Česká verze English version
Cykloserver.cz

Aktuality

Ralsko - cyklistická Terra felix

16.5.2018 21:02

Před polovinou května obvykle úřadují Ledoví muži, kteří podle pranostik naposledy připomenou mrazivé zimní počasí. Ve stejném datu se jede i závod Tour de Ralsko, takže každý rok s obavami očekávám, jestli trio Pankrác, Servác a Bonifác nějak zasáhne v neprospěch jeho účastníků.

Bookmark and Share

Letošní čtrnáctý ročník, startující v sobotu 12. května z Mimoně, zůstal tohoto meteorologického jevu naštěstí ušetřen. Ba právě naopak, jako by se situace otočila a zmrzlíci namísto mrazu přinesli skoro letní den. Jen mlhavo brzy po ránu vyvolávalo pochybnosti, ale sluneční paprsky rychle všechny obavy rozehnaly.

 

Příjezd do zázemí akce byl tentokrát trochu zmatený, jelikož oproti předchozím ročníkům došlo k jeho posunu ještě více na okraj Mimoně, takže místo areálu Armády ČR se vše důležité odehrávalo na dostihovém závodišti. Naštěstí jsem si včas vzpomněl, že se na internetu objevila informace kudy kam. Stačilo jen pokračovat po stejné cestě o kus dál směrem k lesu. Část lidí ale tuto zprávu nezaregistrovala a chvíli bloudila po okolí. Snad všichni dorazili včas.

 

Pak už běželo všechno jak má. Na registraci jsem jako každý rok dostal tašku s bohatým obsahem (vlastně mi tentokrát přišla ještě plnější) – ponožky, tunel na krk, přívěsek na klíče, bidon a ještě dvě rychlé tablety, to nebývá obvyklé. Zpravidla domů vezu igelitku plnou letáků a nějakou drobnost navrch. Trochu mě ale zklamalo, že ochotně vyhlížející pořadatelky, které přihlašování zajišťovaly, nebyly schopny odpovědět na poměrně zásadní dotaz, jak to bude s dojezdem do cíle. Dalo se totiž předpokládat, že v souvislosti s přesunem zázemí bude i závěr závodu jiný. A že to zajímalo více lidí, ukázalo i několik rychlých rozhovorů se známými během rozjíždění.

 

Nezbylo, než se vypravit po značené trase a vyzkoušet si, jak to bude se závěrem vypadat. Namísto dlouhého dojezdu rovně po cestě do Mimoně letos trať před dostihovým závodištěm uhnula vpravo a po krátkém lučním úseku přišel poslední krátký prudší stoupák. Hned za ním bylo potřeba projet mezi několika kupkami hnoje. Přesto však není Tour de Ralsko žádný „hnoják“, jak se někdy hanlivě říká malým závodům místního významu. Do cíle pak vedla dlouhá rovinka po louce okolo malé tribuny pro návštěvníky dostihů.

 

Popis cílové roviny výrazně předbíhá událostem. Nejprve bylo potřeba absolvovat trasu dlouhou 47 kilometrů, která mimo poslední části nezaznamenala žádné zásadní změny. Jen při projíždění několika úseků trati v předvečer závodu se mi zdálo, že kvůli dlouhotrvajícímu suchu jsou některá místa ještě písčitější než jindy.

 

Stejně tak místo startu zůstalo stejné. Před polednem jsme se začali řadit na mimoňském náměstí u mostu přes Ploučnici, který na obou stranách blokují betonové květináče uprostřed mostovky. Podle slov ředitele závodu prý byly pokusy vyjednat s městem jejich krátkodobé odstranění marné. Alespoň, že první vlna měla vyhrazený prostor až na mostě za první z nepříjemných překážek.

 

V pravé poledne přišel povel ke stratu, načež následoval rychlý průjezd Mimoní do aleje stoupající směrem k Vranovu. Nikdy jsem moc nepřemýšlel, jak se start první vlny jeví méně ambiciózním účastníkům ze zadních řad, kteří si jedou závod spíš jen tak užít, než že by chtěli nějak výrazněji zabodovat. Krátký report na facebookovém profilu „Cyklotoulky Českolipsko“ mi pocity lidí sledujících, jak první balík vyráží vpřed, zprostředkoval, když jeho autor s nadsázkou napsal: „...profíci vylétli jak stíhačky při mobilizaci.

 

V první části táhlejšího kopce do Vranova bych si tak mohl připadat. I přes lehce pobolívající natlučená žebra z minulého týdne se mi jelo až nečekaně dobře a zůstával jsem stále vepředu. Za jmenovanou vesnicí, kde začíná panelová cesta, přišla bez jakéhokoliv předchozího varování krize a nohy se přestaly točit. V tu chvíli mi samozřejmě připadalo, že jsem se musel procedit až někam na konec startovního pole, ale vcelku to nebylo až tak hrozné.

 

Zemský vrch

 

Chvíli trvalo, než organizmus pochopil, co po něm chci a začal zase pracovat, jak bylo potřeba. „Motor“ znovu naskočil někde ve sjezdu mezi hřebčínem Pavlín (či Pavlin Dvůr) a Novým Dvorem. Právě včas, abych se rychlou jízdou lesem okolo několika rybníků (Novodvorský, Mlýnský, Ploužnický) připravil na další kopec, jímž je výjezd na Zemský vrch. Právě tady jsem večer před tím najížděl trasu, opakovaně hledal nejrychlejší a nejvhodnější cestu přes písčitou spodní část a rozbitý prostředek stoupání. Možná právě proto mi zhruba v půlce proklouzlo zadní kolo v písku a musel jsem popoběhnout. Samozřejmě, že mi kvůli tomu dva nebo tři závodníci ujeli.

