Česká verze English version
Cykloserver.cz

Aktuality

Loudání 2016 – díl IV., člověk míní, loudání mění

29.6.2016 07:05

Třetí Loudací ráno. Kde to jsem? Za mlhou, že by se dala krájet a možná i trošku dál v Nové Roli. Večer jsem se rozplýval nad krásným závěrem dne a i ráno, když se soukám trochu prosušeného oblečení, je fajn. Ještě vodu do camelu a vyrážím. Člověk míní, Loudání mění. Po několikáté, že?

Bookmark and Share

Hrad Loket

 

Povolil se mi závit mezi hadicí a camelem a po dvou kilometrech mám mokré záda a litr vody v plíně. Zato camel suchý. Co na to říct? To všichni vědí, co jsem na to řekl: lásko, já jedu dál. Dobře, tak první jsem řekl jiná slova. V naoko neprostupné mlze míjím letiště u Varů. Když se mlha rozestoupí, vidím majestátný hrad Loket se shora a na náměstí Honza Samarák. V noci spal kousek ode mne na vlakové zastávce pod Nejdkem.

Most přes Ohři


Ranní projížďka okolo Ohře příjemně ubíhá. Z lehkého oparu vystupují Svatošské skály. O kus dál z houští vystupují tři vykrmení divočáci. Vyloudaná hlava se ani moc nelekne. Spíš se řekne: „Jú, prasátka“. Ale bohudík, že prasátka jsou pěkně vylekaná a vybíhají do kopce. Divočáci mají neskutečnou sílu a rychlost při stoupání kopcem. Ti by v Kunratickém kopci neměli konkurenci.

Svatošské skály


S Honzou jedeme k Březové. Po asfaltu kilometry opravdu rychle přibývají. Nad ránem tu spal i Blacky s Honzou Vaculíkem, ale předjeli jsme, když byli na benzince. Z Březové do kopce, kde mi to jede rychleji se Honzovi vzdaluji. Tak hodně štěstí Honzo. Jede mi to nádherně. Úseky i v lese jsou neskutečně rychle jezdivé, nohy upalují k cíli. Euforie sílí. Jako bych si myslel, cíl asi přijde za mnou. Ráno jsem začínal na mapovém listu 26. Vypadalo to jako neskutečných 13 listů do cíle, ale o půl osmé ráno mám čtyři listy za sebou a vše jde jako po másle. Bochov. CHP 11. Tzn. Již jen CHP 12 a CHP 13 je cíl!!! Jako bych cítil cílový guláš.

Honza u Březové

 

Mapový list 30. Asfaltová pohoda pod Doupovskými horami. Sleduji panorámata. Krajina se vlní, ale do Valašských kopců to má daleko. Ve Valeči doplňuji vodu. Jen ta plína v gatích je stále plná vody od rána. Do cíle to není ani stovka. Co Vám budu vyprávět, prostě smích!
Jako bych nás Čépa chtěl ukolébat. Vyvést z koncentrace. Rozhodit.

U Bochova

 

Žlutá a modrá. Perla letošního Loudání. Obec Mlýnce nevěstí nic špatného. Žlutá se ihned ale ztrácí v kopřivách a následně se prodíráme šípky a mirabelkami. Kolo občas zapadne do nějaké koleje. Z ničeho nic se křoví rozestoupí a hledím vzhůru do kopce. Mapa zde vůbec nehraje, značky jasně ukazují jinam. Zdá se, že ani není jiná volba. Trošku dezorientovaně se pokouším dle slunce srovnat fakta, ale nakonec se držím jasné žluté značky. Jeden z příkladů mravenčí píle Klubu českých turistů. Existovali ale i Loudalové, které vyhledali značky staršího data a užili si tento kopec intenzivněji. Já si dal kombo.

 

Žlutá turistická...

 

Nejprve jsem prošel značku novou a v místě, kde se spojila se starou značkou, jsem se vydal po méně výrazné žluté do protisměru. Když jsem se konečně vzpamatoval z tvůrčí činnosti KČT, dostala mě souhra turistů a kartografických společností podruhé. Modrá. Začíná bahenním tobogánem. Ovšem žádná veselá bláznivá jízda dolů. Dva kroky vzhůru, jeden a půl zpět. A znovu. Kola se přestávají točit, bahno ucpalo mezeru mezi kostrou a pneumatikami. Když stanu na hřebenu, ztrácím cestu. Ale značky vidím.

Dva kroky nahoru, jeden dolů

 

Mezi větvemi a kameny sleduji modrou na stromech. Směr cesty nedává moc smysl, ale po 500 metrech nacházím úvoz a zde je již znatelná cesta bahenním tobogánem dolů. Pád jsem nějak v pohodě ustál, rozhodně bahno mám úplně všude. Pár kilometrů a najednou z průměru 25 km/h, urazím za dvě hodiny sotva 6 km. Po včerejšku je pěkné dusno. Jedu dolů, bahno mi lítá všude, všechno nějak skřípe. Vidím civilizaci. „Ahoj, nejdeš na bečku?“, ozve se zpoza plotu. „No to víte, že jdu!!!“ Hodně vyspělá civilizace.

