Náročná, ryze biková trať, nedá vůbec nikomu nic zadarmo. Ne, zdejší strmé kopce opravdu nejsou v ceně startovního balíčku a každý, kdo se s nimi na hlavní trase utká, musí sáhnout ještě hodně hluboko do své glykogenové kapsy, často až na samé dno. Ale právě to je vlastně ono lákadlo a jen závodník nebo psychiatr pochopí, že ta námaha a vyčerpání je ve skutečnosti velmi chtěnou součástí každoročního klání.
Počasí letos vyšlo na jedničku. Polojasná obloha a teploty lehce přes 20 stupňů poskytovaly takřka ideální závodní podmínky. A stejné podmínky pro koloproživotní zázemí poskytl park Meandr Ohře přímo ve středu Karlových Varů. Tady byly nadšené zejména děti. Kromě klasického bohatého doprovodného programu pro děti v rámci KPŽ a Modré zóny České spořitelny totiž park nabízí celou řadu nejrůznějších hřišť a atrakcí na písčité pláži i přírodní koupání, takže o zábavu je dvojnásobně postaráno. Výhodou pro všechny účastníky je navíc blízkost velkého parkoviště u OC Varyáda, které dělí od parku jen pár stovek metrů cyklostezky.
Lázeňský závodní den byl zahájen v 9:00 přímo v parku závody ČT :D Junior Trophy, kde byl pro děti připraven zhruba kilometrový travnatý okruh. Pořádně podpořit a namotivovat malé závodníky a závodnice přijel i náš nejúspěšnější biker a patron dětských závodů, Jaroslav Kulhavý. Start dětských závodů byl navíc zpestřen zajímavým stylem Le Mans - kromě čistě cyklistického nadání tak musely děti prokázat i špetku atletických schopností, než doběhly ke svým strojům a vydaly se v sedle na trať. Hned v cíli všechny bez rozdílu pořadí, na jakém se umístily, dostaly na krk dřevěnou medaili. Ti nejrychlejší kluci a holky odpoledne na pódiu převzali zasloužené zlaté, stříbrné a bronzové medaile a divácký aplaus.
Ve 12:30 startovala z parku také nesoutěžní Trasa D - Fitness jízda s délkou 22 km a převýšením 370 metrů. Trasa vedla nejprve do Doubí, kde na účastníky pro zahřátí čekalo stoupání ve stínu lesa až k zaslouženému občerstvení. Pak už za odměnu následoval sjezd do nádherného údolí řeky Ohře, jízda kolem Svatošských skal a zpět do Meandru Ohře.
Start závodních tras B a C byl umístěn na Divadelní náměstí v lázeňském centru Karlových Varů, přímo naproti Vřídlu. Ze zázemí závodu je to sem skoro 5 kilometrů, takže o malé rozjetí před závodem bylo postaráno úplně pro všechny. Trasa B s délkou 58 km a převýšením 1500 metrů startovala v 11:00, kratší trasa C s parametry 35 km a 1140 metrů převýšení o hodinu později. Startovní koridory zasazené přímo na nábřeží lázeňského centra mohutně rozvířily atmosféru poklidné promenády, zdejší atmosféra je zkrátka jedinečná. Ačkoliv počet účastníků na startu netrhal seriálové rekordy, kvantitu vynahrazovala velká jména v první lajně. Kristián Hynek s Janou Pichlíkovou přijeli ukázat své mistrovské dresy, premiéru ve Varech si letos užil Jaroslav Kulhavý a samozřejmě nechyběla tradiční konkurence v dresech České Spořitelny.
Startovní výstřel poslal závodníky obou tras rovnou vpravo okusit letošní novinku - strmý kilometrový zaváděcí okruh městem, který peloton pořádně natáhl a vyselektoval ještě před přejezdem mostu přes říčku Teplou a nájezdem do terénu. Pak se již pokračovalo ve vyjetých stopách z předchozích let. Tedy stále nahoru dolů po krásných karlovarských lesích protkaných kilometry cest a cestiček, technické sjezdy i výšlapy plné serpentin. Trať byla až na pár věčných louží suchá, klouzat mohl maximálně sypký podklad v některých místech, zejména v četných vracečkách.
Rychlejší charakter měla prostřední část trati B, která navíc oproti Céčku objížděla karlovarské letiště skrz vřesové louky. Na nejvyšším bodě trasy na Vítkově hoře, kde za odměnu čekala občerstvovací stanice, se obě trasy opět spojily. Po projetí zelenou brankou mezičasu pokračovaly dlouhou technickou pasáží, na které byl také vyznačen zážitkový Birell segment, až k legendárnímu nevyzpytatelnému karlovarskému brodu, který byl stejně jako každý rok obležen davy fanoušků vodních sportů.
Před závodem se sice proslýchalo cosi o nízkém stavu vody kvůli období sucha, ale škodolibý hrázný z přehrady Březová nenechal nic náhodě a poslal závodníkům milý pozdrav v podobě menší tsunami. První elitní skupina byla nejspíše o chlup rychlejší, než se čekalo, takže ještě stihla překonat brod téměř suchou nohou, doslova pár minut poté však stoupl průtok několikanásobně. Problémem nebyla ani tak vysoká hladina vody, jako její silný proud na kluzkém betonovém podkladu, takže pravou lázeňskou koupel si dopřála nezvykle velká část jezdců. Nevadí, zchlazení přišlo vhod, jelikož do cíle závodníky čekaly ještě 2 dlouhé prudké kopce, ve kterých možná ještě na osvěžující brod v dobrém vzpomínali.
Do cíle v Meandru nejrychleji domeandroval karlovarskými serpentinami Jaroslav Kulhavý, který své vítězství urval až v těsném cílovém spurtu. Mistrovskou formu však potvrdila Jana Pichlíková, která ve Varech zvítězila s jasným přehledem. Trasu C stejně suverénně ovládli Josef Černý a Lucka Hendrychová, když napodobili dvě stíhačky, které se přehnaly nad hlavami návštěvníků.
V cíli pak na každého čekal zasloužený oddych u teplého jídla, chlazeného nápoje a odpolední kávička, ke které se ideálně hodila Karlovarská oplatka. Všichni mohli využít užitečných služeb, servisu mechaniků nebo úschovny od Kooperativy. Méně práce měla tentokrát prádelna Whirlpool, jelikož mnoho závodníků už provedlo kvalitní předpírku v brodu na trati. Ty nejlepší pak na stupních vítězů ocenila legenda české silniční cyklistiky a nezapomenutelná postava Závodu míru, Antonín Bartoníček. Karlovarský AM bikemaraton se opět povedl na výbornou. Ty, co zdejší závod neznají, mile překvapil, pravidelným účastníkům zase připomněl, proč se sem tak rádi vracejí.
Martina K. Ptáková
