Česká verze English version
Cykloserver.cz

Aktuality

Spišských 333 EXTREME 2019

30.10.2019 10:58

Report z úžasné akce Spišských 333 mi trval výrazně déle než normálně. Z akce jsem byl a jsem tak nadšený a mrzí mě, že nejsem schopen nadšení dostat do textu. Tak si prostě představte, že jsem nadšený.

Bookmark and Share

Doufám, že report poslouží jako reklama pro české (ale i jiné) gravelisty a bajkery pro příští ročník. Jde o velmi prestižní slovenskou akci a o konkurenci tu není nouze. Rozhodně stojí za to si nechat pár volných dní. Díky atmosféře okolo akce, místní pohostinnosti a kvalitnímu zázemí závodu nebude litovat výletu do Spišské Nové Vsi. 

 

Trasa Spišských 333 EXTREME


Na start vyrážím se synem Metúdem a taťkou, který se jede projet jen výletně a číhnout na medvědy. Propozice slibují asfalt 60%, zpevněné lesní cesty 40%. Vše oficiální cyklotrasy. Nutno říct, že asfalt je „spišský“, taký drsnější a ten poměr asfalt-zpevněná lesní cesta je možná naopak, ale i tak je to krásných 333 km a avizované 8291 metrů převýšení není tak dramatické. Ve skutečnosti je to jen 318 km a převýšení jde zvládnout. Stačí si jen rozložit sílu. Ostatně motto závodu je: "Když nemůžeš, můžeš ještě 3x tolik."


Před startem jsme s Metúdem váhali nad volbou kola. Dnes už vím, že dobrá volba by byl gravel a široké pláště a moc je nefoukat. My nakonec volili bike, 2.1 pláště vittorie mezcaly a foukli do nich 4 Atm. Nebudu Vás napínat do konce, dojeli jsme vyklepaní jak startky bez filtru. Dobrý zážitek to ale nepokazilo.

Nocleh přímo na startu


Do Spišskej jsme přijeli ve čtvrtek večer. Prezence proběhla na pohodu, taška plná překvapení jako víkendový vstup do areálu bazénu a koupaliště, vstup na městskou věž, jídlo a pití nejen v cíli, ale i v půlce trati, mapa Spiše, triko atd. a zároveň hned jsme vyřešili problém s noclehem, který jsme neměli zajištěný. Organizátoři nabídli luxusní party stan hned vedle hospůdky. Zbylo nám tak spoustu času na návštěvu restauračního zařízení a mohli jsme nabrat informace od zkušených matadorů.


Zjistili jsme, že mazanou vymožeností je transport věcí na 150. kilometr do Poráče. Lze si poslat tašku se svačinou nebo s čistými trenkami a špinavé trenky poslat zpět. Důležitý faktor strategie pro závod, který jsme podcenili. Zapomněli jsme si poslat ty trenky (suchý dres).

 

Auto do Poráče


Ráno jsme se vzbudili po šesté asi 10 metrů vedle startu. Start v osm, takže jsme měli příjemně pohodové ráno. Na startu se není třeba tlačit. Na 333-ku se vypravila asi padesátka statečných stejně jako na kratší 222-ku. Při řazení jsem zacinkal klasickou českou medvědí rolničkou, čímž jsem vzbudil všeobecné veselí zkušených místních bajkerů. Hned jsem slyšel: "Veď si maco bude myslet, že si ovečka!"

Pohodový rozjezd Spišskou Novou Vsí


V osmičku jsme začali spanilou jízdou Spišskou Novou Vsí za doprovodu houkavého auta. Prvních 6 km šlo o pohodový rozjezd a od Tepličky nad Hornádem jsme se zanořili do mírně zvedajícího se údolí, kde šlo v pohodě předjíždět. Jelo se rozumným tempem i na špici, takže se stačíme kochat širokými výhledy do Spiše a pohodovými cestami. Počasí od rána naprostý ideál. Sluníčko, okolo 25-ky.

