Populární Cyklobraní Kooperativy bylo předposledním závodem letošního ročníku Kolo pro život. V termínovce má přiřazené číslo čtrnáct. Malá jihomoravská vesnička Jevišovka po roce opět ožila cyklistikou. Záměrně nepoužijeme přívlastek „horská“ cyklistika, protože hory a velké kopce v blízkém okolí nejsou. Technických míst na trati je také jako šafránu. Cyklobraní jde za svým úspěchem jinak. Nabízí originalitu, která jinde není. Např. vůbec se nejede lesem. Dominantní pro zdejší oblast je krásná, otevřená krajina s výhledy na Pálavské vrchy. Všude okolo jsou vysázené vinice. Mezi nimi na česko-rakouském pomezí se proplétá velká část okruhu, který se jede dvakrát. Hlavní závod celkem měří 56 km.
Podzimní termín Jevišovky je poslední roky neměnný a záměrně se kryje s výrobou burčáku. První vinný mok je ale pouze příjemným zpestřením, nikoliv stěžejním prvkem akce. Když se ke všemu vyvede super počasí, jako bylo třetí říjnovou sobotu, Jevišovku navštíví móóóc lidí, hlavně těch amatérského ražení. Elitním bikerům netechnická trať příliš nevoní, přesto jich dorazilo dost, i když se ve stejný den v Peci p. Sněžkou konalo finále Českého poháru XCO. Suma sumárum, v sobotu to dělalo nějakých dvanáct set mužů, žen a dětí na startu hlavního závodu a Fitness jízdy. Není proto divu, že silnice na návsi nestačila pobrat velké kvantum lidí a had lidských těl se táhnul ještě stovky metrů za Obecní úřad.
První lajnu obsadili tradičně „závoďáci“ kategorie Elite. Kromě známých tváří KPŽ si Jevišovku přijeli vyzkoušet i specialisti silničáři z našeho nejlepšího týmu PSK Whirlpool, jmenovitě Martin Mareš a František Klouček. Jejich šance na vítězství byly díky silničnímu charakteru tratě předem vysoké. S tím souvisí i poladění některých biků před závodem. Např. Venca Ježek (Alpine Pro Author Team) nebo Martin Mareš nasadili na předek pevnou vidlici. Ještě jednu zvláštnost spojenou se silnicí má závod Cyklobraní. Výsadu jako na Tour, postavit se do čela před startovní lajnu, dostali staří, zasloužilí, cyklističtí pardálové jako je např. Jan Smolík, Pavel Doležel nebo Luděk Kubias. Není divu, když hlavním pořadatelem akce je Karel Vávra. Toto jméno není potřeba dříve narozeným cyklistům představovat. Garda starších pánů pro jistotu odstartovala o nějakou minutku dříve, aby se nepřipletla mladým dravcům pod kola.
Hlavní start se odehrál v pravé poledne. Rychlost rozjetí závodu byla v prvních stovkách metrů umravněna zaváděcím autem. Po přejetí mostu přes řeku Dyji, zajel zpomalující element na stranu a mohlo se začít závodit naplno. Kdo chtěl na jižní Moravě uspět, nesměl slevit z tempa a musel jet pořád, co to dalo. Převody se měnily jenom pomocí přehazovačky. Vepředu se nechávala založená „hrubá, “ tedy velká placka. Kdo ji shodil, šel z kola ven. To je už po léta neměnný zákon Cyklobraní.
Na konci prvního okruhu se na čele vykrystalizovala klíčová skupinka pěti jezdců ve složení Jan Hruška (Volvo Auto Hase), Pavel Boudný (Česká spořitelna – Specialized), Václav Ježek a duo PSK Whirlpool František Klouček a Martin Mareš. Otázkou bylo, podaří-li se ve druhém kole někomu z nich ujet nebo dojedou pohromadě a rozhodne se ve spurtu. Na trati moc míst, kde by se dalo z vysokého tempa nastoupit a odjet, nebylo. V jednom kopečku se skoro nemožný kousek podařil Pavlu Boudnému. Veškerou svou sílu v nohou zkoncentroval do jednoho momentu a ostatním cuknul. Malý náskok mu v dalších kilometrech stačil a před cílem ho ještě navýšil na bezmála jednu minutu. Cílovou rovinku si mohl v poklidu vychutnat s rukama nad hlavou. O druhé místo se na posledních stovkách metrů rozpoutal nelítostný souboj trojice jezdců. Aktéry divácky atraktivní podívané byli Mareš, Hruška a Ježek.
