Česká verze English version
Cykloserver.cz

Aktuality

BOHEMIA DIVIDE 2019 – 2. díl

4.10.2019 07:09

Poloznámý čtenáři, jestli tě mé psaní o přípravě na Bohemia Divide trošku zaujalo, pak se můžeš začíst také do vyprávění o samotném závodu. Pořadatelé rozdělili závod na 4 úseky, i GPX soubory nahrané do GPSky byly takhle rozdělené.

Bookmark and Share

První úsek končil na zámku Kratochvíle a měl délku 117 km, druhý na Vlašce u Dobříše s délkou 175 km, třetí do Starých Splavů 212 km, a čtvrtý v cíli ve Varnsdorfu, délka 219 km a také největší převýšení 4 100 m.


Jak jsem plánoval, na startu jsem se rozhodně neřadil do první linie k „chrtům“, ale vyjel jsem v klídku ze zadních řad. Objeli jsme náměstí ve Vyšším Brodu a stoupali kolem křížové cesty na jih směr rakouské hranice. Chtěl jsem jet podstatnou část závodu se Šunkou a Sašou a samozřejmě i s dalšími kamarády-závodníky. Jelo se mi velmi dobře, asi na desátém kilometru v Rakousku na mě pískl Šunka s tím, že se trošku přioblíkne, protože prý budeme dlouho klesat. Řekl jsem si, že nebudu zastavovat a že pojedu pomalinku napřed. Trošku jsem Šunkovi poodjel, za chvilku se kochal krásnými výhledy na Alpy a projížděl kolem nejjižnějšího bodu ČR.

Bohemia Divide cestou necestou

 

Trasa dále probíhala krásnou přírodou kolem řeky Vltavy přes Rožmberk, Zlatou Korunu. Na trase jsem potkal závodníka, kterému se zašprajcl řetěz mezi kazetu a dráty. Neměli jsme na opravu potřebné nářadí, to nám půjčil další závodník a asi po 10 minutách se nám povedlo řetěz uvolnit a jelo se dál.

 

Čekal nás první velký kopec - Kleť, kde jsme překonali 600 m převýšení, a mě potkalo i první delší tlačení kola :-). Tady už bylo závodnické pole velmi roztrhané. Občas jsem  někoho předjel nebo předjelo pár závodníků mě. Pak jsme houpavě spíše klesali, např. kolem kláštera Kuklov až na zámek Kratochvíle, kde nám pořadatelé připravili sladké občerstvení  v podobě dvou kremrolí :-)). Sem jsem dojel už za tmy a sám. Zdržel jsem se jen chvilku a pokračoval dál. Pořadatel Honza Švarcbach mi popřál šťastnou cestu a řekl „jeď opatrně“. No já dodal známé „ale vostře“ (to jsem si vypůjčil od kamaráda Vency Kroupy, který někdy pod tímhle názvem jezdí MTBO závody).

Kleť


Ubytování jsem měl domluvené ve Strakonicích kousek od trati závodu, což znamenalo ujet ještě cca 50 km, a to nebylo málo. Naštěstí se po pár kilometrech trasa narovnala a cyklostezka kolem řeky Blanice byla asfaltová a rychlá. Šest hodin na posteli (od půlnoci do rána) ovšem neznamenalo šest hodin spánku. Spal jsem tak 2 hodiny a 4 hodiny už jen ležel. Říkal jsem si v duchu „když nespíš, tak vstaň a jeď, ne?!“, ale mé druhé já mi říkalo „koukej aspoň ležet a odpočívat“.

 

Vstal jsem v 5:45 a v 6:15 vyrazil a pokračoval v závodě. Kolem sedmé hodiny, když se rozednívalo, jsem dojel borce, který mi vyprávěl, že bivakoval na fotbalovém hřišti v obci Pražák a měl od rána ujeto asi 40 km. Já mu řekl, že jsem nocoval ve Strakonicích a on utrousil poznámku „a to si jako vyjel až teď?“. No, trošku jsem se zastyděl a ujel mu, pak jsme si o tom vyprávěli v cíli :-).

