Třída T. G. Masaryka, na které se start tras B a C odehrál, byla doslova obsypána fanoušky závodníků, turisty i prodejci z přilehlých krámků, které také tato ojedinělá velká akce nenechala klidnými.
Start v Karlových Varech bývá klasicky od prvních okamžiků po startovním výstřelu ostrý a závodí se hned od prvních metrů. Trať v Karlových Varech nedá nikomu nic zadarmo, ale právě proto se sem příznivci MTB závodů tolik těší. Prověrka číslo 1 v podobě výjezdu Sovovou stezkou přišla hned v prvním kilometru. Byl to testík fyzické kondice, ale i technických schopností. Podklad totiž tvořily záludné kočičí hlavy, které byly po četných přeháňkách předchozích dnů mokré a kluzké a při nezkrocení výkonu v nohách jezdce nepříjemně potrápily.
Při pohledu na profil závodu připevněný na řidítkách by se zdálo, že po výjezdu na první vrchol, bude následovat zasloužený odpočinek ve sjezdu z Výšiny přátelství. Zpětně se ale jeví odpočinkový spíše ten výjezd po kostkách. Po krátkém vydechnutí následoval sjezd. A to sešup s velkým S! Na šotolinovém podkladu to docela dost klouzalo a některá místa byla protkána vystouplými kořeny a kameny. Náročnost sjezdu podtrhoval také docela prudký sklon, ale ani to pořád nebylo všechno. Rovný sjezd vystřídala úzká stezka v prudkém svahu. Klikatící se trať svedla některé závodníky ke zkrácení serpentin, čímž se ovšem ochudili o výsledek perfektní práce stavitele trasy.
Po sjezdu z druhého zubu karlovarské pily na silnici podél říčky Teplá se nabídl ideální prostor pro občerstvení, krátký oddych a doplnění fyzických i mentálních sil. Zejména zde se vyplatila jízda ve skupince a spolupráce s dalšími členy balíku. Ne všem se ale chtělo střídat, což nebylo úplně fér vůči ostatním. Ale v dalších kopcích si stejně museli jet jen a jen za své, a tak se ukázala ta pravá síla a kondice jednotlivců. Okruh kolem letiště nabídl trošku jiné specialitky horské cyklistiky než první i závěrečná část ve Slavkovském lese kolem Karlových Varů. Deštivé počasí v týdnu rozblátilo lesní úseky a obnažené kořeny dost klouzaly. Pohledy na rozkvetlé fialové vřesové koberce nešly přehlédnout a tvořily zajímavý kontrast s obřími kalužemi na pěšině – nádhera!
Druhou občerstvovací stanicí za letištěm začala opět pořádná makačka a charakter závodu se zase podřídil krásám Slavkovského lesa. Po krátkém občerstvení na Vítkově hoře se naskytl jedinečný pohled na celé Karlovy Vary. Škoda jen, že na nějakou tu „kochačku“ nebylo moc prostoru. Tak jak se závod ubíral ke své druhé polovině, ubývalo fyzických sil, ale trasa na náročnosti ještě neubírala. Dlouhý (převážně) sjezd z Vítkovy hory byl zakončen brodem řeky Teplá. Stavitel trasy už před závodem předesílal: "Obzvláště ten brod přes řeku Teplá bude stát za to." A stál! Vody bylo opravdu hodně, mnohem více než v předešlých letech. Diváci kolem atraktivního místa ale žádné pěšáky vidět nechtěli. Naopak, udělali si čas sem přijít, aby viděli průjezdy s gejzíry vody ve tvaru V a pokud možno i nějakou tu koupačku a tak vehementně fandili, že závodníky nenechali slézt z kola. "Vem to zleva, šlapej!" ozývalo se z břehů. Za jejich podpory se to dalo, ano, opravdu se to dalo projet. Někteří na chvíli proplouvali unášení s kolem po proudu, ale hlavní bylo překonat ne suchou nohou, ale v cyklistické pozici na kole vodní překážku.
Krátké občerstvení na silnici po výjezdu z řeky a hurá na další, nejprudší stoupání závodu. Pohled na město kousek před poslední občerstvovací stanicí již napovídal, že se cíl blíží, ale trasa byla ještě dost zamotaná. Ani pohled na březovskou přehradu ležící o několik desítek metrů níže pod trasou ještě neznamenal úplnou výhru. Pořadatelé se doopravdy vyřádili, a tak si i v posledních kilometrech nejspíše usnesli: "Proč bychom to tady vedli rovně, když to můžeme vymlíkovat takhle pěkně kolem stromů…" A další zpestření v posledních několika stovkách metrů před cílem přišlo v podobě průjezdu areálem karlovarské KV Areny a sjezdu visuté lávky na silnici až do areálu Meandr.
Vítězství na trase B si z Karlových Varů veze spořitelní duo Pavel Boudný a Jitka Škarnitzlová. “Nebylo to jednoduché vítězství. Ze začátku jsem se trochu hledal, než jsem se rozjel. Do prvního sjezdu jsem si najel víc vzadu a chytil menší ztrátu. Ve stoupání k letišti jsemsi ale čelo dojel. Jeli jsme nejdříve ve čtyřech: já, Maty (Matouš Ulman), Martin Stošek a Matěj Průdek. Matěj jako první odpdanul, my pokračovali dál. Po průjezdu brodu, asi deset kiláků předcílem, následoval kopec, kde se pokoušel ujet Maty. Ale nepovedlo se mu mě orvat, jen Martina. Do cíle jsme dojeli spolu a já věděl, že to už bude jen moje,” zhodnotil závod Pavel Boudný (Česká spořitelna Accolade).
Druhý cílem projel jeho stájový kolega Matouš Ulman a třetí s půlminutovou ztrátou Martin Stošek (Symbio+ Cannondale). “Dnešní závod se mi moc líbil, podle mě je to jeden z nejhezčích závodů v seriálu Kolo pro život. Nádherná trať se spoustou singltrailů a technických pasáží,” vysekla poklonu karlovarským pořadatelům nejlepší žena na dlouhé trati Jitka Škarnitzlová (Česká spořitelna Accolade).
“Skoro celý závod jsem jela spolu s Bárou Průdkovou. Až v kopci za brodem jsem se jí vzdálila…” Týmová kolegyně Bára Průdková, pro kterou byl karlovarský závod prvním ve spořitelním dresu na KPŽ, obsadila 2. místo. Na stupních vítězů je doprovodila třetí žena v pořadí Jana Pichlíková (Erste Premier Petr Čech).
Sobotní počasí se vyvedlo na jedničku, a tak spousta rodin, výletníků a diváků zavítala do překrásného prostředí Meandru Ohře, kam se po roční pauze zázemí závodu KPŽ a cíl opět přesunuly. Dva závěrečné brody tak byly obklopeny fanoušky jako při dojezdu Tour de France. "Je to hluboký," křičí holčička před brodem, která si ho mohla vyzkoušet i během dětských závodů, jejichž trasa byla pro různé věkové kategorie namotaná také přes místní brody a náhony. O přejezdy, přeskoky, přeběhy a pády na tomto místě nebyla nouze. Všichni tak dojížděli sice mokří, ale bez skvrn od bláta díky kvalitní koupeli. Slunný den mohl pokračovat jako vždy regenerací u stánků s občerstvením, očistou kol, těla i cyklistického oblečení či relaxem v odpočinkových zónách v parku a stanech partnerů. Závodu se zúčastnilo téměř 1100 závodníků a každý z nich by určitě sobotní závod pochválil slovy: „Jen více takových parádních bikerských tras a nádherných areálů!“
Martina K. Ptáková
