Aktuality

 Na prezentaci se především díky nádhernému počasí dostavil úctyhodný počet předem nepřihlášených závodníků. Přesto se netvořily typické kolony a pořadatelé ustáli nápor se ctí. Výsledný počet účastníků neznám, ale nakonec se rozdávala čísla bez rozdílu barvy, označující délku trasy.  Pro Elitu se kromě počasí stala lákadlem účasti i pěkná finanční odměna. Pro mě osobně bylo opravdu srdeční záležitostí stát bok po boku, rám po rámu vedle Spěšňáka, Mária, Eberláka, Horáčka a dalších. Sice mi to vzalo veškeré naděje na bednu, ale neměnil bych….Start závodu probíhal stylem 2 km dojetí na regulérní ostrý start na náměstí v Mýtě. Cesta byla široká a bezpečná i po ostrém startu a dávala možnost získat dobrou pozici pro vjezd do terénu. Takový systém bych uvítal i na jiných závodech, kde není vyčleněna kategorie Elita. Po takovém pololetmém startu nasadilo sedm nejrychlejších borců opravdu pekelné tempo. Všechno marné, tohle se jednoduše uviset nedalo. Zařadil jsem se tedy poslušně do stíhací skupinky o zhruba stejné síle a šlapal jako o život. Hlavně si nenechat ujet start, pak už to bude pohoda. Bohužel naše skupina byla plná závodníků krátké, 45km tratě, kteří poměrně záhy po startu začali taktizovat, měnit tempo a o spolupráci nebo střídání na špici nemohla být řeč.Celkově výborně připravená a označená trať vedla bohužel občas po nepříjemných, kameny vysypaných cestách. Přesně tenhle povrch nemám rád a přiznávám – neumím ho jezdit, mám z něj strach. V 50 km rychlosti kola doslova tančí po povrchu a pokud jedete za někým, tak jen přemýšlíte, jestli vaše zadní kolo dělá tytéž prostocviky. K mojí smůle právě když jsem o tom tak ve sjezdu dumal na asi 20. km, borec přede mnou asi přehlédl překážku z nahrnutého kamení a na poslední chvíli hamstnul na brzdy a postavil kolo napříč. Vyhnout se nebylo kam, zabrzdit nebyl čas, vznést se nebylo jak…. Zavřel jsem oči, posunul těžiště dozadu a sevřel čelisti svoje i svých XTR brzd. Nic naplat, byl jsem v něm a další borec zezadu ve mně. V první chvíli jsem měl strach, že budu muset vzdát, ale kolo přežilo jen s přeraženými bovdeny a mně ty odřeniny časem zašije příroda.Zbytek trasy až ke konci krátké trati jsem jel raději rychle do kopce a opatrně a hlavně sám z kopce. Po rozdělení obou tras mě čekal nejtěžší výšlap závodu. Samotného mě překvapilo, jak lehce a bez problémů jsem ho vyjel. Spolu se dvěma veterány nebyl nakonec vůbec problém dojet nikým neohrožován až k cíli. Škoda jen absence nějakých cedulí označujících vzdálenost do cíle. Nevozím žádné budíky a bylo pro mě docela překvapením, když se vetroši jako na povel zvedli ze sedel a vyspurtovali do zatáčky. Než mi došlo o co jde, byla šance na spurt v tahu. I tak si výsledného 10. místa v absolutním pořadí a hlavně jen 10 minut ztráty na Milana Spěšného můžu docela považovat.Po dojetí na všechny účastníky čekala rýže s masem a pití dle vlastního výběru. Dát si napěněné a hlavně studené pivko na slunku a navíc hned po dojetí udělalo své. Velmi dobře vybavený areál nabízel krom placeného parkoviště, sprch a záchodů také servisní stánek Authoru. Bohužel jsem přišel opět pozdě, tudíž mě čeká dost nemilá výměna přeražených bovdenů. Vyhlášení a tombola proběhly rychle a přesně na čas. Finanční prémii za 1. místo si odnesl Milan Spěšný po tvrdém boji s Markem Nebesářem. Výsledky dlouhé trati jsou k dispozici ZDE>>.Ačkoli jsem se opět šeredně rozsekal, prodřel si nový dres a nedosáhl na bednu, měl jsem po závodě pocit dobře odvedené práce a především příjemně stráveného dne. Pořadatelům za to všechna čest.Jindra Volnýfoto: Aarcha.cz