Krásné polňačky s výhledy

 

Na 18. km perlička závodu. U Marušovců je 500 metrů dlouhá štola na přivedení vody do bývalého areálu na zpracování rudy. Už sejít či spadnout po ukloněných panelech do potoka nabídlo spoustu zábavy. V potoce cca do 20 cm vody. Boty jsme pro jistotu sundali a jeli na boso. Vzhledem k dalšímu vývoji počasí naprostá zbytečnost. Na konci organizátoři přistavili žebřík a pomáhali s koly i celými bajkery nahoru. Okolo byla i kvalitní divácká kulisa a k dispozici olej na řetěz.

Vstup do Mordoru


Další cesta k vesnici Bindt ubíhala pohodově. Šlo spolupracovat v menších balících, ale muselo se dávat pozor na tempo. Přeci jen profil je kopcovatý a nebyl problém se v rychlejší skupině utavit. Za Bindtem jsme vjeli do krásných lesů Slovenského ráje. Ubylo výhledů, ale když jsme s narůstající teplotou vystoupali pod Dubnicu skoro do 1000 metrů, ocenili jsme hluboké stinné lesy. U Čingova jsme projeli krásný singl nad Hornádem.

Pohodové polňačky pod Slovenským rájem

 

Další úsek se táhl po krásných širokých polních cestách pod Slovenským rájem s výhledy na Tatry, aby nám následně pořádně naložil výjezd z Hrabušic na Polanu, poctivých 400 výškových metrů po hrubé šotce. V půlce naštěstí dobereme vodu i sílu u krásné studánky.

Poctivý výjezd na Polanu

 

Polany jsme si dlouho užívali získané metry a postupně klesáme do krásného údolí Hnilce u Stratenej. Obtočili jsme se okolo přehrady Dobšinská nebo Palcmanská Maša a přišla nejhezčí část 333-ky. Tři poctivé plnotučné kopce v rychlém sledu za sebou. Sedlo Súlová +350 metrů, sedlo Granár +450 metrů a nakonec Bukovec +600 metrů. Celá oblast byla naprosto turistůprázdná. Občas jsme potkali soupeře, s Petarem zo Svinnej jsme docela dlouho jeli společně a příjemně pokecali.

Staré asfaltky za Hnilcem


Pokud někdo má předsudky z místních romských obcí, nám přišly obavy zcela bezpředmětné. Nálepkovo vypadalo sice přísně, ale jedinou nepříjemností bylo, že děsně začalo pršet. Ostatně Rado z Trenčína říkal: "Keď budeš mít bicykel, tak si ťa romovia ani nevšimnú. Kdo má bicykel, tak musí být chudý, ne?"

Drobný déšť se střídal s vydatným


Na Bukovec jsme stoupali v poctivém lijáku. Teplota šla dolů cca o 20 stupňů. Pozdní odpoledne pod černými mraky spíš připomínalo soumrak a blížící se noc. Přesto všechno nádherný výjezd i sjezd, úžasné výhledy mezi mraky a bouřkami a panenská příroda. Psychicky nás držela i vidina občerstvovačky na 160. km v Poráči. A občerstvovačka stála za to. Připravený servisní stánek, wapka, v hospodě ručníky na osušení, jídlo, čaj.

Zastávka v Poráči mnoho závodníků zlomila...

 

Hospoda patří k lepším podnikům a i když přicházeli další a další bajkeři, ze kterých odkapávala voda a bahno, servírky okolo nás ochotně běhaly. Jídlo, závětří a teplo silně zacloumaly s psychikou závodníků a téměř polovina zde závod ukončila. Sami jsme s Metúdem přehodnotili plány. Dost jsme litovali suchých dresů, které jsme si zapomněli poslat s pořadateli do Poráče. Nicméně vzdát jsme nechtěli, tak po večeři pokračujeme do Spišských Vlachů. Mokrou hřebenovku jsme jeli trošku na sílu, bahno, zima a déšť už nás moc nebavily. Na druhou stranu nás těšil plán, který jsme vymysleli. Devátým večerním vlakem zpět na start a v jedenáct i s návštěvou hospody jsme byli ve spacáku. Netrápili jsme se tedy v noci. Naplánovali jsme si pokračování na další den, abychom si užili i Levočské vrchy.

