Bludný
Vrchařská koruna Valašska má za sebou tři ročníky a neuvěřitelný vzestup, o čemž se psalo již v článku Vrchařská koruna Valašska zažívá boom. Inspirativní myšlenku převzali také v Jižních Čechách, Vysočině a v Jeseníkách, kde se vloni jel první ročník. Díky synovi Metúdovi – 12 let a neteři Heli – 14 let, jsem měl možnost všechny čtyři projekty srovnat.
Na začátku května jsem se pustil s Metúdem a Helou do zpočátku neuskutečnitelné myšlenky. Zdolat celkem 110 vrcholů, které byly vypsány v rámci všech vrchařských korun. Časově jsme tomu obětovali téměř celou cyklistickou sezónu, nicméně jsme si to zatraceně užili.
Než se pustím do popisu zážitků, rád bych poděkoval také SHOCartu. Využili jsme ke všem výletům turistický atlas ČR - první verzi. Úžasné mapové dílo, když si ho pravidelně aktualizujete. Nevěřili byste, kolik se toho od vydání první verze změnilo. Tak věřte, že hodně, my jsme to viděli :-) a naše zážitky díky tomuto atlasu byly umocněny. Pro letošní rok jsem si ale již objednal jejich novou cykloturistickou edici.
Vrchařská koruna Valašska - VKV. Nebudu ji obsáhle popisovat, info již poskytnul výše zmíněný článek. Takže stručně: Zatímco nejrychlejší sběrači vrcholů Sváťa Božák a Pavel Chuchma zdodali vše ve sněhu, my jsme si počkali na začátek května na příznivější podmínky. Během 20 dnů jsme si udělali asi 14 výletů. Blízké vrcholy Valmezu (pozn. red Valašského Meziříčí) jsme si dávali po jednom z domu ve všedních dnech, při velkých výletech o víkendu jsme zvládli i šest či sedm, což byly tůry okolo 80 km s pěkným převýšením.
Mládežníci u VKV mají speciální kategorii a musí místo obvyklých 20 vrcholů zdolat celkem 50 kopců. Motivační hranicí pro děti na získání dárků při vyhlášení bylo již 5 vrcholů a za 10 ještě nějaké bonusy. Další metou pak již bylo zmíněných 50 vrcholů. Všechny dětské vrcholy se naštěstí nacházely na přibližně stejně velkém území jako vrcholy dospělé. Počet vrcholů tak narůstal docela rychle.
Pohoda na Sirákově
Postupně jsme projeli všechny hlavní hřebeny Valašska. Úžasné bylo pozorovat, jak se děti velmi zlepšovaly fyzicky i technicky. Trošku jsem znervózněl, když jsme sjížděli z Holého vrchu 65 km/h po louce, ale brzy oba dostali na dalších dvou výletech lekci. Metúd se položil ve sjezdu z Tesáku do Rajnochovic na asfaltu a Hela hodila saltíčko do kapradí na Javornickém hřebenu. Metúdovi se nejdříve zahojilo sebevědomí, Heli oděrky. Prostě výchovné pády. I když ten Metúdůvpád vypadal opravdu ošklivě a i téměř po roce jsou šrámy stále vidět. Někdy výchova bolí.
V celkovém účtování Hela stihla být nejrychlejším středoškolákem, pro Metúda zbyl v rychlosti objetí všech vrcholů 3. flek. Mezi účastníky ze základních škol získala VKV několikanásobně větší úspěch než u škol středních. Jako „domácí“ mám pro VKV jen slova chvály. Původní myšlenku namotivovat lidi k výletům organizátoři podpořili různými vyjížďkami se slavnými cyklisty a sponzory, díky nimž se daří dodat celé akci mimořádný punc. Závěrečné vyhlášení letos bylo opravdu velké. Přeji do dalšího roku organizátorům další účastnické rekordy a zajímavosti. Dělají to z lásky k cyklistice a k Valašsku a já jim fandím.
pokračování příště...
Tonda Liebel