Česká verze English version
Cykloserver.cz

Aktuality

Arizona Trail Race, 5. díl: Závodění ve vedru polopouště

4.11.2020 07:19

Dál už se snažím o větší opatrnost, ale v šíleném vedru je těžké udržet pozornost. Přitom trať je fakt těžká, taková horská dráha s mírně klopenýma zatáčkami. Po 70 km a šesti hodinách je tu konečně první zastávka.

Bookmark and Share

Patagonia je vesnička, kde mám zaznačen jen jeden (zásobovací) bod zájmu. The ovens of Patagonia je smíšené zboží a pekárna. Nechávám si plnit oba litrové bidony chlazenou vodou, hlavní 2l flaška umístěná pod rámem má ještě litr vody. To bohatě stačí, vypadá to, že vodní vak umístěný v rámové tašce potřebovat nebudu ani při dlouhých přesunech na otevřeném slunci. Takže ho vyprazdňuji, kapacita se snižuje z 6 na 3 litry, ale zase jsem o tři kila lehčí.

 

Po 20 minutách vyrážím dál stále žvýkaje nějaký jablkový megakoláč. Až do Sonoity je to 20 km po silnici s malým provozem. Slunce neúprosně žhne, asfalt ho odráží a já piju a piju a polévám si hlavu a krk. U obchodu v Sonoitě posedává ve stínu snad deset bajkerů, jen Neil a Hanoch už odfrčeli. Přestávku dělám tentokráte delší. Kromě náběhu na úpal, mě dost bolí břicho. Už od snídaně, ale po těch litrech vypité vody je to ještě horší. Přitom jíst musím, sílu potřebuji. Takže se nutím do burito grande a dokupuji spoustu tyčinek a navrch mé oblíbené gumové medvídky. Další obchod je až za 130 km, tedy pokud bude otevřený až tam přijedu.


Sonoitě jsem se zdržel půl hodiny a tím přeskočil dalších pět jezdců. Kousek po asfaltu a pak ostrá vlevo na prašnou offroad cestu a po ní stoupáme do pohoří Santa Ritta. Vedro se stupňuje a cítím, že se začínám tak trochu rozpouštět. Přesto držím tempo a předjíždím pár závodníků.

Předjížím uvařeného Hanocha Radlicha a jsem druhý


A pak to přišlo. Na prudké otočce, kde Santa Ritta road křižuje potok sedí ve stínu dva zmožení jezdci. Jedním z nich je Hanoch Redlich. Nezastavuji, jen si mávneme. Dojedu k potoku, osvěžím se, namočím šátek, sedám si do potoka a smývám prosolenou vrstvu i ze zadku. Pak mě to napadne, vracím se a jezdce si fotím. Panečku je deset hodin po startu a Margl je pořád mezi nejlepšími. Dokonce nejspíše opět druhý!


S novou motivací a doslova pokropen studenou vodou vyrážím do dalších stoupání, tentokráte již po čistokrevném singletracku.

Po hodině se mi opět podaří přejet odbočku. Tentokrát je zásek kilometr, tzn. dalších 8 minut zbytečného úsilí. Takže mě Hanoch znovu dojíždí a povídáme si. Prý jezdil za Izraelskou reprezentaci a před lety byl i na světovém poháru v Novém městě na Moravě. Říkám mu drze, že já taky. Po chvíli doplňuji, že kousek tam odtud pocházím a byl jsem tam jako divák. Hanoch se netají svými ambicemi, ale uznává, že Neil je výkonnostně jinde a že i na něho je strašné vedro.

Arizona trail


Panejo, vždyť on je z Izraele a já z Vysočiny! Uvědomuji si, že valnou většinu dne jedu dost silově, jídlo i vodu doslova hltám a příliš nehledím na úbytek sil. Odměnou za to mi je nejen tohle umístění, ale i stupňující bolest hlavy a hlavně břicha.

 

Kentucky campu, kde jsou jen dva opuštěné baráky nalézáme WC a hadici s vodou. Použiju obojí, ale pomáhá mi jen ta hadice. Hanoch mi mezitím odjel a tentokrát ho dojíždět raději ani nechci. I Margl občas myslí na vlastní limity a výstrahou mi je Colorado, kde jsem se vloni uštval hned první den…

 

První noc


S blížícím se večerem se závod překlápí z režimu XC maratonu do módu dobrodružství. Slunce zapadá před sedmou, ale vidět je jakž takž do devíti. Pak nastupuje úplněk a mé dvě světla Fenix prosvěcují pěšinku přede mnou. Nádhera. Po zdolání posledního kopce v Santa Rita (1 700 m n.m.) nás za odměnu čeká postupné skoro padesátikilometrové klesání k Tucsonu. Ve tmě se cítím jako pravý biker. Levá, pravá, levá, klopená zatáčka a znovu levá. Tohle je ten pravý flow, který vydržím hodiny a hodiny. Ale ne věčně.

 

Po desáté se ochlazuje a fouká, nandávám windstopper návleky a větrovku. Po jedenácté se propadám do strašného útlumu. Po vyčerpávající jízdě ve vedru jde teď na mě spaní, ospale studuji trasu a plánuji nocleh, tak abych měl šanci nakoupit v návštěvnickém centru národního parku při objížďce Tucsonu. Nakonec se rozhoduji skončit u Colosal Cave camp, kde by měla být pitná voda.

