Česká verze English version
Cykloserver.cz

Aktuality

Přes dva kopce s generálkou brzd

15.4.2011 14:43

Minulou sobotu se dávalo z Jedomělic do Jedomělic Přes dva kopce, kultovní otvírák maratónské sezóny. Stejně jako minulé roky se daleko méně borců nahlásilo na delší trať, ale byl bych se styděl zkusit jinou.

Bookmark and Share

  • Přeplněno, ale ne zas tolik

Nikdo před deseti lety nemohl tušit, že ze závodu Přes dva kopce se stane v podstatě regionální kultovka. Výchozí situace byla totiž v podobě vesnice s nulovou cyklistickou tradicí a s žádnými skálami nebo jinými krajinnými útvary, které by vábili čundráky a jejich moderní obdobu na dvou drapácích. Přesto se to povedlo tak, že letos byla startovka plná dlouho před termínem. Již minulý rok to bylo na hraně, a tak letos situaci dopomohl snížený limit účastníků, celkem 450. Všichni nedodrželi zákaz vjezdu k startovní pásce, a proto se prý policie chce dělat napřesrok problémy s povolením závodu.

Tento otvírák sezóny je známý tím, že je vždy pěkné počasí, dlouhá verze tratě se svými 84 km a 1500 m převýšením se neřadí mezi dětské jako ostatní jarní závody a projíždí se několika vychytávkami, jako stodola, brod, valník a šplh v rokli za pomocí lana. Vždy je dostatek fotografií, poslední léta i videí a celková atmosféra zůstává domácí. Není pak divu, že to má takový úspěch.

  • Kdo se směje nejdéle

Letos se nesmí parkovat všude ale jenom někde, například v bývalém JZD. Tam se dávám dohromady už v 8.30, ale hodně lidí přibývá až kolem 9.30, protože start krátké trasy je až v 11.30. Hodina a půl je až až včetně projížďky okolím, abych ověřil, že herka po týdnech nečinnosti ještě něco zvládne. Vypadá to dobře, až na to, že mám zpoždění a řadím se dosti nakonec houfu. Po startu předjíždím odvážlivce výletního garde. Místo nášlapů má klipsny hned několik konzervativců, ale dostane mne nejvíc místní chlápek, který navíc nemá ani helmu. Aby mu nehrozila diskvalifikace, tak fotím radši jen ty klipsny.

Hned v prvním sjezdu ale poznám pravdu, že ten kdo se směje naposledy, se směje nejlépe. Zadní brzda je sice ultramoderní hydraulika ale došla šťáva, páčku mám nadoraz, ale účinek žádný. Ještě, že mám přední verzi, kde to trochu jde, i když šílená houba. Ve sjezdech si nechávám odstup, abych stihl dobrzdit přední, a naopak vítám veškeré kopce směrem nahoru, kde to brzdí gravitací samo.

Chvíli jedu s myšlenkou, že tak dám celý závod, ale na to se sjíždí do Jedomělic po kamenité cestě, kde to vytáčíme na 60 za hodinu a tam si uvědomím, že být nějakého karambolu vepředu, tak to na přední nezahamptnu ani náhodou. Ve vsi po valníku tedy dávám odbočku směrem mechanici, navzdory davu, který radí správný směr.

  • Po generálce se to jede lépe

Mechanik z eM Sportu nejdřív zjišťuje situaci, jestli jedu na bednu. Jestli jo, tak prý už ne, a jestli ne, tak už opravdu ne. Mému stroji prý došlo a je potřeba mu vpíchnout adrenalin přímo do rámu, jinak to nepojede.

Odvzdušnění se daří hned napoprvé docela slušně, doktor ode mne nechce žádný regulační poplatek, a tak můžu jen doporučit tenhle krám. Přesto je to celkem 13 a půl minuty ztráta, když znovu nastupuji, jsem v propadlišti výletníků někde úplně vzadu. S brzdou ale spokojenost, takové jedovky jsem tam ještě neměl, a tak na rozdíl od prvních 20 km, kdy jsem byl rád za každý kopec nahoru, kde můj handicap nebyl znát, si teď užívám i sjezdů.

  • Sjíždění ztráty

Snažím se to dost valit, přeci jen mám navíc. Předjíždím podruhé některé bojovníky včetně těch, s kterými se znám. Některým to přijde divné a musím vysvětlovat, co dělám tak vzadu. Sjíždět borce se tu naštěstí dá docela dobře, je jen málo míst, kde se nevejde celý traktor, jediné, na co je potřeba dát pozor, jsou nástrahy pod listím. Několik zlomených šaltrů letos opět potkávám, je to další stálice na Dvou kopcích.