Civilizovaná společnost


A znovu je všechno jako na houpačce. Dávám pivko. Neskutečné osvěžení pro tělo i ducha. Svačím, omývám se. Doplňuji vodu. Cítím, jak mě síla provází. Už mě nerozhodí, že modrá měla vést oborou daňků. Už mě nerozhodí další pád. Už prostě zase skáču přes kaluže a směji se od ucha k uchu. CHP 12 čeká a pak …

Je mi fajn


Nic dramatického už letošní Loudání nepřineslo. Najeli jsme do chmelařské krajiny. V Měcholupech na předposledním CHP potkávám Vojtu Brychtu. Asfalt jedeme ještě spolu, ale když přijdou poslední dva kopce Výrov a hrad Pravda, pomalu odjíždím. Jestli itinerář na západě Čech v městě Hranice hovořil něco o občanské nevybavenosti, tak tato krajina výrazně západ Čech předčila. V každé vesnici se ptám na restauraci, pohostinství či hospůdečku, ale nic. Postupně z batohu vyjídám vše a zbývá pouze lepidlo na kolo a náhradní ponožky.

 

Krizový list č. 31 v pěkné perspektivě

 

V nějaké obci se snažím přesvědčit nějakého pána, ať mi prodá aspoň něco malého, co by doma našel. Odpověď je docela ale striktní. Navíc se přede mnou zamyká na dva západy do domu. Nacházím se přesně na hraně svých možností. Jeden kopec a jdu ležet a počítat ovečky. Někdo nahoře a zejména Čépa se nade mnou smiluje. Přichází jeden z posledních lesních singlů, 7 kilometrů mírně klesáme do obce Milý. A poté mi stačí ke spravení kofola a listy 36 a 37 již přejedu v opravdové euforii, že to klidně do cíle dojdu pěšky.

Pravda


Letos již naposled Loudání  mění. Tentokrát cíl. Jde o pouhou banalitu, sms nám přichází nové souřadnice. Zázemí na tenisových kurtech je navíc luxus. Loudání 2016 je za mnou. Vítá mne vlídný R2 loudací tým. S láskou mi točí pivo a ohřívají guláš. To už je ráj? Nevím. Ale je to můj třetí loudací cíl. Díky moc kluci. Nezbývá mi než parafrázovat reklamní slogan: Tohle si za peníze nekoupíš.


Každý ročník je jedinečný. Vloni jsem se na start postavil se 7 000 km nohách tréninku, usnul po ránu na kole, rozsekal sebe i kolo a při cestě pro výměnu kola ztratil den. Nakonec se mi ale podařilo ještě o minutu splnit limit a skončil jsem 14. Letos naopak jsem neměl najeto ani 2 000 km a zajel to nejlepší dle mých možností na předběžně pátém místě. Nohy den ode dne jely lépe. Lépe už jely jen Robertovi Dobrému, Honzovi Klvačovi, Štěpánovi Stránskému a Martinu Vítovi. Výkon Mavita ozdobil letošní Loudání. Naprosto strhujícím způsobem od startu do cíle téměř konstantním tempem a bez minima přestávek si dojel pro vítězství.

 

Zde je krátký rozhovor po dojezdu s vítězem Martinem Vítem, alias Mavitem.

 

Po technických potížích si pohlídal druhý flek Štěpán. Překvapením pak byl Honza. Robert, i když je dobrý a výborně připravený, už nedokázal stáhnout. Za mnou pak v těsném sledu přijíždí Loudalové, s kterými jsem se potkával. Postupně dojíždí Vojta, Honza Vaculík s Blackym a John Samarák. Všichni, kteří mě udržovali v bdělosti a v tempu poslední den. Další dojížděli, když už jsem byl na cestě domů. Potřeboval jsem se dostat do rána nečekaně domů. Počítal jsem s tím, že někde po cestě budu na parkovišti spát. Ale vyprodukoval jsem za ty tři dny tolik adrenalinu, že jsem úplně na pohodu odřídil až domů na Valašsko. Vzal jsem i Vojtu s Johnem. Mleli jsme páté přes deváté a zážitky se v hlavě teprve třídily. Vždyť na Loudání zažijete během čtyř dnů, co někteří za celý rok.


Co závěrem? Loudání je pro mě srdeční záležitost. Když to píši, mám slzy na krajíčku. Slzy štěstí. A také poděkování, že jsou lidé, kteří z čistého entuziasmu (možná sadismu), připraví tuhle akci. Tahle reportáž je věnována nejen všem, kteří na Loudání startují, ale především těm, kteří se o nás starají. Aby viděli, že to co dělají, má smysl. Litry adrenalinu, endorfinů, kila štěstí. A ještě díky všem, co posíláte závodníkům sms. Ty smsky jsou jako dav ženoucí Tour de France do nejtěžšího stoupání. Zásoby energie. Zásoba přátelství a citu…..
 

Tak příští rok....
 

Tonda Liebel

Diskusní fórum pro: "Loudání 2016 – díl IV., člověk míní, loudání mění"

Názor Autor Datum a čas
V diskuzi zatím není vložen žádný příspěvek.

Fotogalerie

Žádné fotogalerie

Reklama



Tipy pro Vás

SHOCart liga - seriál MTBO závodů pro veřejnost

Vyhrajte s námi

Partneři

SHOCart - outdoorové mapy všeho druhu Acepac - bikepacking equipment Česká Mountainbiková Asociace Rychlebské stezky Cyklisté vítáni - síť certifikovaných zařízení pro cyklisty

Najdi tip na výlet

v turistické oblasti
podle průchozího místa
podle typu aktivity

Kalendář

Novinky z knihovny

Reklama





Copyright 2007 - 2024 Cykloserver.cz |