Osobně jsem nikdy předtím Znovín nejel, takže jsem se těšil na nevšední zážitky. Již samotný příjezd na místo konání a kolosálnost areálu hovořily samy za sebe. Dojem byl následně umocněn mocnou kolonou cyklistů, která stála již půl hodiny před startem na pozicích. Jel jsem raději obhlédnou vojenský bunkr, pozůstatek opevnění hranice a Malovaný sklep a na start přijel až s domnělým výstřelem. Masa cyklistů se pomalu dala do pohybu, aby postupně sesedala a nasedala, podle toho, jak pomalu jsme se pohybovali. Trénink rovnováhy úžasný. Asi na desátém kilometru se už dalo i předjíždět, tak jsem začal intenzivněji dupat do pedálů a prokousávat se davem, kochajícím se vinohrady. Tedy kochat se dalo jen za předpokladu, že jste měli to štěstí a do očí vám nevlezla všudypřítomná spraš z vinice.
Trať samotná není nikterak náročná, ale v kombinaci s neuvěřitelným vedrem - nepřítelem č.1, a neustálými změnami tempa od spurtů na předjetí po totální stopku vystavenou závodníkem, jenž si dělá fotky vinice, či rovnou změtí kol a lidí na kopě po hromadném karambolu. Přesto jsme se myslím všichni dobře bavili. Po občerstvovací stanici se stal terén zajímavější. Kamenité crosscountry vyzývalo k tempu a já poslechl. Sice se mi hlava vařila v přilbě mé přítelkyně, která nedávala vzduchu nejmenší šanci ochlazení, ale přesto jsem se hnal vpřed rychlejší stopou za stálého pravá, levá, děkuji, zleva. Připadal jsem si jako hráč počítačové hry formulky, kde předjíždíte jedno auto za druhým. Tady se zase snažíte vejít se do koryta tratě a nestrefit přitom okolní jezdce.
Závěr trati už si vybavuji jen matně. Slunce, strašné horko a únava udělaly své. Sice jsem stále předjížděl, ale jen setrvačností. Jména vinic jako Sahara a Peklo mi přišly v danou chvíli více než výmluvné. V cíli jsem vyfasoval tašku s trikem, pivem a vínem a odvrávoral do stínu vypít nejméně litr vody a skočit pod sprchu i v dresu a tretrách. Následně jsem ztrestal guláš s chlebem a klobásu, jež nám uchystali pořadatelé a mohl jsem vyrazit do sklípků pln přesvědčení, že jsem dnes opět udělal něco pro své zdraví.
Jindra Volný
foto: RaMach