Zkušenosti z hromadných dojezdů na silnici potvrdil Martin Mareš a v krásném spurtu vybojoval stříbro. Poslední esíčko před modrým kobercem s časomírou najížděl jako první a s výsadním právem volby optimální dráhy. Vnějškem se ho marně snažil předjet Honza Hruška. Mareše neudělal, ale na bronz to stačilo. Mezi své soupeře měl snahu se vklínit Ježek. To se nepodařilo a čtvrté, nevděčné místo zbylo na něj. V rychlém sledu za sebou dojížděli další a další závodníci.
Pavel Boudný závod viděl takto: „Z vítězství mám radost, ale jinak trať na Jevišovce nemá s horskými koly nic společnýho. Já jsem se hlavně soustředil na celkový pořadí v soutěži a taky jsem chtěl dnes samozřejmě vyhrát. Tady se dalo útočit jen v jednom kopci. Zkusil jsem to tam už v prvním kole, ale nechal jsem naloženej moc těžkej převod. V druhým kole už mi to vyšlo. Rozjel jsem se po prvním kole a bylo to znát. Ten kopec mi seděl. Musí se silově vyjet a člověk nesmí polevit. A když ho vyjede, musí pořád jet. Ve sjezdu dolů, doleva, doprava, samý zatáčky jsem jel úplně na hraně, protože jsem věděl, že kluci tam budou ztrácet. Udělal jsem si hned náskok padesát, šedesát metrů a podařilo se mi ho navýšit na jednu minutu až do cíle.“
Neměl si strach, že tě kluci ve skupince dojedou?„Jo, bál jsem, že za mnou přiletí a ještě mě tam pak nechají. Ale to se naštěstí nestalo. Kluci na to buď neměli, nebo se moc nesnažili, nevím… Důležité je, že se mi to povedlo udržet až do cíle.“
Václav Ježek nám k Boudného odjetí řekl: „Bylo to jednoduchý. Pavel tam nastoupil v takovém stylu, že jsme mu nikdo v ten moment nestačili. Jelo se úplně na krev. Pak jsme se společně snažili ho dojet, ale nedařilo se to. Když už bylo jasný, že to nevyjde, polevili jsme a soustředili se na závěrečný spurt.“
Sedmnáct minut a sedmnáct vteřin po Boudném projela cílem první žena Petra Kottová (Volvo Auto Hase). V absolutní klasifikaci byla klasifikována na 88. místě. Jako jediná z žen se vešla do dvou hodin. Úžasný výkon! Druhá nejlepší na Cyklobraní byla Jitka Pěničková (Author Masters) a pěkné třetí místo si z Jevišovky domů odvezla Veronika Bláhová (Drásal Holešov). Kompletní výsledky ZDE>>
Petra Kottová k závodu řekla. „Líbilo se mně, že jsem vyhrála, ale já jinak tenhle závod nemám moc ráda, protože je to samá rovina. Jde o to, buď uviset v balíku nebo si to odtáhnout sama. Mně bohužel poodskočili a já už je nesjela. Tak dvě třetiny závodu byly jenom na mně.“
Letošním „zavírákem“ Kolo pro život je Oderská mlýnice České spořitelny. Jede se už tuto sobotu 25.9. Hlavní pořadatel závodu Petr Konečný alias Koňas zve všechny milovníky dobrých bikových závodů k němu do Klokočůvek u Oder na jubilejní 10. ročník. Místní finálová atmosféra je jednoduše neopakovatelná a musí se zažít!
Miloš Lubas
