Trasu nám Honza poslal na čtyři části:
- Vyšší Brod - Blatná = 174 km
- Blatná - Praha = 172 km
- Praha - Jablonné v Podještědí = 213 km
- Jablonné - Varnsdorf = 124 km.
Nevím, zda to tak myslel, ale je to dost motivující se držet nápadu - jeden úsek = jeden den.
Ten první nám nevyšel. I když ranní úsek do Blatné by se dal nazvat časovkou. Převýšení nula, cesty převážně šotolinové. Standa na gravelu jede na půl plynu. Já na fullu musím trochu víc máknout. Kousek před Blatnou je jeden z “photopointů” v podobě pomníku Christianu Battaglimu (cyklista, který za svůj život najel 935 000 km).
Pomník Christiana Bataglii
V Blatné snídáme a nahráváme další díl trasy. Do Prahy to máme 172 km a přes 3000 metrů (Třemšín, Brdy, Hřebeny a nejvíc proklínaná Praha - hlavní město). Tady si na nás trasér smlsnul, když nám naordinoval snad všechna pražská stoupání a jako závěr průjezd pod Petřínem, přes Hradčanské náměstí (“dobrý večer, pane prezidente”, zdravím sochu TGM a děláme si společné selfie), Letenskými sady až ke Klášterní hospodě.
Photopoint na Hradčanském náměstí a socha T.G.M.
Průjezd Prahou byl náročný, ale pro mnohé okouzlující
Trasa splněna, ale kam hlavu složit?! Bageta a kafe, toť dnešní večeře a hlavně ujet z ruchu velkoměsta. Zkusíme ještě kousek a cestou něco najdeme. Navigace nás vede po cyklostezce okolo Vltavy směr Mělník. Střídáme pravý břeh za levý a pak zase zpět. Místy i pěknou pěšinou těsně nad řekou. V noci se zdá o hodně užší. Před půlnocí zalézáme do kuchyňky vodáckého kempu za Kralupama. Ani dnes nemám štěstí na vydatný spánek. Spojení únavy, endorfinů, zimy a projíždějících vlaků dělá svoje. Díky za budík ve tři. Kupodivu nejsem úplně prošitej. Standa je na tom trochu hůř, ale bojuje statečně.
Někde na trase
Do Mělníku je palba. Pekárna, kterou jsme vyžrali při loňském Loudání má ještě zavřeno. Ach jo. Ještě za tmy vjíždíme na Kokořínsko. Byl jsem tu před třemi roky na dovolené, tak se těším, že si připomenu ta krásná místa. To ještě netuším, jak moc to bude bolet. Nahoru, dolů, stále dávat pozor na navigaci, cest je tu totiž spousta.
První zastávku máme až u Mácháče, kde do sebe cpeme, co se dá - svačinový salát, klobásku, kefír, buchtu (čti proteiny, bílkoviny, minerály), ať si tělo vybere, co potřebuje, zbytek ať … No nic, každopádně nám tato energeticky našlapaná snídaně dodává dostatek energie na projetí Máchova kraje. A jakože fakt jí bylo potřeba dost. Písek všude, kam vidím. A všude, kde jedu. Kupodivu není rozdíl zda na mtb nebo gravelu. Bolí nás to stejně. Nejvíc pak výšlap okolo Malé a Velké Bukové!
Letiště Hradčany
Díky trasére za POI jako jsou letiště Hradčany, průjezd oblasti po ruských vojácích, Chrastenský vodopád i pramen Ploučnice. Za výšlap a tlačení na Ještěd tě sice rád nemám, ale alespoň je důvod slézt z kola a změnit pohyb. Zde máme další foto koutek s Dítětem z Marsu a do konce dnešní etapy nám chybí 15 kilometrů. Víme, že dnes už víc nedáme. V Jablonném obsazujeme ubytovnu. Je zima jak cip, tak máme morál maximálně tak na dva grogy a teplou postel.
Pokračování příště...
Text: Honza Švarcbach, Dan Klimeš
Foto: Honza Švarcbach, Borek Chadima, Zdeněk Sedláček, David Voříšek, Dan Klimeš
