Česká verze English version
Cykloserver.cz

Aktuality

Krajinou pokladu

9.4.2019 07:37

Okolí Ralska se postupně stává regionem zaslíbeným bikovým závodům. Nejen, že je možné pod dohledem majestátní hory s hradem na vrcholu sezónu začít na osvědčeném maratonu Stevens 50 Podralsko, ale také v květnu otestovat rozvíjející se formu na Tour de Ralsko, a od loňského roku navíc závodění ukončit podzimní akcí Kola pro život.

Bookmark and Share

 Narůstající počet závodů napovídá, že je to oblast zajímavá pro výkonnostní i turisticky zaměřené cyklisty. Každý si najde svoje, roviny, kopce, asfalt, terén, zkrátka původní název první jmenované akce byl oprávněně „Cyklorájem Podralsko“.

Ralsko
 
Kraj má totiž specifickou, místy až tajemnou atmosféru. K tomu přispívají nejen výhledy na náhorní planině, kam jezdci vystoupají v druhé polovině závodu. Náhle se totiž přímo před nimi zjeví vrch Bezdězu, jemuž zleva zdatně sekunduje ralský hrad, který významně přispívá k tajemnosti okolí. Jako ke každé pořádné zřícenině se totiž i k Ralsku vztahuje řada strašidelných pověstí.
 
Ve dne se sice neděje nic zvláštního, takže závodění chtivým bikerům nehrozí žádné nebezpečí, leč v noci je situace odlišná. Mohli by totiž zahlédnout černý kočár s ohnivými koňmi, řízený bezhlavým rytířem. V minulosti prý dokonce hrad obsadila loupežná čeládka, ta už však naštěstí nemohla nikomu ublížit, jelikož byla pobita obyvateli Mimoně a Stráže pod Ralskem. Jedině ziskuchtiví cyklisté by se při hledání pokladů vystavili riziku setkání se strážcem v podobě velkého psa, či snad vlkodlaka. Již jen na okraj zmíním vojsko spící v nitru hory, jež podobně jako v případě Blaníku vyrazí na pomoc, až bude v Čechách nejhůř. Když se tedy ke krásám přírody a řadě památek v okolí připočítá ještě genius loci, není možné odolat možnosti zahájit sezónu právě na Stevens 50 Podralsko, které letos oslavilo jubilejní desátý ročník.
 
Oproti předchozím letům jsem ale začátek dubna očekával spíše s obavami. Nepříjemný úraz na konci listopadu, pobyt v nemocnici a dlouhý zákaz tréninku kriticky odsunul zimní přípravu, takže březnový týdenní pobyt na Mallorce představoval zoufalý pokus, jak před startem prvního závodu dohnat zanedbané týdny.
 
Páteční podvečerní projížďka po části trasy sice ukazovala na to, že výkon snad nebude tak špatný. Jen brzký pokus o registraci v Osečné nevyšel, začátek vydávání čísel pořadatelé na poslední chvíli odsunuli až na sobotu. Ranní modrá obloha nadto náladu příjemně pozvedla, takže očekávání startu probíhalo v maximální pohodě. Zvolil jsem samozřejmě dlouhou osmapadesátikilometrovou trať, jež sestávala ze zaváděcího okruhu a delšího druhého kola. K dispozici samozřejmě byla i krátká trasa, která se jela jen v úvodní části. Trať se ve srovnání s předchozími dvěma ročníky nijak nezměnila a lze tudíž předpokládat, že po určitých drobných úpravách v dřívějších letech získala definitivní podobu. Pravidelným účastníkům tak rychlé asfaltky nepřinesly žádné překvapení.
 
Hned po startu v pravé poledne mě příjemně překvapilo, že jindy nervózní úvod po úzké asfaltce k lesu, jsme projeli celkem v klidu bez prudkého brždění a hrozby pádů. Počáteční nepříliš zásadní stoupání ale ukázalo, že příprava vskutku neprobíhala podle plánu. Čelo závodu, kde pevně zaujali místo jezdci jako Malík, Bubílek či Hekele, se začalo vzdalovat. Na konci první velké skupiny se mi ještě podařilo uviset, ale po odbočce prudce vlevo vzhůru do Náhlova už nohy bezpečně tuhly, pročež se jevilo zcela zřejmé, že letos na Podralsku osobní rekord nevytvořím.
 
Za prudkou stojkou z Náhlova přišel na řadu jediný úsek, kde je trochu méně asfaltu, sjezd okolo statku Těšnov, pod nímž přibyla nová vyasfaltovaná část cesty. Samozřejmě v místě, kde se projíždí rychlé esíčko a obvyklý šotolinový posyp poněkud zkomplikoval život závodníkům. Na to však pořadatel před startem upozornil, takže pravděpodobně k žádnému závažnému pádu nedošlo.
 
