Česká verze English version
Cykloserver.cz

Aktuality

Smůla nebo náhoda?

7.5.2019 08:09

Nejsem sice příliš pověrčivý, ale uplynulý víkend mě přesvědčil, že nejspíš existují města, kde mi není souzeno závodit. Nebo přinejmenším závod bez komplikací dokončit. Nevím, jak je to možné, ale po několikaleté zkušenosti mohu za takové místo s klidným svědomím prohlásit okolí Ústí nad Labem.

Bookmark and Share

Není to ale vinou konkrétních závodů, či snad přímo pořadatelů. Zkrátka a dobře, poblíž soutoku Bíliny a Labe se mi smůla lepí na paty. Abych to trochu osvětlil. Všechno to začalo v roce 2013, kdy jsem se vypravil na maraton Okolo Ústí, který tehdy sestával ze dvou okruhů na Střížovickém vrchu. Už v polovině prvního kola jsem však jako jeden z prvních přijel ke zraněnému závodníkovi v bezvědomí. Samozřejmě, že první pomoc a zajištění sanitky bylo prioritou. Navíc jsem ještě dopravil kolo zraněného jezdce do zázemí jeho týmu. Výsledek byl tedy jasný – DNF.
 
Minulý rok jsem se do okolí Ústí vypravil znovu. Zlákal mě v regionu již tradiční Cyklozávod Milada odehrávající se u stejnojmenného jezera, které vzniklo rekultivací povrchových dolů Chabařovice. Zajímalo mě, jak v současnosti vypadá krajina dříve silně poznamenaná těžbou, která se postupně mění v rekreační zónu. A musím uznat, že tam byl odveden velký kus práce. Navíc bylo na počátku května krásné slunečné počasí, tedy až na silný vítr. Jenže asi tak pět kilometrů před cílem, kdy už se chystal boj o umístění, přišel kvůli jezdecké chybě pád, jehož následkem bylo naštípnuté žebro. Závod se mi sice podařilo dojet, dokonce vůbec ne špatně, ale pro zbytek jarní části sezóny to představovalo pohromu. No a potřetí? Ani tentokrát to nebylo o moc lepší.
 
Letos při plánování kalendáře reportáží jsem byl pevně rozhodnut smůlu prolomit a vyrovnat účty. Tudíž se Cyklozávod Milada stal už dlouho dopředu jeho nezpochybnitelnou součástí. Je sice pravda, že jaro doposud nepředvedlo příliš ze své pozitivní stránky, snad s výjimkou krátkého období je spíš studeno, deštivo a protivně větrno, ale naděje umírá poslední.
 
Tentokrát však naděje a pevná víra ve zlepšení nezměnila zhola nic. Sobotní dopoledne v Roudníkách přineslo teplotu okolo čtyř stupňů a setrvalý déšť. Mnoho účastníků, včetně mně, bezpochyby přemýšlelo, jestli vůbec nastoupí na start. Cyklisti ale přece nejsou žádná „béčka“ a něco vydrží. Rozhodně nejsou žádné cukrové panenky, aby je trochu vody rozpustilo. Jen s rozjížděním to bylo opět poněkud slabší, stejně jako při dubnových závodech „Prachem svatební cesty“ nedaleko Kroměříže.
 
Krátce před druhou dokonce déšť trochu ustával, což mě povzbudilo. Trasa se mi loni líbila a letos ji pořadatelé dokonce trochu prodloužili, aby její dlouhá varianta dosáhla obvyklé délky padesáti kilometrů. V základu však její charakter zůstal stejný. Jely se dva okruhy ve tvaru podobném osmičce s tím, že zázemí v Roudníkách představovalo pomyslný střed. První polovina okruhu zamířila nejdelším stoupáním po štěrkové cestě nahoru nad jezero, druhá vodní plochu obkroužila. Celkově spíše rychlá trasa po zpevněných cestách s nevelkým počtem kopců.
 
Při řazení na start už mi ani nebylo nijak chladno. Ze skříně jsem prozřetelně vytáhl zimní cyklovýbavu, která zabránila nejhoršímu. Jen při pohledu na bikera v krátkých kalhotách mi přeběhl mráz po zádech. A po ujetí prvních metrů závodu nepřízeň počasí nehrála roli.
 
