10. června úterý. Když se rozednívá, my už jsme dávno na cestě. Do kopce jedeme stejně rychle po tmě, jako za plného světla. Dolů do Špindlu to jede pomaleji. Napřed teplíčko, teď pořádná zima. Dole u Labe jsme zmrzlí na rampouch.
Neděle 8. června. Dochází mně, že to, co jsem večer osahával, bylo Jiřčino kolo a nee moje. Ano, je to tak – to moje je prázdné. Dušu jen vyměnit. Zkusíme ju opravit někdy někde při odpočinkové zastávce. Je vedro hned od rána. Zatím je to příjemné, jen do té doby, než přijde kopec.
Vánoce dopadly dobře. I velikonoce se vydařily. Teď je na řadě Loudání. 14 dní před startem přišla sviňa teplá fronta. Za týden napršelo odhadem metr ... že vody snad nemusím dodávat. Loni jsme bojovali se záplavami, a letos to bude asi taky tak. Hromada lidí vzdala týden před startem. Klasické oddělení zrna od plev, řekl by klasik. Každopádně náhradníci byli rádi.
Pokud stále váháte, co nadělit pod stromeček svým cyklokamarádům či cyklopříbuzným, knížky Cyklistické maso v české kotlině Milana Silného nebo Světem na kole Martina Stillera můžou být tím pravým ořechovým.
V minulém dílu reportáže z ročníku 2013 jsem přestal stíhat tempo nejlepších a skoro sólojízdou jsem v jednom dni zdolal Nízké Tatry i Velkou Fatru. Tam jsem v podvečerním stoupání na Krížnou zrušil zadní kolo. Po zajížďce do Prievidze se mi v servisu u obchoďáku Tesco podařilo koupit fungl nové a po třech hodinách se vrátit na trasu Mílí. V tomto reportu už spolu dojedeme na CP1 a v noci přejedeme hranice naší domoviny.
Celou kariéru jsem chtěl vyhrávat. Nikdy mi to nevyšlo. Vloni mě na extrémním závodě 1000 mil diskvalifikovali dva týdny po dojetí, letos jsem byl chvíli skoro poslední a přece jsem nakonec zvítězil. Sen o vítězství se naplnil.
Znáte někdy ten pocit, kdy jste v nějaké téměř beznadějné situaci, bloudíte v naprosté tmě v Polských lesích, bojujete s únavou, s halucinacemi a říkáte si: „Chtěl bych být v teple, v postýlce, v teploučku….“. Tak já byl v té postýlce na Horních Mísečkách a někde v Polsku pod Sněžkou spolu neuvěřitelně dramaticky bojovali o první flek na Loudání Martin Vít a Štěpán Stránský. Ještě teď si dobře pamatuji, jak pěkně peřina hřála a polštář padl přesně pod hlavu. I toto je Loudání 2014.
Je pátek ráno 6.6. čtvrtá hodina ranní. Dopřál jsem si luxusních šest hodin spánku v penzionu pod Tolštejnem. Kupodivu vstávám radostně. Venku je ještě šero. Z celkové porce letošního Loudání bych měl mít spořádáno 247 km a 371 km před sebou. V reálu jsem ovšem včera skousl těch kilometrů 280. Bez komentáře, prosím.
V sobotu 14.6. již po jedenácté se v Rožnově pod Radhoštěm odstartovala Galaxy Petyša tour jako třetí podnik Galaxy série. Na to, že letošní rok je spíše velmi suchý, závody Galaxy série déšť zatím spolehlivě přitahují. Naštěstí šlo o vydatné přeháňky, které střídalo občas i sluníčko.
Měl jsem za sebou proloudanou noc ve velmi svižném tempu. Došla mi voda. Ze tmy se stávalo šero. Cvičil jsem na vyvřelých horninách úbočí Milešovky svá záda. Vyjel jsem Jesenku na ex. Postavil jsem se na nohy a tlačil. Loudání je krásné, i když kdybych to chtěl říct nahlas ve čtvrtek ráno pod vrcholem Milešovky, neznělo by to úplně upřímně. Teď nad klávesnicí mi oko vlhne při té krásné vzpomínce.
Cykloatlas on-line
| Výlety
| Aktuality
| Kalendář
| Knihovna
| Bazar
| Zájezdy
| Spolupráce
| Reklama
| Kontaktujte nás
| RSS kanál
| Mapa serveru
Copyright 2007 - 2024 Cykloserver.cz
|