Česká verze English version
Cykloserver.cz

Aktuality

U Oslavy bez oslavy aneb když to nejede

30.8.2017 09:49

Po krátké nemoci, která zhatila mojí účast na Trek Jistebnickém maratonu, jsem se vyloženě těšil do Náměště nad Oslavou, kde se letos jel mistrovský závod Galaxy série se zvýhodněným bodováním. Tudíž bylo zřejmé, že pokud chci pomýšlet na slušné celoroční umístění, nemůžu maraton vynechat.

Bookmark and Share

I když jsem se teprve v pondělí trochu vzpamatoval ze zákeřného útoku bacilů či virů, v úterý odpoledne už kolo nezahálelo a příprava na sobotu začala. Ačkoliv bylo zřejmé, že forma mě opustila a únava nastupuje rychleji, než bych čekal, středeční stovka na silnici přece jenom dávala důvod k optimismu. Díky tomu rostla tolik potřebná sebedůvěra, takže jsem se na závod startující v historickém městě s rozsáhlým renesanční zámek, kde pobývali i významné osobnosti jako Karel starší ze Žerotína nebo prezident Beneš, docela těšil.


Navíc změna trasy oproti loňskému ročníku ve mně vzbuzovala zvědavost. Místo dvouokruhového sedmdesátikilometrového závodu, který zamířil na sever od města, letos trať čítala něco přes padesát kilometrů a směřovala po proudu Oslavy na jih. Podle slov zkušenějších to je prý návrat ke starší variantě, což nemohu potvrdit, jelikož jsem v Náměšti jel před rokem poprvé. Pozitivní naladění podpořil i profil na internetových stránkách závodu, jenž vyvolal zdání, že to asi nebude moc kopcovité.Snad jen nepříjemný silniční kopec z města ven směrem na Brno měl podle mého mínění představovat výjimku. To se ale později ukázalo jako zásadní omyl!


Dopolední rozjíždění a čekání, k němuž jsme se všichni sešli v zázemí na náměstí, ukázalo, že letošní účast, obzvláště pak na dlouhé trase, bude spíše komorní. K tomu bezpochyby přispěl i nepříliš vzdálený a velmi oblíbený Lahofer Author cup na Vranovské přehradě, který se letos jel ve stejném termínu. Pozitivní bylo, že alespoň odpadla jinde obvyklá tlačenice při snaze vybojovat co nejvýhodnější předstartovní pozici. Příjemně povzbuzovalo i modré nebe, které v letošním nestálém počasí nebývá jistotou. Současně se však splnila předpověď meteorologů, která říkala, že půjde o jeden z posledních, či snad úplně poslední, tropický víkend.


V půl dvanácté jsme z historického centra města vyrazili na dlouhou trasu, která se jela na dva okruhy. Vzápětí přišlo potvrzení mých obav ohledně prvních kilometrů závodu. Podle mapy trasy jsem skutečně vcelku správně odhadl, že hned po startu bude nutné absolvovat zmíněný kopec. V jeho první polovině to vypadalo docela dobře, ale před vrcholem jsem odpadl z první skupiny. Jako vždy se potvrdilo, jak moc mi nejdou stoupání na začátku závodu.


Po prvním kopci se ale trať docela srovnala, takže to nevypadalo úplně beznadějně. Uháněli jsme po silnici i přes lesy souběžně s řekou Oslavou, která byla někde vpravo v údolí. Pak přišel moment, kdy se mi dokonce podařilo zaujmout místo skoro na špici celého závodu. Sebekriticky ale přiznávám, že to nezapříčinila moje výkonnost, nýbrž chyba vedoucích jezdců, kteří přehlédli v lese nepříliš dobře označenou odbočku a pokračovali rovně. Tudíž ti, kterým síly úplně nestačily, aby udrželi krok, se náhle ocitli vepředu. Bohužel mi luxusní pozice nevydržela dlouho.


Zakrátko přišel na řadu dlouhý sjezd k řece po očividně nedávno štěrkem vysypané cestě, což nebylo úplně příjemné. Jako nejlepší možnost se jevilo jet úplně vpravo, kde byl úzký pruh hlíny. Dostali jsme se tak do Přírodní rezervace Údolí Oslavy a Chvojnice, přesněji k první ze dvou jmenovaných řek, jejímž kaňonem pokračovala trať v podstatě jihovýchodním směrem. Přes počáteční kamenitý úsek se mi ještě podařilo dostat poměrně svižně, ale pak na cestě okolo rekreačních chat náhle zaúřadovalo oslabení organizmu způsobené předchozí nemocí a začalo mi nepříjemně docházet. Paradoxně ve chvíli, kdy ve vztahu k dosavadnímu času závodu, obvykle dostávám nohy do toho správného tempa.