Co si ovšem člověk zapamatuje nejvíc, jsou krátké, ale krutopřísné stojky využívající typického rázu okolní krajiny zvané Džbán, kam doporučuji se alespoň jednou vydat na průzkum, například z Dřeviče na Pravdu přes Kozojedy, Konětopy a Pnětluky. Jedna z nejbrutálnějších, která jde dát, se utahuje tak na 26-28%. V minulosti jsem to jednou dal, ale hned potom mne chytly křeče, a tak teď už zkušeně slézám. Ono se to nezdá, ale na jaře má člověk méně najeto a po 40 km to může začít být boj, pokud se nešetří síly. Potom člověk končí v listí a nadává si, kam se to přihlásil, že by mohl místo toho doma klikat na internet.
Nicméně já jsem dost rozjetý z nedávného soustředění v teplých krajích, a tak vyčerpání zatím nehrozí a zatím dost stahuji ztrátu.

Letos je několik drobných změn trasy včetně výměny tradičního šplhu roklí na laně jiným šplhem roklí, kde už žádné lano není, zato jsou tam povzbuzující slogany na stromech. Že se člověk blíží k nějaké vychytávce pozná již od zvýšeného počtu fotografů v jinak prázdném lese.

  • Zajížďka

V druhé části závodu stojek již ubude, a jede se několik lesních přejezdů, kde se navzdory kořenům dá točit 30 km/h. Špic tam prý jezdí tak 50, že mají zaváděcí čtyřkolky co dělat, aby se nevyndaly.

Právě na jedné této rovince zapomenu odbočit a jedu dál tak dva kiláky, než mi dojde, že už dlouho nebyla značka. Začnu se vracet a v tom dorazí další borec, je si jistý, že jede dobře, a tak to znovu otáčím. Za chvíli vyjedeme z lese v neznámé vesnici a přijede třetí slepýš. Trochu si tam vynadáme, kdo jel za kým a koho je to tedy chyba, ale rychle to obracíme a valíme zpět. Optimálně zakufrujeme i na cestě zpět a zpět na trasu se dostaneme po šestikilometrovém bloudění. V ten moment ztrácím motivaci dohánět jakoukoliv ztrátu a jedu na zevlbábu. Když potřetí předjíždím některé borce, tak už je vysvětlování, co dělám tak vzadu dost obtížné a začínají mne podezřívat z účelové lži. Tak si alespoň vychutnám červenou krajinu kolem a dorazím to do cíle, kde si můžu alespoň postěžovat kamarádům u piva, jakou že jsem to měl smůlu.

  • Závěr?

Na rozdíl od Tomáše Trunschky, který byl za 3:16 už v teple, jsem se trápil celých 5:07. Zajel jsem tedy 90 km místo oněch 84, a zvládnul to včetně generálky zadní brzdy, ale přesto to opět nebyl chvalitebný výsledek. Z ženských byla nejlepší zas Ivana Chlustinová s časem 4:36. Na krátké trase bylo více rušno, ale moc o tom nevím, snad jen fotka vítězek, jestli se nepletu. Závěr článku by to byl, kdybych nechtěl ještě zmínit spekulaci o tom, zda bude příští rok vůbec tradice pokračovat. Snad je jen marketingový trik vypustit tento balónek, protože Jedomělice už tu cyklistickou tradici pomalu ale získávají, no to jo.

 Václav Brož

další fotky najdete tady >>

Diskusní fórum pro: "Přes dva kopce s generálkou brzd"

Názor Autor Datum a čas
RE: Přes dva kopce s... Václav 17. 4. 2011, 23:06
RE: Přes dva kopce s... Michal 17. 4. 2011, 21:54
RE: Přes dva kopce s... Radek 15. 4. 2011, 16:07

Fotogalerie

Žádné fotogalerie

Reklama

automobiloveDILY24.cz



Tipy pro Vás

Phone Maps - Svět doslova na dlani
 
FOR BIKES 2014 - veletrh cyklistiky Praha
 
SHOCart liga - seriál MTBO závodů pro veřejnost
 
Kolo pro život

Vyhrajte s námi

Partneři

SHOCart - outdoorové mapy všeho druhu Acepac - bikepacking equipment Česká Mountainbiková Asociace Rychlebské stezky Cyklisté vítáni - síť certifikovaných zařízení pro cyklisty

Najdi tip na výlet

v turistické oblasti
podle průchozího místa
podle typu aktivity

Kalendář

Novinky z knihovny

Reklama





Copyright 2007 Cykloserver.cz | | Tel.: (+420) 731 136 014

Design by OVX.cz


Reklama: Praktické láhve na pití botanela ze zdravotně nezávadného plastu


Reklama: Cestovní pojištění Porovnej24.cz