Proto tedy Author 50 Český ráj. Trať závodu nás vede po malebných stezkách kolem hradu Kosti, zříceniny Trosek, Hrubé Skály, masivu Drábských Světniček, kráteru Mužský a zříceny hradu Valečov. Prostě nááádhera!
V roce 2008 jsem zajel do 30. místa a byla mi nabídnuta VIP první lajna, kterou jsem s díky odmítl a stoupl si pokorně na konec startovního pole, tzn. asi kilometr a přesně 5 min za 1. jezdce. Slunce svítí, borovice voní a šumí, stres nikde. To je změna. Nesypu, neleju, nestrkám se, nehoním se, nekoukám na tepy. Místo toho si užívám příjemné a vesměs nenáročné trati, klidně si zastavím na fotku, nakouknu do hradu, pokecám s ostatními závodníky. V těchto „zadních“ pozicích se přesto bojuje. Jinak než na špici, kde se pereme mezi sebou a taktizujeme. Tady se lidé perou s tratí a sami se sebou.
Abych si jen nevyléval srdce, tak trať je cca 50-ti kilometrová a dobře označená, svižná a především zábavná. Převýšení 655 metrů vybízí celé rodiny k účasti. Občerstvovací stanice určitě neurazí. Já si vzal jen vodu + banán a vše jsem o pár kilometrů dál poskytl totálně prošitému závodníkovi, ležícímu ve škarpě. Po startu, který opravdu trval minuty, jsme dojeli před kopec, ve kterém se obvykle trhne čelo. Loni jsem zde jel 30 km/h a tepák řval na poplach, absolutní podlaha. Letos absolutní špunt, cesta je úzká, lidé v klídku slezou a pokorně tlačí. Dalších 35 km se jede naprosto pohodově v opravdovém ráji. Českém Ráji.
Jediný další kopec je až kousek před cílem, ale stojí za to. Tady to zavání už opravdovým závodem, na které jsem zvyklý. Nechávám se strhnout a kopeček si dávám 3x. Nahoru dolu nahoru dolu nahoru dolu. Ostatní závodníci na mě koukají dost divně, ale co? Všichni jsme tu přece proto, abychom si to užili. Někdo čeká prize money, někdo rodinný výlet a já pohodu a podívat se na kole po vlasti.
Do cíle jsem tedy dorazil po téměř třech hodinách, to znamená 1,5h po vítězi Hanzi Hruškovi. Toho na stupně vítězů doprovodil Bubínek s Bambulou. V cíli na nás čekaly těstoviny, koláče, jablka, voda… prostě klasika. Co považuji za perfektní, bylo vystoupení riderů v rampě. Co předváděl borec na koloběžce jsem v životě neviděl! Tleskám. Zázemí mně přijde spíše slabší v oblasti WC a sprch, vše ale vynahrazuje krásné okolí s rybníkem, borovicemi, skalami a roubenkami. Tento závod mohu s klidným srdcem doporučit všem, kdo nehledají extrémní terény a vzdálenosti.
Jindra Volný