Aktuality

Nominováni jsou: Michal Prokop, Zdeněk Štybar, Tereza Huříková, Lada Kozlíková, Alois Kaňkovský, Petr Lazar, Jarmila Machačová, Denis Špička, Jana Horáková, Romana Labounková, Jiří Bohm, Jiří Hrdlička, Jana Oplocká, Markéta Tobolíková, Michaela Matoušková, Kateřina Přibylová, Lukáš Richter, Ladislav Dvořák, Eva Vojancová, Martin Šiler, Jakub Mašek, Kamil Bartůněk, Simona Fendrychová, Petr Bartůněk, Jiří Bouška, Jiří Ježek, Michal Stark, Luboš  Jirka a Marcel Pipek. Několikeré pokusy o vyhlášení krále domácího pelotonu zde byly již v letech mezi světovými válkami, nenašly však mezi cyklisty přílišnou odezvu, těm totiž stačil každoročně vyhlašovaný žebříček silničářů. A ti přece nemohli připustit, aby se s nimi rovnali vyznavači dráhy či sálových disciplín. A tak skutečný král se zrodil až v roce 1965, kdy v rámci popularizace cyklistického sportu u nás přišli s myšlenkou volby krále svazoví funkcionáři a cyklističtí novináři. Hned poprvé to bylo drama, Pavel Doležel vybojoval stříbro na Závodě Míru, bratři Pospíšilové světové zlato v kolové, volba si vyžádala celkem tři kola, aby nakonec první jmenovaný těsně vyhrál a nasadil si královskou korunu. Popularita krále vzrostla v době, kdy nad vyhlášením převzal patronát deník Československý sport. Publicita krále tehdy zastínila i vyhlášení fotbalistů nebo hokejistů. Však také bylo co vyhlašovat, rok co rok se mohla československá cyklistika pochlubit tituly Mistrů světa. Dominantními postavami na trůnu byli bratři Pospíšilové, královská koruna jim patřila osmkrát, Jánovi Svoradovi šestkrát, třikrát pak Antonu Tkáčovi a Radomíru Šimůnkovi, dvakrát Dalerovi, Fišerovi, Vymazalovi a Buráňovi. Z uplynulých 41 královských ročníků si nejvíce prvenství odnášeli shodně po třinácti silničáři a dráhaři, devětkrát se radovala kolová a šestkrát cyklokros. více na stránkách ČSC