Celý den se nesl ve znamení přeháněk, které uderem 15-té hodiny přešly v regulérní bouřku. Časovka startovala zpod stanu, který chránil alespoň pár závodníků před vrtochy počasí. Celá trať vedla v podstatě do kopce a byla pokryta bahnem do výše půli lýtek dlouhonohé modelky. O obtížnosti svědčí i čas vítězné dvojce belgičanů (32min, 2min náskok na druhé), s nimiž se znám už Ironbiku. V jednotlivcích zvítězil bratr pořadatele, Mireček Hornych. Po časovce všichni vypadali jako strašidla z bažiny, kromě jediného týmu žen na startu, které chtěly dokonce jet ještě jednou.
Já jsem se „bohužel“ tohoto masochismu nezúčastnil, protože mé startovní číslo se nějak zatoulalo. A co hůř, při cestě mi z batohu vypadla někde tretra, aktuálně tedy sháním tretry a kufry. Zítra nás čeká 66 km dlouhá trať, tak nám držte palce, ať se počasí umoudří.
Jindra Volný
