Česká verze English version
Cykloserver.cz

Aktuality

Bikeři pod Bezdězem

25.5.2017 09:44

V jarní části sezóny letos zatím nejčastěji závodím v regionu, který na východě vymezuje Český ráj, na západě CHKO Kokořínsko-Máchůj kraj a severní hranici tvoří okolí Stráže pod Ralskem. Z devíti dosud absolvovaných akcí se jich pět konalo právě v této oblasti. Poslední z nich byl rychlý „hradní okruh“ ze série AuthorMaraton Tour, širokou cyklistickou veřejností oblíbená padesátka pod Bezdězem.

Bookmark and Share

Po několikaleté přestávce jsem se minulý rok rozhodl, že závod, který je proslulý dlouhými kilometry cest plných jemného písku, takže by se dalo každoročně mluvit o prvních plážových radovánkách, opět navštívím. A myslím, že to bylo dobré rozhodnutí! Proto se i letos maraton vedoucí skrze Máchův kraj opět stal zásadní položkou mého letošního kalendáře.

 

Pro ty, co by snad nevěděli, kde konkrétně se jmenovaná oblast nachází, dobře poslouží specifikace z jednoho staršího turistického průvodce: „Na východě sahá až k Českému Dubu, pak podél toku Jizery přes Mnichovo Hradiště, Bakov nad Jizerou, Mladou Boleslav až ke Krnsku. Jižní hranicí je Kokořínsko, jihozápadní hranici tvoří říčka Liběchovka od Liběchova do Zakšína, západ je ohraničen Úštěkem a Verneřicemi. Severní hranice vede údolím řeky Ploučnice až k Osečné.“


A proč vlastně hned v úvodu reportáže nešetřím chválou? Jedná se totiž o akci, která je proslulá nejen hrátkami v písku, ale také bezchybnou organizací. Ať už se jedná o tradiční zázemí na louce ve svahu jižně od podhradní obce, či skvěle značenou a pořadatelsky zajištěnou trať, což nebývá vždy standardem. Možná by se našel někdo, kdo se s nějakým problémem setkal, ale mně se to na Bezdězu ještě nestalo. Možná akorát nižší počet obvyklých mobilních WC oproti předešlému ročníku je možné hodnotit jako věc k zamyšlení pro pořadatele.


Stejně, jako zůstává neměnné místo startu a cíle, nedoznala žádných úprav ani osvědčená trasa, která začíná krátkým, ale docela prudkým kopcem z louky do vesnice, na nějž navazuje zaváděcí okruh vedoucí po úpatí Malého i Velkého Bezdězu a končí na druhé straně obce. Teprve poté peloton opustí podhradí a závodníci se vydají po lesních cestách, jež jsou v nejednom případě starými obchodními stezkami křižujícími kraj, bojovat o cenné kovy, či jen protáhnout tělo ve svižném tempu. To už záleží na tom, jaké má kdo cíle.


Z předchozího ročníku mám vyjetou první vlnu, takže jsem nemusel nijak spěchat s řazením do příslušného koridoru, což vždycky podpoří pozitivní naladění před závodem. Přes výhodnou pozici ale tentokrát přinesl start rozčarování, protože po tom, co vyrazili závodníci stojící v úplném čele pelotonu, projevili jezdci z následujících dvou řad neschopnost včas zareagovat, o rozjezdu do kopce a našlápnutí pedálu nemluvě. Tak jsme zpovzdálí smutně sledovali, jak se marně snaží chytit nástup, uklidňovali nedočkavce za námi a doufali, že nám nepřistanou na zádech.


Zmíněný první kopec do vesnice se mi sice podařilo zdolat poměrně obstojně, byť ne tak jak bych si představoval. Leč v navazujícím úvodním podhradním okruhu vyšlo najevo, že zkrácení rozjetí asi tak o 10 až 15 minut vůbec nebyl dobrý nápad. Spoléhal jsem na předchozí dostatečně intenzivní zatížení během páteční kvadriatlonové štafety Strážský challenege cup, kde mi připadl úkol finišovat v rámci firemního týmu. Čtvrthodina přípravy očividně chyběla a já se zpočátku trochu marně snažil chytit ostře rozjeté tempo. Až po návratu do vsi se nohy začaly roztáčet do potřebných obrátek, které se ustálily do běžného „pracovního“ režimu teprve v přilehlých lesích nedaleko Mariánské cesty, což je právě jedna ze zmíněných bývalých obchodních stezek.


Naštěstí se mi podařilo uchytit v obstojně jedoucí skupině, kde bylo i několik známých, jejichž počet s přibývajícím počtem absolvovaných závodů narůstá. Začala se rozvíjet i slibná spolupráce, ale ta v dalších kilometrech skončila poměrně tristně, leč bohužel dosti obvykle. Z přibližně patnácti lidí jsme se na špici střídali tři a v silném větru ztráceli síly potřebné v závěru. Nikdo jiný ale většinou pomoct nechtěl.