 

Trasa závodu potom kousek za Skelnou hutí překonává hlavní silnici směřující do Kuřivod, které jsou známé tím, že tam kdysi lupič Václav Babinský při útěku pokousal rychtáře, který ho chtěl zatknout. Zakrátko pak přijde další zajímavé místo, takzvaná Stará lipská cesta, což je vlastně středověká obchodní stezka spojující Prahu s Žitavou. To si však asi jen málokdo z účastníků uvědomoval. Ani mně v tu chvíli představa povozů naložených zbožím na mysl nepřišla.

 

Hned nato si namísto milovníků historie přišli na své vrchaři. Už na lipské cestě totiž začíná nejdelší kopec závodu, výjezd k Velké Bukové (474 m. n. m.) končící kousek pod jejím vrcholem. Předchozí krize už byla naštěstí nějaký čas zapomenuta a opět se projevilo, že terénní stoupáky mi vcelku jdou. V následujícím delším sjezdu jsem se proto ocitl na špici skupiny a v jednu chvíli asi i trochu zdržoval. Kvůli stále pobolívajícím žebrům se mi totiž nechtělo nijak riskovat.

 

Nikdo naštěstí nenadával, že ho brzdím, tak to snad nebylo tak hrozné, i když zcela sebekriticky se za svůj sjezdařský „výkon“ nemůžu pochválit. Ale představa dalšího pádu na nedohojenou naraženinu mě děsila a brzdila. Jinak jsem mohl být spokojený, jelikož se v té době vytvořila vcelku dobře spolupracující skupina, takže jsme pokračovali hodně rychle k cíli a chvílemi se dalo odpočívat v háku.

 

Druhá polovina závodu prochází okolo Hradčanských stěn, místy s názvy jako Uhelná rokle či Měděný důl. Kde se názvy vzaly nevím, ale o kousek dál je ještě Všivá rokle. Současně je to také část s nejdelším úsekem písčité cesty, na níž je potřeba dát pozor, aby člověk v zápalu boje nezvolil špatnou stopu a příliš se nezahrabal.

 

Ačkoliv byla cesta kvůli suchu ještě zákeřnější než jindy, projeli jsme bez větších problémů, což nás přeneslo do poslední části závodu mezi Brennou a Mimoní. V krátkém kopci na louce kousek za nevelkým rybníčkem se jeden z členů skupiny pokusil nastoupit a ujet. Zvolil k tomu očividně vhodnou příležitost. Já si to při marném pokusu o stíhání jen zbytečně prásknul a nikdo další nic nezkusil. Velký výdej sil nad plán při pokusu dotáhnout uprchlíka se projevil hlavně v posledních dvou kilometrech, kde se začal lámat chleba. Až v závěrečné stojce ke hnoji mi vyšla snaha o mobilizaci zbytku energie, což přineslo posun z posledního místa ve skupině kousek kupředu.

 

V cíli jsem si teprve uvědomil, že už nějaký čas přehlížím sílící bolest žeber a několik minut po zastavení jsem skoro nemohl dýchat. Problémy naštěstí odezněly, takže byl čas na občerstvení, které představoval tradiční a tradičně povedený guláš. Původně jsem čekal trochu lepší výsledek, ale nedořešené zranění od jezera Milada mi víc nedovolilo. Přesto, nebo právě proto, je 9. místo v kategorii a 27. celkově vlastně docela úspěch.

 

Tour de Ralsko jsem letos jel už potřetí a s každým rokem je možné sledovat rostoucí kvalitu závodu. Problémy se strhaným značením nebo nesrovnalosti s organizací první vlny z předchozích let už jsou minulostí a lze jen doufat, že pořadatelé zvyšování laťky udrží i nadále.

 

Ondra Hladík

foto: autor, Tour de Ralsko

Diskusní fórum pro: "Ralsko - cyklistická Terra felix "

Názor Autor Datum a čas
V diskuzi zatím není vložen žádný příspěvek.

Fotogalerie

Žádné fotogalerie

Reklama

automobiloveDILY24.cz

Chytré
držáky mobilů na kolo
Quad Lock a FINN zakoupíte
v eshopu Kabelmanie.cz.




Tipy pro Vás

Phone Maps - Svět doslova na dlani
 
SHOCart liga - seriál MTBO závodů pro veřejnost
 
Locus - nejlepší mobilní aplikace s mapami SHOCart
 
FOR BIKES 2014 - veletrh cyklistiky Praha
 
Galaxy série 2013
 
Kolo pro život

Vyhrajte s námi

Partneři

SHOCart - outdoorové mapy všeho druhu Acepac - bikepacking equipment Česká Mountainbiková Asociace Rychlebské stezky Cyklisté vítáni - síť certifikovaných zařízení pro cyklisty

Najdi tip na výlet

v turistické oblasti
podle průchozího místa
podle typu aktivity

Kalendář

Novinky z knihovny

Reklama





Copyright 2007 Cykloserver.cz | | Tel.: (+420) 731 136 014

Design by OVX.cz