Socha Battaglii

 

Po Blatné následovalo první focení u sochy Christiana Battaglii (najel za svůj život 935 000 km na kole –  od svého narození do 77 let najezdil v průměru více než 12 000 ročně). Cesta na Třemšín a po pěšině kolem něj nebyla pro mě nejhorší, asi jsem byl ještě čerstvý a ležení na posteli pomohlo. I tak jsem byl rád, že jsem se kolem poledne mohl občerstvit v gril baru v Míšově. Tady jsem se potkal s Honzou Chalupou a s Markem Mikušem, tak jsme pokecali a jeli dál každý sám. Honza řešil servis kola v Dobříši, protože měl z předního kola osmu. Defekt nejprve vyrovnával tím, že si stoupal na nejvíce prohnuté části kola :-D, aby alespoň nedrhlo o vidlici.

 

Přes Brdy nás čekaly táhlé výjezdy na kopce Paterák, nejvyšší vrchol Tok, přejezd Kuchyňky, a druhý point trasy na Vlašce u Dobříše. Tady jsem se občerstvil a řekl jsem si, že musím ještě přejet Brdy a pak si začnu hledat ubytko. Pořadatel na tomto bodě už nebyl, protože se první závodníci, světe div se, blížili už k cíli. Moc to nechápu...

Vrchol Ťoku - Brdy


Na Stožci (hřeben Brd) se začalo stmívat a ochlazovat, tak jsem se před sjezdem na paloučku u cesty přioblékal. Myslel jsem, že při přejezdu ke Křivoklátské vrchovině to bude rovinka, ale spletl jsem se. Pěkně jsem se unavil a ve Zdicích na mostě jsem zdravil Viktora Slavíka se dvěma dalšími borci. Pak jsem najednou zjistil, že jsem musel někde vytratit červenou blikačku – zřejmě jsem jí vyklepal na „kořenačce“ přes Kuchyňku, a bifokální brýle s jednou dioprií na čtení GPS a nebo mapy (ty asi při při oblékání v Brdech na Stožci).

 

Ubytování jsem si domluvil v Novém Jáchymově, takže mě čekal ještě výjezd na Kublov a tlačení kola křovím na Krušnou horu, tady jsem potkal závodníka na gravel biku – měl to lehčí na tlačení, ale v cíli nadával, že výběr kola nebyl nejvhodnější :-). V restauraci jsem si dal dvě plzně a řízek s bramborem asi tak ve 21:30 h. Nemohl jsem to dojíst, byla to ohromná porce. Nevzdal jsem to a nakonec dojedl, ale byla to fuška. Noc se opakovala, takže jsem 2 hodiny tvrdě spal, pak jsem se probudil, pumpa mi bušila tak na 150 tepů, opět jsem se nutil ležet a vstal opravdu až v 5:45 a vyrazil v 6:15.

 

Když jsem balil, tak si tak říkám, kde mám pumpičku? Zatím jsem jí ještě nepotřeboval, ale dlouho jsem ji neviděl..... No jedu směr Kladno a uvidí se. Kopec z Nižbora byl taky celkem výživný, u dálnice na Karlovy Vary benzínka nabízela možnost nasnídat se. Snídani jsem nakonec odsunul až na Kladno. Na Kladně se mi kousla GPSka, ale naštěstí jsem dojel závodníka a ten mě navigoval ke kavárně „Lodestarkofee“, kde měl každý závodník sponzorské kafe nebo čaj. To se hodilo, bylo kolem deváté hodiny a snídaně tak byla zajištěna.

