I takto by se dalo popsat, co účastníci MTBO Ztracené Kobylky zažili tento víkend v okolí Liblína u Kralovic. Tentokrát jsem to na manželku Danielku ušil opravdu mazaně: „Zlato, co kdybychom jeli příští víkend na výlet? Co třeba někam na kolo k Berounce? Co ty na to?“ Sežrala mi to a ještě měla radost, že ji vyvezu na výlet! Checht :)! Jak jsme se v sobotu ráno blížili ke startu v kempu, musel jsem s pravdou ven. Z rodinného výletu je rázem 5 hodin hledání kontrol (takže jsem vlastně ani nekecal, že ne!).
Na start v 10:40 jsme šli už vybaveni hodnotou jednotlivých kontrol, a také třemi hádankami k speciálním kontrolám, ale stále bez mapy. Ta se rozdávala až po ostrém startu u hřbitova. Jak jsme obdrželi mapu, hned nám bylo jasné, že začneme z Liblína po zelené turistické cca 2 km podél vody, sebereme kontrolu a dále na žlutou turistickou - 3 km, kde sebereme další lampion a uhneme po drobné polňačce, 2 km k potoku, který nás odmění kontrolou za 50 bodů a pak se uvidí. Realita byla: zelenou se rozhodlo jet hned několik dvojic, ale všichni, až na mě, pochopili, že se to jet nedá a trapně tlačili. Já to naštěstí nepochopil a parádně jsem si zabajkoval kolem vody! Jediný problém byl, že Dani se halt prošla…
Ze zelené jsme si odskočili do vsi pro kontrolu za 20b a už nás měla čekat žlutá k další kontrole. Dle mapy začátek prudší, ale pak příjemná hřebenovka. Ve skutečnosti se prvních 100 metrů v podstatě nedalo vyjít a další půl kilometr se tlačilo. Tedy v rámci časové úspory jsem se rozhodl, že budu tedy tlačit obě kola, aby to měla partnerka lehčí. Po dvoustovce běhu překážek jsem se ohlédl, abych se ujistil, že běží za mnou a co to nevidím? Místo běhu si to v klidu vykračuje jak na kolonádě a klepe si na čelo, jestli jsem se nezbláznil…
Po chvíli se už dalo jet, tak jsme pokračovali až ke kontrole. Trochu jsem měl problém s dohledávkou, přece jenom „pařez u cesty“ v lese není úplně solitér, že? Další kontrola se vtipně houpala na kládě nad řekou, ale i s tím jsme si poradili. Bohužel tady nastal tragický okamžik výpravy. Já chtěl pokračovat po modré směr Obora, sebrat další kontrolu, místo toho nás strhl dav, který jel opačným směrem po modré a my vybejčili neskutečnej krpál až ke křižovatce, kde jsem měl problém zorientovat mapu. Prostě se to pořád tvářilo, že jsme blbě.
A taky že jo. Stáli jsme o cca 12 km jinde u Kopidlna! Fuj fuj fuj. Alespoň jsme sebrali kontrolu opodál a vydali se k Oboře, kam jsme chtěli původně. Cesta vedla nahoru dolu, slunce pražilo a devalvace morálky pokračovala. Daniela začala stávkovat (po cca 2h), že už nemůže, takže jsem ji slíbil zastávku v hospodě a pro jistotu jsem ji do všech kopců tlačil.
Následný vývoj byl dost poznamenán úbytkem sil a vedrem. Ve zkratce Obora – Třebekov –Hromnice – Nadryby (tajná kontrola Cháron) – Nynice (kontrola Na vartě) – Kaceřov (tajná kontrola v hospodě za pivko) – bohužel už jsme nestíhali brát Libštejnský mlýn – cíl. Plán byl spustit se ze silnice k Berounce a přebrodit vtipně do cíle. Když jsme dojeli k místu, kde jsem chtěl se dostat k řece, byl tam sráz, který opravdu nešlo sejít ani slézt, možná tak slanit. Takže jsme znova museli na zelenou, kde jsme začínali. Bohužel jsme tímto přišli o určitě 20 minut, což nás stálo 100b dolů z našeho výsledku. Po dojezdu do cíle mě ještě čekal prémiový lampion na druhé straně řeky, takže krásné brodění. V tomhle vedru mi přišlo i docela vhod.
Celkově akce super, kontroly v nádherném prostředí, počasí pekelné. Moc jsme si to užili. Příští ro přijedeme zas a tentokrát s sebou vezmeme i fyzičku! Díky.
Jindra Volný