Nepříliš rozjetý jsem byl rád, že zaváděcí část po silnici do kratšího kopce přes Roudníky se jela za pořadatelským autem. To mi poskytlo čas trochu víc nohy rozhýbat. Pak se pokračovalo stejně jako loni rychlým sjezdem přes parkoviště, na který ihned navazuje dlouhý štěrkový kopec zpestřený rozbahněnou polní cestou okolo retenční nádrže. I když mi začátek vyšel docela pěkně, v prvním dlouhém kopci tradičně přišel propad. Nijak jsem se z toho nehroutil. Znám se, a proto byl na místě předpoklad, že po jeho zdolání doženu, co bude možné.
 
Jenže zmíněná smůla zaúřadovala hned po tom, co jsem se trochu vzpamatoval a začal nabírat tempo. Kousek před levou odbočkou na okraji vesnice Habří mi přišlo, že zadní kolo začíná podezřele plavat. Autosugesce, že je to jen pochybný dojem nepomohla a guma byla skutečně čím dál měkčí. U zmíněné obce nezbylo, než zastavit, slézt a zjistit škody. Realita byla nelítostná, poloprázdný plášť rázně přibrzdil mé naděje
 
Rychle jsem sáhl pod sedlovku, kde mám obvykle opravný sprej. V následujícím zlomku vteřiny se však ukázalo, že tentokrát už je definitivně konec. Tmel, coby poslední naděje, nebyl na svém místě. Při přípravě ve studeném počasí a rozvahách, jestli mám vůbec jít na start, mi nedošlo, že zůstal v tašce.
 
Co tedy dělat? To co asi už mnoho lidí zažilo. Otočit se a proti směru trasy se promoklý a propocený vydat pěšky zpátky. Šest kilometrů není tak moc, ale tentokrát mi to připadaly nekonečné. Stále mírně pršelo a foukalo, takže postupnému prochládání nešlo zabránit. Jediným pozitivním momentem se stalo zjištění, že za mnou jelo ještě velké množství lidí, pročež nebyla úvodní ztráta nijak velká. Závod jsem totiž opouštěl asi tak na dvacátém místě, což slibovalo velmi dobrý výsledek.
 
Do cílového prostoru jsem došel už pěkně promrzlý a třásl se zimou. V posledních stovkách metrů navíc neslavný návrat probíhal ve dvou, jelikož se ke mně zprava přidal další nešťastník, který nesl kolo na rameni. Navíc slova pořadatelů na trati potvrdila, že před námi už takhle šli další tři nebo čtyři závodníci. Defektů bylo tedy na trati docela dost. Na vině je bezpochyby jemný drcený štěrk, jehož úlomky jsou ostré jako sklo. Tak trochu nevím, koho napadlo použít jej jako podklad pro cyklostezky, kterých je okolo jezera Milada dost.
 
Ačkoliv nebývám až tak skeptický, nemohu se zbavit pochybností, jestli mám ještě pokoušet štěstí v okolí Ústí. Region mi nejspíš nepřináší závodnické štěstí. Je to ale škoda, jelikož Cyklozávod Milada mně už loni zaujal. Avšak například zlomený rám se mi příští rok riskovat nechce.
 
Ondra Hladík
foto:  nadabublova

 

Diskusní fórum pro: "Smůla nebo náhoda?"

Názor Autor Datum a čas
V diskuzi zatím není vložen žádný příspěvek.

Fotogalerie

Žádné fotogalerie

Reklama



Tipy pro Vás

Phone Maps - Svět doslova na dlani
 
SHOCart liga - seriál MTBO závodů pro veřejnost
 
Locus - nejlepší mobilní aplikace s mapami SHOCart
 
FOR BIKES 2014 - veletrh cyklistiky Praha
 
Galaxy série 2013
 
Kolo pro život

Vyhrajte s námi

lankový zámek na kolo, který nabízí mosazné tělo a 6mm silné ocelové lanko.

Sponzor soutěže:


Více zde

Archiv soutěží

Partneři

SHOCart - outdoorové mapy všeho druhu Acepac - bikepacking equipment Česká Mountainbiková Asociace Rychlebské stezky Cyklisté vítáni - síť certifikovaných zařízení pro cyklisty

Najdi tip na výlet

v turistické oblasti
podle průchozího místa
podle typu aktivity

Kalendář

Novinky z knihovny

Reklama





Copyright 2007 Cykloserver.cz | | Tel.: (+420) 731 136 014

Design by OVX.cz


Reklama: Praktické láhve na pití botanela ze zdravotně nezávadného plastu


Reklama: Cestovní pojištění Porovnej24.cz