Vstáváme symbolicky ve 3.33


Budík symbolicky 3:33. V 0:31 a 0:51 nás vzbudil obrovský aplaus a výkřiky. Dojel Peter Benko 16:31 - fenomén 333-ky, který vyhrává většinu ročníků. O pouhých 20 minut za ním Peter Dzurňák. Neskutečné výkony a hozená rukavice pro české borce pro další roky, aby přijeli posílit konkurenci.

Konečně vyjíždíme z mlhy

 

V pět jsme byli zpět na trase. Začali jsme v neprostupné mlze, ale postupně se počasí umoudřuje. Mrholilo jen lehce a i spišský asfalt se změnil na kvalitní rychlé cesty. Na Levočské vrchy jsme neslyšeli mnoho dobrého, ale důvod byl vlastně ten, že většina bajkerů už je jela unavená a v noci. Nám naskytly naopak krásné výhledy a příjemné cesty. Výjimkou byl sjezd do Levoče, tak rozbitou asfaltku jsem dlouho neviděl. V Levočských vršcích se nachází nejvyšší bod celé 333-ky, památník SNP 1160 m.n.m.

Nejvyšší bod trasy


Za Levočou potkáváme závodníka č. 319 na neuvěřitelném kole. Připomínalo mi to starou „Esku“. Brzdy pištěly, kolo kroužilo osmice po asfaltu, bylo jasné, že pro kolo je to poslední výlet. Č.319 měl velkou vnitřní sílu a dobrou karmu. V závěrečné tombole vyhrál hlavní cenu, kolo Trek.

Číslo 319


Poslední vyšší kopec 350 m výškových loupneme jako nic a od Vyšných Repaší převážně klesáme. Poslední kopce mají převýšení už jen do 150 metrů, ale po 300 km je již cítíme. Dokonce nám to nejede ani po rovině u Harichovců. Naštěstí nás čeká poslední výjezd na Sans souci a klesáme do cíle a máme radost až na kost.

Poslední kopec Sans Souci


A závěrečné hodnocení? Trať je krásně jezdivá. Bikery z českých luhů určitě okouzlí rozlehlé slovenské hvozdy, úžasná příroda, výhledy na Spišský hrad, Nízké i Vysoké Tatry. Obavy z medveďou a tmavých spoluobčanů jsou liché, pokud se člověk nechová jako dement. Je třeba si zvyknout na drsnější asfalt a občas si dávat pozor na vyplavený štěrk. Důležité je počítat s tím, že kopců je dost, ale nejsou záludné. Prostě spoustu dlouhých výjezdů, ale zároveň také mírných nekonečných sjezdů. Za nás určitě 10 bodů z 10!!!

Hlavní pořadatel Pavol Becarik


Nejcennější pro nás ale byla lidská setkání. Organizátoři nás pozvali na závěr ke stolu a večírek byl příjemným pohlazením pro duši.  Hlavní organizátor, Pavol Bečárik, primátor Spišskej Novej Vsi je obrovský nadšenec a obklopil se spoustou dalších nadšených lidí, kteří dokáží připravit dnes již neobvyklé zázemí.

 

Tonda Liebel

Diskusní fórum pro: "Spišských 333 EXTREME 2019"

Názor Autor Datum a čas
RE: Spišských 333 EX... Paw 21. 12. 2019, 08:50
RE: Spišských 333 EXTREME 2019
Pěkně popsáno. Koukám, že taktika šetřit mladého na další ročníky Loudání přetrvává. Jestli tohle dává v jeho věku, tak to brzy překoná tátu...

Fotogalerie

Žádné fotogalerie

Reklama



Tipy pro Vás

SHOCart liga - seriál MTBO závodů pro veřejnost

Vyhrajte s námi

Partneři

SHOCart - outdoorové mapy všeho druhu Acepac - bikepacking equipment Česká Mountainbiková Asociace Rychlebské stezky Cyklisté vítáni - síť certifikovaných zařízení pro cyklisty

Najdi tip na výlet

v turistické oblasti
podle průchozího místa
podle typu aktivity

Kalendář

Novinky z knihovny

Reklama





Copyright 2007 - 2024 Cykloserver.cz |