„Tradiční květnová výzva se letos pojede už po desáté, ale její zkrácenou lednovou verzi jsme poprvé vyzkoušeli teprve loni. Ozývali se nám účastníci jarní akce i organizátoři z regionů, že by chtěli sezónu ještě něčím zpestřit. Hodně nás motivoval třeba Jirka Štrupl z Hradce Králové, který ve volném čase protahuje tamní stezky vlastnoručně vyrobeným cyklopluhem. Právě třeba v Hradci nebo v Pardubicích je kolo běžným dopravním prostředkem po celý rok. A my to chtěli vyzkoušet i v dalších městech,“ říká koordinátor výzvy Honza Haruda ze spolku AutoMat.
Záleží na pravidelnosti
Loňského pilotního ročníku se navzdory mrazivému počasí v Česku zúčastnilo 1 611 osob, z toho byla jedna třetina žen. Celkově účastníci šetrně ujeli a ušli 59 200 km. Na kole nebo na koloběžce byly překonány tři čtvrtiny všech cest, na chůzi a běh jich připadla zbývající čtvrtina.
„Nechceme motivovat lidi k tomu, aby podávali co nejvyšší sportovní výkony. Z hlediska kondice jednotlivce, ale také dlouhodobé udržitelnosti dopravy, je zásadnější pravidelnost. I když člověk jede třeba jen 6 km na kole, ale třikrát týdně,” uvedl Honza Haruda. Výkony mají v Lednové výzvě pouze informativní charakter.
Zapsané cesty pomohou infrastruktuře
Své bezmotorové cesty si účastníci zapisují do systému ručně ve svém online soutěžním profilu nebo nahrávací pomocí propojených aplikací (Urban Cyclers, Na kole Prahou, STRAVA). Anonymizovaná data o trasách pak poslouží jako podklad při spolupráci s městy nad plánováním cykloinfrastruktury.
„Samozřejmě netlačíme lidi do toho, aby jezdili na kole na náledí. Vždy je třeba brát ohled na aktuální počasí a také na typ a výbavu kola. Do systému je ale možné zapisovat i chůzi a běh, případně způsoby pohybu střídat. Stačí tedy vystoupit z MHD o dvě zastávky dřív a trochu se projít,“ dodává Haruda.
Anna Kociánová
