Česká verze English version
Cykloserver.cz

Aktuality

V Náměšti na náměstí

14.5.2019 14:49

S odstupem dvou let jsem znovu vypravil na Vysočinu, abych si připomněl, jak hezky je v okolí řeky Oslavy. A samozřejmě, že ne jen tak cykloturisticky. V Náměšti nad Oslavou se konal tradiční Náměšťský cyklomaraton, coby druhý závod Galaxy série.

Bookmark and Share

Můj původní úmysl zaměřit se opět na jmenovaný závodní seriál však letos dostal závažné trhliny. Po loňském snížení počtu závodů došlo už doslova k úpadku a zbyly jen tři. Navíc jsem se v Náměšti definitivně přesvědčil, že nebude ani celoroční bodování. Jak jinak si totiž vysvětlit úpravu kategorií na neobvyklé dělení (A – do 39 let, B – 40 až 49 let, C – 50 a více), které se lišilo od zaběhlé praxe Galaxy, tak jako to bylo v Osečné na Podralsku. Mimo to je pro účastníky vyššího věku v kategorii A krajně nevýhodné. Přece jen, skoro ve čtyřiceti letech závodit dvacetiletými kluky není zcela relevantní. Mě už se tento problém netýkal, jen nevím, jestli naštěstí, nebo spíš bohužel.
 
Přes popsanou nepříjemnou změnu k horšímu jsem však letos nechtěl náměšťský závod vynechat. Je totiž zajímavé sledovat, jak se u některých akcí v průběhu času proměňuje trasa. Mám v dobré paměti, že v Náměšti se jezdila sedmdesátka ve tvaru osmičky směřující na sever i jih od města. Později se objevila dvouokruhová severní varianta. Nakonec dva jižní okruhy (celkem 50 kilometrů), ale i ty se dočkaly úprav až k letošní podobě.
 
Zázemí závodu a start z náměstí, které je památkovou zónou, naštěstí zůstává nezměněné, což mě jako příznivce historické architektury vyloženě těší. Ani ostatní snad nepřehlédnou kamenný barokní most přes Oslavu z první poloviny 18. století či kostel sv. Jana Křtitele. Zámku na kopci nad městem si snad ani nevšimnout nelze.
Ale zpět k závodu. Hned při registraci mě pobavila úsměvná příhoda spojená s datem narození. Pravděpodobně nedopatřením při přihlašováním jsem zadal rok 2017, což výrazně kolidovalo se zařazením na dlouhou trať. S díky jsem odmítl účastnit se závodu na dětském odrážedle a převzal si startovní číslo opravňující k účasti na padesátce. Udivující bylo to, že chyběl čip, ať už přímo na čísle, nebo samostatně připevnitelný na botu, vidlici či méně obvyklá samolepka na helmu. Zaznamenávání výsledku jen s pomocí tužky a papíru, ač doplněné cílovou kamerou, již dnes není nijak obvyklé.
 
Co se však obzvláště zpočátku jevilo jako vyloženě pozitivní, bylo počasí. Slunce mě nakonec přesvědčilo, že jsem si vzal jen krátký dres bez spodního funkčního trika, což se nakonec ukázalo jako ne úplně vhodné. Leč na startu bylo opravdu hezky, oproti předchozímu víkendu na Miladě nesrovnatelný rozdíl.
 
V půl dvanácté jsme vyrazili na trasu a po obkroužení náměstí v historickém centru peloton nabral směr kopec; docela prudké stoupání po hlavní silnici na Brno. V první polovině mi to šlo dobře, až se mi zdálo, že se nejede nijak nesnesitelně. Jenže výjezd typu, čím blíž ke konci, tím prudší, mě v druhé půlce protivně tahal za nohy. Přes veškerou snahu proto namísto udržení se ve skupině přinesl jen odpadnutí a na vrcholu zbytečně dlouhou dobu potřebnou k opětovnému rozjetí do rychlosti.
 
Trasa pak pokračovala na jih po proudu řeky skrz přírodní rezervaci Údolí Oslavy a Chvojnice. Místo, které je turisticky velmi zajímavé, jelikož se jedná o původní krajinu v kaňonu vodních toků, údajně poslední svého druhu na Moravě. Proto jsem také prázdné obaly od gelů poctivě schovával do kapsy, byť přiznávám, dělám to hrozně nerad, dres je pak hrozně ulepený a špatně se pere. Celkově je však potřeba říci, že v tomto ohledu se závodníci chovají čím dál ohleduplněji k přírodě. Výrazně totiž ubývá odhozených gelů nejen na lesních pěšinách.
 
Již v první části trasy došlo ve srovnání s mojí poslední účastí ke změnám. Vybavuji si rychlý sjezd k řece a pak jízdu souběžně s ní. Tentokrát vedla delší čas po horní hraně kaňonu. Závěrečné klesání pak nebylo o nic pomalejší, navíc na závěr zpestřené trochu prudším kamenitějším úsekem. V prvním kole to šlo dolů v pohodě, kdežto do druhého se stačilo zatáhnout a v lese se dost setmělo, takže jsem přes tmavé brýle vůbec neviděl kam jedu.
 
