Uhlířský vrch
V prvním prázdninovém krátkém jsme si loupli okruh od Rabštejnu, Alfrédku, Anenskou horu, Uhlířský vrch a Velký Roudný. Docela mě zaskočila Alfrédka, kde jsem si pamatoval úžasné borůvkové knedlíky. Před 15 lety. Naštěstí jsem s sebou vzal i svačinu. Znalí ví, že Alfrédka vyhořela v roce 2002 a nyní tam je prd.
V září jsme pak přejeli od Borůvkové hory až do Krnova. Krásný romantický výlet díky noclehům v Lesním baru a v Drakově u Černé Opavy. Každý vrchol byl malý klenot. Nešlo přitom o nijak známé kopce. Z vrcholů mě nadchnul Milíř, kde nahoře jsme nalezli zatopený lom. Zaujala i rozhledna Hraniční vrch u města Albrechtice.
Hraniční vrch
Naopak nás potrápila rozhledna Skalka, která je nová a nemohli jsme ji tak v našem neaktualizovaném atlase dlouho najít. Cyklisticky jsme si užili zejména celý úsek od sedla Vidly přes Rejvíz na Zlatý Chlum a pak vlastně vše až k městu Albrechtice. Našli jsme spoustu krásných singletreků, přejezdů luk a lesů a všude božský klid.
Pod rozhlednou Skalka
Poslední vrcholy jsme zdolávali až na konci října. Zbyly nám Obří skály a Praděd s Dlouhým stráněmi. A jako bonus jsme dali i Rychlebský Smrk. Nocleh jsme výjimečně zvolili ne pod širákem, ale v penzionu v Koutech, což bylo při ranních -4 stupních dobrá volba. Po celoročním tréninku byl tenhle výlet již třešnička na dortu.
Nechci se rozepisovat o trase, ale krásné by bylo, kdyby v budoucnu vznikl oficiální singel track od Petráků, přes Vysoukou holi k Dlouhým stráním, kde lze po červené navázat na bike park v Koutech. Je to určitě jedna z top tras v ČR. Bike park v Koutech ukončil důstojně naši cyklistickou sezonu 2015.
Elitními Jesenickými vrchaři se stalo 36 bajkerů. Organizátory počet úspěšných a zapojených lidí nadchl a připravili pro nový ročník několik novinek a jednu úplně novou Vrchařskou korunu Krnovska.
Zdolat všechny koruny nám na začátku připadalo téměř nemožné. Ale zadařilo se. Kromě zmíněného turistického atlasu jsme nepoužívali dalších prostředků usnadňujících orientaci nebo přístroje, co by shromažďovaly statistické údaje. Za celý den jsme většinou ujeli něco okolo 80 km. Vzhledem k terénu a převýšení se jednalo o docela náročné výlety, ale volili jsme přiměřené tempo a důkladně jsme vybírali zastávky. Ani nevím, kolik jsme těch hospůdek navštívili.
A co závěrem? Za Vrchařské koruny nic neplatíte, k ničemu se nezavazujete, ale můžete získat úžasnou vnitřní motivaci jezdit víc na kole a podívat se na zajímavé místa. Jak obtížné si to uděláte, je jen na Vás. Děkuji tedy ještě jednou všem organizátorům, co se nás snaží vytáhnout na krásná místa v sedle kola.
Tonda Liebel