Zakrátko přišly na řadu avizované pasáže plné jemného písku, kde se kolo boří a smýká ze strany na stranu. Jako obvykle bylo nejlepší hledat cestu u okraje cest, kde je většinou pevnější podklad.  Občas se někdo pokusil ujet, včetně mě, ale téměř každý únik naše skupina zanedlouho zlikvidovala. Jen v delším kopci, který je před občerstvovačkou nacházející se přibližně v polovině závodu poblíž Velké Bukové se mi jelo až nečekaně dobře a chvíli to vypadalo, že náskok udržím. Jenže neudržel a balík se opět zcelil.


Rychlá, stále klesající, silniční pasáž přes Chmelný důl k Mariánské cestě a dál až do okolí Doks a Břehyňského rybníka se odvíjela v nezměněném charakteru. Na špici zůstávali tři až čtyři stejní jezdci, kteří se marně snažili, aby je vystřídal ještě někdo další. To v nás vzbuzovalo vztek, což zase na druhou stranu zvyšovalo hladinu adrenalinu, který napomáhal udržovat nebo i zvyšovat tempo.


Závěrečných sedm kilometrů je ve znamení neustálého stoupání od Doks až do cíle pod Bezdězem. Začíná pod Královým vrchem, o němž se vypráví, že na jeho vrcholu roku 1360 odpočíval Karel IV. a kochal se pohledem na nově založený Velký rybník (Máchovo jezero). Trasa od něj pokračuje okolo Slatinného vrchu přes Bezdězskou pivní cestu až k samému závěru, který je nejstrmějším úsekem celého závodu.


U Doks se začala do té doby poměrně kompaktní skupina rozpadat. Někteří v předtuše blížícího se finiše nastoupili, jiným docházelo a odpadli. Já jsem vsadil na stabilní tempo, což se mi vcelku vyplatilo. Ti nejaktivnější a nejodpočinutější mi sice ujeli, ale žádný dramatický propad nenastal, naopak se mi dařilo zvolna dojíždět jezdce, kteří nevydrželi delší čas ve vysokých intenzitách. Dokonce to vypadalo, že letos konečně zdolám zásadní bod posledního kopce, jakýsi skalní schůdek, jenž každoročně prověří zbývající síly závodníků. Jenže to se nepovedlo. V kritickém místě přede mnou zastavili tři jezdci.


Nezbývala než pokračovat v nejstrmější části pěšky, což mě docela naštvalo, měl jsem našlápnuto vyjet až nahoru. Nepovedlo se, ale na druhou stranu výběh těsně před koncem mi letos, stejně jako loni, přinesl slušný náskok před ostatními. Nebylo proto nutné koncentrovat síly na závěrečný boj o umístění a časomíru jsem míjel už docela v klidu. Jediné, co mě trochu zamrzelo, bylo to, že jsem trať absolvoval se stejným časem jako před rokem, ale je pravda, že tentokrát foukal silnější vítr, který mě určitě zdržel. Alespoň mám o důvod víc za rok zase přijet na louku pod hradem, abych pokořil své dosavadní výsledky.

Ondra Hladík

foto: autor a Bike24.cz

Diskusní fórum pro: "Bikeři pod Bezdězem"

Názor Autor Datum a čas
V diskuzi zatím není vložen žádný příspěvek.

Fotogalerie

Žádné fotogalerie

Reklama

Pro nejlevnější
cestovní pojištění online
Vám doporučujeme
navštívit ePojisteni.cz.


Chytré
držáky mobilů na kolo
Quad Lock a FINN zakoupíte
v eshopu Kabelmanie.cz.


Sjednejte si cestovní pojištění u profesionálů.



Tipy pro Vás

Kolo pro život
 
Phone Maps - Svět doslova na dlani
 
nic
 
nic2
 
FOR BIKES 2014 - veletrh cyklistiky Praha
 
SHOCart liga - seriál MTBO závodů pro veřejnost
 
Galaxy série 2013
 
Locus - nejlepší mobilní aplikace s mapami SHOCart

Vyhrajte s námi

Partneři

SHOCart - outdoorové mapy všeho druhu Acepac - bikepacking equipment Česká Mountainbiková Asociace Rychlebské stezky Cyklisté vítáni - síť certifikovaných zařízení pro cyklisty

Najdi tip na výlet

v turistické oblasti
podle průchozího místa
podle typu aktivity

Kalendář

Novinky z knihovny

Reklama





Copyright 2007 Cykloserver.cz | | Tel.: (+420) 731 136 014

Design by OVX.cz