Navíc jsem před závodem zapomněl zamknout přehazovačku, takže se mi pod sjezdem v pravé prudké otočce na úzkou silničku zasekl řetěz mezi kazetu a zadní vidlici. Nutnost slézt a vytáhnout ho ven mě bohužel připravila o místo v dobré skupině. Celou poslední čtvrtinu závodu jsem pak musel absolvovat sám. Místo, které se pro mě stalo v ohledu výsledků zásadním, má navíc velmi symbolický název. Podle mapy se jmenuje „Údolí strašné žízně“.
 
Trať od otočky u Oslavy vedla zpět proti proudu až do Náměště. Neustále nahoru a dolů po cestách i necestách a obsahovala několik povedených singlů, které byly příjemně jezdivé až hravé, ale nijak technicky náročné, zkrátka povedená zábava.
 
Po několika lesních kopcích, z nichž nejdelší je výjezd od řeky na Vlčí kopec, kde stojí lovecký zámeček (vůbec jsem si ho nevšiml), už jsem toho v druhém okruhu měl docela dost, navíc se ochladilo a ze zataženého nebe začalo mírně pršet. V tu chvíli jsem zalitoval, že nemám žádnou vrstvu nad letním dresem, ale cíl se blížil, takže to bylo k vydržení.
Zámeček Vlčí kopec
 
Obec Zňátky si pamatuju už ze své předchozí účasti, protože se odtamtud poprvé po dlouhých kilometrech skýtá výhled na náměšťský zámek. Cíl však ještě není úplně blízko. Z vesnice je potřeba absolvovat ještě jeden lesní sjezdík a singltrek nad řekou, načež zbývá poslední kousek od okraje města do cíle na náměstí.
 
Zapomněl jsem, že těsně před koncem je ještě nutné přejet zmíněný barokní most tam a zpět, takže se mi skoro podařilo vletět do igelitového označení trati. V cíli jsem pak začal zjišťovat, co bych tak mohl dostat za stravenku. Tentokrát mě však výběr nepotěšil, palačinka nepřidala v úvahu, sladké po dojezdu nemůžu ani vidět, takže zbyla druhá varianta – grilovaná klobása. To je na můj žaludek po závodě dost náročná záležitost, myslím, že obecně to není úplně ideální strava po sportovním výkonu. Přesto jsem to risknul a kupodivu i zvládl. Klobása naštěstí nebyla až tak mastná. Mimo to se mi podařilo zaznamenat zklamání, že letos chybí jindy tradiční  buchtičky se šodó.
 
V úvodu jsem avizoval proměny trasy náměšťského maratonu v průběhu let. Když je tedy na závěr zhodnotím, musím říct, že letošní varianta byla zatím jednoznačně nejlepší. Asi nejméně asfaltu a zábavné singly přírodní rezervací u Oslavy z ní dělají atraktivní závod. Současně nikde nechybělo značení i pořadatelské zajištění na zásadních místech. Jako negativum bych viděl chybějící čipové měření času, nové rozdělení kategorií a nepříliš vhodně zvolené jídlo pro závodníky.

 

Celkově jsem měl z náměšťského závodu dobrý pocit s tím, že to byla zatím asi nejhezčí trať, na které jsem letos závodil. I proto je škoda, že letošní účast byla nízká. Možná kvůli tomu, že Galaxy série, jejíž je součástí, letos očividně prochází krizí, což snížilo počet přihlášených. Zároveň se však po České republice jelo více závodů, které mohly také mnoho zájemců o výkonnostní cyklistiku přilákat. Ať je tedy důvod jakýkoliv, nelze než pořadatelům přát více lidí na startu v dalších letech. Podle mě si to rozhodně zaslouží. 

 

Ondra Hladík

foto: Galaxy serie, Wikipedie

Diskusní fórum pro: "V Náměšti na náměstí"

Názor Autor Datum a čas
V diskuzi zatím není vložen žádný příspěvek.

Fotogalerie

Žádné fotogalerie

Reklama

automobiloveDILY24.cz



Tipy pro Vás

Phone Maps - Svět doslova na dlani
 
FOR BIKES 2014 - veletrh cyklistiky Praha
 
SHOCart liga - seriál MTBO závodů pro veřejnost
 
Kolo pro život

Vyhrajte s námi

Partneři

SHOCart - outdoorové mapy všeho druhu Acepac - bikepacking equipment Česká Mountainbiková Asociace Rychlebské stezky Cyklisté vítáni - síť certifikovaných zařízení pro cyklisty

Najdi tip na výlet

v turistické oblasti
podle průchozího místa
podle typu aktivity

Kalendář

Novinky z knihovny

Reklama





Copyright 2007 Cykloserver.cz | | Tel.: (+420) 731 136 014

Design by OVX.cz


Reklama: Praktické láhve na pití botanela ze zdravotně nezávadného plastu


Reklama: Cestovní pojištění Porovnej24.cz