Po občerstvovačce se už první část trasy stáčela zpět, jak jinak než do kopce poblíž okraje obory Židlov, prostoru vyhrazenému především zubrům a muflonům, nikoliv cyklistům. To už se potvrdilo, že tentokrát opravdu nejedu o umístění ale o přežití. Postupný propad nešlo přehlédnout. Je pravda, že při stoupání k vrcholu Lanova kopce (426 m. n. m.) jsem se ještě snažil poodjet skupině a dohnat jezdce před sebou, což mě ve výsledku stálo příliš mnoho sil, které bylo potřeba spíš šetřit.
 
Velký výdej se mi bohužel nepodařilo zregenerovat ani v dlouhém sjezdu okolo málo známého hradu Stohánek až na cyklostezku vedoucí od Hamerského rybníku až k Osečné. Ještě jsem sice měl snahu jet a střídat ve skupině, ale mírné stoupání lesem ukázalo, že ještě před nájezdem do druhého okruhu je konec nadějím.
Stohánek
 
Stále jsem však doufal, že další kopce, které mám v tréninku mnohokrát projeté, přinesou konečně nějaký pozitivní moment. Ani můj jindy vyloženě oblíbený stoupák směrem od občerstvovačky směrem ke Kuřivodům (kde mimo jiný slavný Václav Babinský pokousal rychtáře, který ho chtěl zadržet) však tentokrát nebyl nijak úžasný, i když jsem se snažil, jak jen to šlo. Výjezd na náhorní planinu, kde se chvíli zdálo, jakoby to konečně trochu jelo, představoval ve skutečnosti labutí píseň.
 
Po větru stále mírně z kopce, přímo po hranici obory Židlov k Hvězdovským rybníkům už jsem se jen zuby nehty snažil držet ve skupině, bez jakýchkoliv větších ambicí. S největším úsilím se to dařilo až pod poslední kopec ke Stohánku, kde už síly došly definitivně (až jsem si přál, aby mi z hory na pomoc vyjelo v úvodu zmíněné vojsko a soupeře trochu přibrzdilo). Na začátku stoupání mě docvakl další větší balík a vypadalo to, že s ním snad dojedu až do cíle. Posledních pár kilometrů po cyklostezce přineslo opravdu krušné momenty plné křečí v nohách. Proto mě ani nepřekvapilo, když mě v závěrečných kilometrech skupina utrhla a já jednoduše rezignoval na pokus dotahovat. Jen jsem hlídal, aby mě nedojel nikdo další.
 
Ačkoliv jsem počítal s tím, že po nepodařené zimní přípravě nedopadne první závod sezóny nijak úžasně, 81. místo celkově a 24. v kategorii bylo přece jenom zklamáním. Odvezl jsem si tak jeden z nejhorších výsledků na leteckém dni pod Ralskem. To je ale čistě subjektivní pocit. Celkově musím závod hodnotit pozitivně. Pořadatelé neměli žádné větší problémy se zajištěním trasy a obvyklá gulášovka na závěr přišla vhod. Stejně tak počasí, až na krátkou přeháňku kousek před cílem, přálo, takže pro mě letošní Stevens 50 Podralsko představuje výzvu, abych si za rok trochu napravil pošramocenou reputaci.
 
 
Ondra Hladík
foto: autor, Lukáš Gamba
 

Diskusní fórum pro: "Krajinou pokladu"

Názor Autor Datum a čas
V diskuzi zatím není vložen žádný příspěvek.

Fotogalerie

Žádné fotogalerie

Reklama

Chytré
držáky mobilů na kolo
Quad Lock a FINN zakoupíte
v eshopu Kabelmanie.cz.




Tipy pro Vás

Phone Maps - Svět doslova na dlani
 
SHOCart liga - seriál MTBO závodů pro veřejnost
 
Locus - nejlepší mobilní aplikace s mapami SHOCart
 
FOR BIKES 2014 - veletrh cyklistiky Praha
 
Galaxy série 2013
 
Kolo pro život

Vyhrajte s námi

Partneři

SHOCart - outdoorové mapy všeho druhu Acepac - bikepacking equipment Česká Mountainbiková Asociace Rychlebské stezky Cyklisté vítáni - síť certifikovaných zařízení pro cyklisty

Najdi tip na výlet

v turistické oblasti
podle průchozího místa
podle typu aktivity

Kalendář

Novinky z knihovny

Reklama





Copyright 2007 Cykloserver.cz | | Tel.: (+420) 731 136 014

Design by OVX.cz


Reklama: Praktické láhve na pití botanela ze zdravotně nezávadného plastu


Reklama: Cestovní pojištění Porovnej24.cz