 

Do kempu na 191. km přijíždím pár minut před půlnocí. Jsem tady úplně sám. Nejméně dvacet minut pročesávám okolí, včetně dvou WC a hledám zdroj vody. Fakt ji už dost zoufale potřebuji, zbývají mi nějaké dvě deci. Nakonec jsem ji našel 80 m od místa, kde byla značená v mapě na navigaci. Naplnil jsem bidon a pil a pil. Kolem jedné se ukládám ke spánku vedle piknikového stolu dost daleko od cesty. Večeřím se zavřenýma očima ve spacáku a slyším jak přijíždí další jezdci a taky hledají vodu. Sotva vyťukám zprávy pro rodinu a věrné fanoušky, už jsou tu další a ukládají se k spánku nedaleko mě. A za půlhodiny další. Asi to tu bude ještě frmol, ale já už to nevnímám a konečně se propadám do spánku.


Ranní objezd Tucsonu


Budík zvoní. Vždyť jsem sotva zamhouřil oči. Nevěřím, že uběhly 3 hodiny, ale je to tak. Půl čtvrté, všude tma, všude klid. Balím a cítím bolest v břichu. WC jsou naštěstí nablízku. Ale jedna návštěva nestačí, je potřeba zopakovat si to ještě dvakrát než se konečně trochu zadaří. Břicho mám nafouklé. Že by ta včerejší spousta jídla zalitá šesti litry vody nebyla pro můj organismus to pravé? Bolest v břichu trochu ustupuje, ale doma bych v tomhle stavu na vyjížďku nevyrazil. Jenže tady jsem na závodě. Deset minut po čtvrté vyrážím na cestu. Na hravém trailu se brzy dostávám opět do transu. Levá, pravá, nahoru, dolu, levá, pravá. Když zahlédnu vzdálená světla Tucsonu s Mount Lemmonem a okolními horskými masivy v pozadí, je ospalost pryč a připadám si jako hrdina/cestovatel.

Stupňuji tempo, klopím kolo do zatáček, plíce si užívají chladného vzduchu. Po páté hodině začíná ze tmy vystupovat okolní krajina s krásnými vysokými kaktusy. Exotika největší, to našinec musí ocenit.

Ještě před šestou potkávám Annie Lloyd. Tahle drobná a strašně sympatická Skotka je neuvěřitelná, tempo má pomalé, ale prý ještě nespala a přestávku měla zatím jen 30 minut. Já své pauzy odhaduji celkově na 5 hodin, takže tolik činí náš rozdíl po 23 h od startu. Loučím se a opět si myslím, že ji už neuvidím.

 Ráno před Tucsonem


Po vedlejších asfaltkách objíždím Tucson. Nedivím se, že Sagauaro Corners restaurant má o půl sedmé zavřeno, horší je že Rincon Visitor centre nemá prodejnu, ale jen WC a vodu. Vyperu si tedy alespoň kalhoty a dres a plánuji co dál. Jídla mám dost, ale další obchod na trase je až v Summer haven za 150 km a hlavně za Mount Lemmonem tyčícím se do 3 000 m n.m.


Mezitím mě dojíždí mohutný a fousatý Ben Hanus. Podle něj bude velký problém obchod v Summer havenu stihnout do zavíračky v 18 h a ani restaurace zavírající v 21 h není moc jistá. Bože to bude asi brutus cesta, vždyť ještě není sedm! Měním plán a prosím svůj fanclub na Whatsappu o výběr nějaké benzinky či obchodu v Tucsonu. Hanička posílá GPS, já si spouštím googlemaps.


Benzínka je 4 km od trasy a do kopce, ale po asfaltce jsem tam za čtvrt hodinky. Následuje opulentní snídaně s třemi velkými java kávami. Břicho opět nafouklé na maximum a na WC se opět nedaří. Co to se mnou doprčic je? Není čas na mudrování, dokupuji bagety a tyčinky do zásoby na den a půl dopředu a hurá zpátky na trať. Při návratu jsem se samozřejmě zamotal a ve slepé ulici otáčel, ale i tak jsem po hodině a čtvrt zpátky na cestě podél Tucsonu. Klesl jsem na 9. místo. A klesám po asfaltce kolem Tucsonu dál až do výšky 700 m n.m.

 

Kompletní fotogalerie »

 

...pokračování příště....

 

Pavel "Margl" Macháček

Diskusní fórum pro: "Arizona Trail Race, 5. díl: Závodění ve vedru polopouště"

Názor Autor Datum a čas
V diskuzi zatím není vložen žádný příspěvek.

Fotogalerie

Žádné fotogalerie

Reklama



Tipy pro Vás

SHOCart liga - seriál MTBO závodů pro veřejnost

Vyhrajte s námi

Partneři

SHOCart - outdoorové mapy všeho druhu Acepac - bikepacking equipment Česká Mountainbiková Asociace Rychlebské stezky Cyklisté vítáni - síť certifikovaných zařízení pro cyklisty

Najdi tip na výlet

v turistické oblasti
podle průchozího místa
podle typu aktivity

Kalendář

Novinky z knihovny

Reklama





Copyright 2007 - 2024 Cykloserver.cz |