží v dostupných cenových relacích dostatek.
Závěr :
Panevropskou trasu doporučuji poznat. Nabízí přírodní, kulturní i historické památky přímo nebo v nejbližším jejím okolí a z hlediska informací se bude určitě stále vylepšovat. Každý si může libovolně zvolit výchozí místo (Prahu, Paříž) i to, jakým způsobem jí projede. Průměrný cykloturista, který chce cestou co nejvíce poznat, potřebuje k projetí cca 21 dní – je to jen můj odhad. Nebo rozdělit podle časových možností na jednotlivé části (Čechy, Německo, Francie, nebo Čechy, Německo + Francie).
Šťastné kilometry kdekoliv a kdykoliv přeje František Šesták (teď už 68 let)"
Další info na www.cyklosvec.cz/sestak