Skupina mi proto přes veškerou snahu ujela. Pak už se to jen zhoršovalo. Chmurné pocity ještě umocnilo, že po odpadnutí kolem mě nikde nikdo nebyl. Až na několik odpadlíků či krátkých setkání s lidmi, kteří mě naopak dojeli, jsem vlastně tři čtvrtě závodu absolvoval úplně sám bez možnosti sledovat, o kolik je moje tempo pomalejší, byť se to dalo vytušit.
Po několika kilometrech cesty souběžně s korytem řeky se navíc ukázalo, jak moc chybný byl můj původní dojem o převážné rovinatosti trasy závodu. Stoupání od Oslavy nahoru mě ještě nepřekvapilo, to se dalo očekávat, leč původní přesvědčení, že dál už to bude pohodička, bylo opravdu klamné. Nejprve okolo vsi Kladeruby a potom skrz lesy severozápadním směrem zpět k Náměšti se vlastně jelo pořád jen nahoru a dolů. Při normální formě by mi to až tak problém nedělalo, v pozdějších fázích závodu mi naopak lesní stoupání přinášejí zisk, ale tentokrát nohy neposlouchaly a já čekal, kdy mě začnou předjíždět cykloturisté s batůžky či brašnami na kolech.


Nedlouho před koncem prvního okruhu a kousek od obce Zňátky přišel ještě jeden sjezd k Oslavě, na nějž navázal hezký singl na břehu řeky. Tentokrát se mi ho ale nějak nedařilo ocenit, natož abych se dojímal místními přírodními krásami. Ve zmiňované vsi se pak závod rozdělil. Krátká trasa už směřovala k cíli a jezdci na dlouhé pokračovali dál do druhého kola. V tu chvíli mě poprvé napadlo, že snad vzdám. Ale v duchu mého závodního předsevzetí: „To dojedu, i kdybych měl chcípnout!“, jsem myšlenku obratem zavrhnul a osamocen pokračoval v boji.


Asi nemá cenu popisovat, jak moc jsem si druhý okruh protrpěl a jak často se mi vracela myšlenka, že to zabalím. Ale ono už by to stejně nemělo cenu, do cíle bych se nějak dopravit musel, tak proč zbytečně házet flintu do žita. Říkal jsem si, že výsledek třeba nakonec nebude tak hrozný. Doslova turistickým tempem proto pokračovalo ploužení lesy okolo Oslavy až do cíle druhého okruhu i celého závodu v Náměšti. Když se na obzoru objevil místní zámek, připadalo mi to jako spása z nebes, ale kus cesty přece jenom ještě zbýval. S křečemi v obou nohách a maximálním sebezapřením semi dařilo ukrajovat poslední kilometry trasy, i když se zdály doslova nekonečné.


Výsledek vypadal přesně tak, jak se dalo očekávat. Sice to na pohled nezdálo být tak špatně, koneckonců 8. místo v kategorii a 25. celkově není úplný propadák. Jenže všichni pro mě důležití soupeři dorazili přede mnou, což znamená malý bodový zisk do celoročního pořadí. Abych ale nekončil zcela pesimisticky. Nová trasa Náměšťského cyklomaratonu se mi opravdu líbila a doufám, že příští rok si ji pořádně vychutnám, už bez krize způsobené zdravotními komplikacemi.
 

Ondra Hladík

Diskusní fórum pro: "U Oslavy bez oslavy aneb když to nejede"

Názor Autor Datum a čas
RE: U Oslavy bez osl... Ondra 31. 8. 2017, 17:48
RE: U Oslavy bez osl... Jirus 31. 8. 2017, 12:47
RE: U Oslavy bez oslavy aneb když to nejede
Móóóc pěkně jsi to napsal. Jen škoda té nemoci (já si to vyžral na Malevilu, tak vím co sis zažíval), byla to fakt hezká trasa.

Fotogalerie

Žádné fotogalerie

Odkazy

Reklama

Pro nejlevnější
cestovní pojištění online
Vám doporučujeme
navštívit ePojisteni.cz.


Chytré
držáky mobilů na kolo
Quad Lock a FINN zakoupíte
v eshopu Kabelmanie.cz.


Sjednejte si cestovní pojištění u profesionálů.



Tipy pro Vás

Kolo pro život
 
Phone Maps - Svět doslova na dlani
 
nic
 
nic2
 
FOR BIKES 2014 - veletrh cyklistiky Praha
 
SHOCart liga - seriál MTBO závodů pro veřejnost
 
Galaxy série 2013
 
Locus - nejlepší mobilní aplikace s mapami SHOCart

Vyhrajte s námi

Partneři

SHOCart - outdoorové mapy všeho druhu Acepac - bikepacking equipment Česká Mountainbiková Asociace Rychlebské stezky Cyklisté vítáni - síť certifikovaných zařízení pro cyklisty

Najdi tip na výlet

v turistické oblasti
podle průchozího místa
podle typu aktivity

Kalendář

Novinky z knihovny

Reklama





Copyright 2007 Cykloserver.cz | | Tel.: (+420) 731 136 014

Design by OVX.cz