Pořád to pro mě byl jen transitní prostor směrem na Bouřňák, Klíny, Fláje etc. Trochu ostuda. Proto jsem se nechal zlákat a následně zlákal kamaráda na MTBO Rybákův Slídil, který startoval právě pod Lovošem v malebném Černodolském mlýně.
Jak už to tak bývá, kamarád dal přednost honění sukní před honěním lampiónků, a tak jsem jel na start sám a doufal, že někdo dopadl obdobně. Pořadatelé byli opravdu skvělí a po chvilce běhání a shánění dotáhli k prezentaci zmítajícího se a protestujícího bikera 40+, který sice chtěl jet, ale jaksi volněji. „Já s nim nepojedu! Von má svaly na nohách a vůbec má svaly všude!", bránil se biker. Pravda je, že mám dresy z dob, kdy jsem byl o 20 kg lehčí, a z dálky se může zdát, že jsou to svaly… Vysvětlil jsem nebožákovi, že beru peníze na guláš a na pivko, což ho uklidnilo a svolil, že pojedeme spolu.
Na startu jsme dostali mapu se zakreslenými body a vytyčili si takovou rozumnou trasu cca na 4h s tím, že asi pojedeme pomaleji a možná budem bloudit a pak ta hospoda… Cesta k první kontrole začínala mírným stoupáním podél potoka, kde mě kolega varoval, že mu to ze začátku nikdy moc nejede, ale nevedl si úplně špatně. Pak následoval výjezd (pro většinu výšlap) na Kubačku, který se nám krom bodů odměnil i luxusním výhledem. Další panorama jsme si užili na Doerelově vyhlídce nad Labem a přidali dalších 80 bodů na naše konto.
Sebrali jsme několik dalších kontrol a po 2h od startu parťák začal vyhlížet hospodu s tím, že už si potřebuje odpočinout. Slíbil jsem mu, že v další dědině určitě něco najdeme. V obci Bílka pod Milešovkou jsme sice našli další kontrolu, ale hospodu ani kostel tam nemají. Parťák Petr zaúpěl a následně zaúpěl znovu a hlasitěji, když zjistil, že ještě musíme přes dva kopce a najít tři kontroly, než dojedeme k hospodě. To už mu přes všechny sacharidy, co do sebe soukal, evidentně docházely síly a většinu kopců napůl šel, napůl jel.
Jak jsme se blížili k hospodě, magická přitažlivost začala fungovat a nohy se opět roztočily. Petr vpadl do hospody jako první a než jsem si opřel kolo, už měl objednanou dršťkovou se třema a kofolu do půllitru a spokojeně pomlaskával. Taky jsem neodolal vábení drštěk a poslal jsem k tomu jednu kolmici na žízeň a další už jen malý na zapití.
Z hospody jsme vyfuněli po půlhodině ve stavu blaženém. Petr naskočil na kolo pln elánu, ale v prvním kopci opět slezl, že prý mu ještě neslehlo. Následovalo martýrium na další kontrolu a následný výšlap po silnici k odbočce na kopec Hradišťany. To už jsem jezdil kolem Petra nahoru a dolů a začínalo být jasné, že na tenhle kopec odbočovat nebude. Moji domněnku potvrdil Petr bolestným řevem „Aááá křeče zasraný“. Takže zase chůze, tentokrát již jen směr cíl a postupně sebrat kontroly, které budeme míjet. Parádní byla kontrola s výběhem na zříceninu, živá kontrola s hádáním předmětů nebo dovednostní disciplína - hod balonem do koše za jízdy na kole.
Do cíle jsme dojeli 5:30h po startu, tedy s takovou rezervou, že jsme si mohli klidně dovolit ještě několik kontrol pobrat. Celkově se mi ale akce opravdu líbila. Především to, že jsem objevil nový kraj na biking 40 minut od Prahy a pořadatelům velký dík za pěkně umístěné kontroly. Jen doufám, že pořadatelé příští rok dají kontrolu na Milešovku! Ještě jsem tam nebyl a bez důvodu se tam nedokopu!
Jindra Volný
foto www.rybakuvslidil.cz
