Aktuality

V sobotu 22.4.2006 jsem se vydal na pro mě neznámý závod zvaný „Přes dva kopce“, který se měl konat u malebné vesničky Jedomělice nedaleko Slaného. Vydařené počasí slibovalo příjemnou atmosféru závodu, po zhlédnutí startovní listiny jsem zjistil, že se tam sejde spousta bikerů z dalekého okolí a už jsem se těšil, jak si s nimi změřím síly. Pořadatel připravil pro závodníky dvě tratě. První byla dlouhá 80 km s převýšením cca 1300 m a druhá se po maličkých změnách vešla do 49 km s převýšením 850 m. Vzhledem k tomu, že jsem na druhý den měl jet Český pohár v MX, tak jsem zvolil kratší trať, která slibovala pěknou přípravu na nedělní závod. Start byl umístěn přímo do Jedomělic. Závod na delší trať byl odstartován v 10 hodin a kratší se měl rozjet o hodinu a půl později, což mi vyhovovalo, jelikož jsem se musel na místo dopravit z Prahy, kde jsem byl ubytovaný u kamaráda Marka, který se měl závodu také účastnit. Do Jedomělic jsme dorazili asi dvě hodiny před startem krátké trasy. Že je tento závod pořadatelsky zvládnutý na jedničku, jsme zjistili již při bezproblémové prezentaci, kdy v místě startu a cíle již komentoval probíhající závod na 80 km pohotový komentátor. Po prezentaci jsme připravili kola, připevnili čísla na řidítka a jeli jsme rozhýbat klouby ztuhlé z cesty autem. Deset minut před startem byli závodníci připraveni ve startovním pelotonu a ještě před startovním výstřelem se nám podařilo mezi nimi prodrat na dobrou startovní pozici. Hned po startovním výstřelu se závod svižně rozjel. Nejprve se jelo asi kilometr dlouhé zaváděcí kolečko po vesnici. Jel jsem se na čele závodu, což byla výhoda, protože pořadatel na nás nachystal hned po startu průjezd starou stodolou, zakončený efektním skokem. Po opětovném průjezdu startem následovalo další, tentokrát asi 11 km dlouhé kolo. Na čele závodu se utvořila skupinka asi dvanácti jezdců, kteří se za vzájemné spolupráce hnali kupředu. Držel jsem se mezi nimi a snažil se šetřit síly. Po dvou kolech na nás čekal zase průjezd stodolou a vzápětí nájezd do třetího okruhu, pro změnu na druhou stranu okolních lesů. Tento okruh měřil cca 15 km a většinou se jelo po zpevněných a lesních cestách zpestřených pěknými sjezdy. Na jednom z těchto sjezdů jsem se ovšem nečekaně zabořil do nenápadné bažiny, přepadnul přes řidítka a k bohužel poškodil zadní kolo. Bohužel jsem byl donucen závod vzdát a kolo nést na rameni 7 km do cíle. Ostatní závodníci pokračovali do posledního okruhu v dalších koutech tamních lesů. Po dojezdu nejrychlejších závodníků do cíle se trošku začalo kazit počasí a nakonec nás neminula ani bouřka s malou přeháňkou. Ovšem hned, jak se znova ukázalo sluníčko, přišla na řadu bohatá tombola a vyhlášení výsledků, kdy byli ti nejlepší odměněni věcnými cenami. Na závěr je potřeba ocenit atraktivní tah pořadatele směřovat závodníky na častý průjezd startem, čímž závod získal skvělou atmosféru, kdy se bavili jak diváci, tak i závodníci. Trať byla rovněž vyznačena výborně, kdy se nedalo zabloudit ani v  nejvyšší rychlosti. Nezbývá tedy než konstatovat, že to byla velmi vydařená akce, zvoucí k návratu i příští rok. Jiří Cenek