 

Od rána mi bylo šoufl (zřejmě z toho večerního řízku nebo taky z  ionťáku, který jsem si dělal do camel bagu). V kavárně mi udělali meduňkový čaj, dal jsem si k němu medovník a bylo mi fajn. A co ta pumpička? No jasně, nenašel jsem ji. Takže jsem ji taky někde vytratil. Anebo jsem si ji taky vůbec nevzal, což se pak ukázalo jako pravda. Na závod jsem si balil fakt poctivě, ale že si nevezmu pumpičku, to mě samotného překvapilo. Naštěstí byl asi 30 m za kavárnou otevřený kološop, kde jsem si koupil novou blikačku a pumpičku :-).

 

GPSka se probrala, tak hurá do dalšího dobrodružství. Říkal jsem si, kam asi tak dneska dojedu – ideální by bylo na třetí bod – do Starých Splavů … uvidíme. V Zákolanech další foto se sochou A. Zápotockého a hurá na Říp, tam bych mohl být tak kolem poledne. To moc nevyšlo, už se dostavovala únava, cestou jsem si několikrát masíroval Fastum gelem levé koleno a mazal otlačený zadek dětskou mastí :-D. Celkem to od bolesti pomáhalo.

 

Tlačák po červené od jihu na vrchol Řípu … už jsem si neodpustil nějaké nadávky. Na vrcholu mi ale pivo chutnalo o to víc a nakládaný hermoš taky. Jo a sedl jsem si na dřevěný špalek. A on byl tak měkký, že jsem vstal a koukal, jaký to měkounký polštářek na něm je. Nebyl tam žádný, jen jsem si sedl na jiné partie, než na jakých sedím na kole :-).

 

Při sjezdu z Řípu se dostavil první defekt – prázdné zadní kolo, a tak se koupená pumpička akorát hodila. Jenže já pumpoval snad 300x a tlak pořád nic moc. Tak jsem si říkal, co sem to koupil za čínský krám, ale bližší prohlídkou pumpičky jsem zjistil, že je na ní namalován jakýsi zámek. Otočením kroužku se zámkem najednou šla pumpička víc roztáhnout a hned šlo pumpování o dost rychleji. Ano, návody čtu, až když je nějaký problém :-D.

Kokořínsko - U hada

 

V závodu následovala rovinatější část trati kolem Labe a kokořínské houpáky. Tam mě zachránilo občerstvení v Zakšíně, které mě nakoplo, druhou část Kokořínska kolem Husy a Vlhoště jsem jel velmi svižně. V Zahrádkách už mi bylo jasné, že do Starých Splavů určitě dojedu, ale Selská rokle mě ještě pěkně potmě prověřila. Hurá, chvilku po deváté úplně prošitej dojíždím do domluveného penzionu U Duba přímo pod hrází Mácháče. V noci jsem konečně spal jako miminko, i přes hlahol hostů, až do ranních hodin.

 


Pokračování příště...

Milan Bílý

Diskusní fórum pro: "BOHEMIA DIVIDE 2019 – 2. díl"

Názor Autor Datum a čas
RE: BOHEMIA DIVIDE 2... Milan Bílý 3. 1. 2020, 17:54
RE: BOHEMIA DIVIDE 2... 3. 1. 2020, 13:51
RE: BOHEMIA DIVIDE 2019 – 2. díl
Ahoj, všiml jsem si, že používáš na kolo bifokální brýle. Nevadí zlom na předělu dioptrií při jízdě?

Fotogalerie

Žádné fotogalerie

Reklama



Tipy pro Vás

SHOCart liga - seriál MTBO závodů pro veřejnost

Vyhrajte s námi

Partneři

SHOCart - outdoorové mapy všeho druhu Acepac - bikepacking equipment Česká Mountainbiková Asociace Rychlebské stezky Cyklisté vítáni - síť certifikovaných zařízení pro cyklisty

Najdi tip na výlet

v turistické oblasti
podle průchozího místa
podle typu aktivity

Kalendář

Novinky z knihovny

Reklama





Copyright 2007 - 2024 Cykloserver.cz |