Loni jsem Drtiča vypustil, protože závod „Loudání českou krajinou“ jsem dokončil až ve středu – 2 dny před Drtičem. Proklatě málo času na regeneraci. Letos jsem dosáhl cíle Loudání už v noci z úterý na středu, takže voraz byl o den delší.
V minulých dnech v Beskydech hodně lilo. Čeká se mnoho bahna. Až tolik, že na startu jsem potkal ogara v kanadách. Přitom má být vedro 30°. Nevšední to kombinace. Doplňování energie se řeší na horských chatách. Nehodlám ztrácet cenné vteřiny ve frontách na pivo a polívku, tak vezu plný ranec namazaných rohlíků a buchet. Elán mně vydržel až za druhý kontrolní bod – k hospůdce Ranč kdesi nad ValMezem. Fronta na škopek prakticky žádná, fazulovka taky bodla. O kousíček dál je další hospůdka, takže účastníci se rozptýlí tam i sem. Fajn.
Třetí razítko dostáváme dole u Bystřičky a bez váhání makáme na protější kopec Santov. Bláta je tak akorát pro zpestření... no... místy trochu víc. Ale ty panorámata jsou úžasný!
Cesta k bodu K 4 je nekonečná. Bez možnosti doplnit butelky. Všem nám dochází voda. Je fakt vedro a slunce peče jako v pekle. Cesta naštěstí vede chvílemi lesem.
Na Soláni se nalévá limonáda iontovka. Prima. Akceptuju i čekání na pivo a dávám kobás, aniž bych se pořádně rozhlédl. Velká chyba. V chatě totiž vaří knedle z borůvkama. Přes plný břich jsem na chuť jednu dal. (Vřelé díky kamarádi.) Taková knedla v pravý čas je zážitek na celý život.
Na Pustevny se, žel, dnes nedostanu. Naplňuju motto Drtiče „nežeňme se“ a končím. Z trasy jsem urazil zhruba 75 km a zdolal převýšení... těžko říct kolik, ale míň než 2000 m to nebude. Svědomí mě ani moc nežere. Vzhledem k faktu, že předpředpředpředvčerejškem jsem ještě tvrdě makal na Loudání, můj výkon relativně není špatný.
Dojezdová listina se na webu www.drticbike.cz už visí. Další fotky jsou v GALERII >>
