Česká verze English version
Cykloserver.cz

Aktuality

BESKYD TOUR silnice – 181 tropických km

25.7.2007 12:08

Beskyd Tour je pro mě oblíbeným maratonem a inovovaná trasa mi sedí. Tedy hlavně loni, kdy jsem zázračně uvisel až pod Pustevny a díky chladu zajel naprosto fantasticky. I letos jsem přijel závodit a atakovat čas 6 hod. Bohužel jako plno dalších jsem se jaksi „uvařil“ a totálně odešel už na Soláni ...

Bookmark and Share

V pátek 20.7. se prezentuji u Ráztoky, kde je 30°C a leje ze mě úplně nehorázně. Fasuji startovní tašku s čipem, obalem na lékárničku a dvěma doplňky od Penca. Večer se vůbec neochlazuje a já si říkám, zda mám ten zadní blatník ze sedlovky sundat, ale nakonec jsem tak líný, že s ním odjedu celý závod. Třeba bude lejt … Do dresu si připravím jednu Kávěnku a jináč nic. Přece nepojedu ve vedru ověšený jako vánoční stromeček! Spím docela dobře a v 7:50 hod vyrážím do 12 km vzdáleného Frenštátu na start. Náměstí se pomalu plní cca 400 cyklisty. Já se stavím v sámošce a koupím pití - 1l Kofolu, kterou naplním bidony, dám si loupák a pak rohlík s kuřecí šunkou. Do dresu hodím ještě sojovou tyčku, vyfotím pár záběrů a pak už jen čekám na výstřel. Úvodních pár metrů se jede za Tatrou Karla Lopraise. Já jsem někde ke konci balíku a to se mi šeredně vymstilo. Nečekal jsem, že při sjíždění budu tak „na kaši“. Uřícen dorážím spolu s dalšími cyklisty do hlavního balíku, který sviští neskutečnou rychlostí. Všechny krátké brdky se jedou „na pilu“ víceméně ze sedla. Je to děsné. Ještě že nemám tepák … Průměr 37 km/h po 20 km!!! Tohle není možné vydržet! Párkrát už se propadám a za chvíli stejně definitivně opouštím čelní grupu. V kopci v Hukvaldech je 1. osvěžovací stanice, kde stejně nikdo nestaví. Pak následují další a další brdky + sjezdy. Ve Štramberku je prudké delší stoupání, za ním se formuje skupinka, kde jedu i já. V klesání do Frenštátu jím (páč jsem to zatím jaksi nestíhal) a grupa mi frnkla. Ale co, do Frenštátu to je kousek. V poklidu projíždím městem a mířím pod Pustevny. Průměr 34,1 km/h jasně dokazuje, že čelo musí jet neskutečně. Hned za kulaťákem se kolem mě přeřítí borec z Vokolku a jeho převod cca 53/16 a rychlost 30 km/h mě jasně upozorňuje na to, že mé tempo není zrovna vysoké :) Zkusím se ho 100 m držet, ale vzdám to. Jen si jeď! Na občerstvovačce se nacpu melounem, do dresu hodím koláče, nechám si dolít 1l ionťáku, vypiju kelímek a už jedu nahoru. Pomalu sním marmeládový koláč, zapiju ho a u Ráztoky shodím „pilu“ a šmrdlám 39/21 až nahoru. Leje ze mě úplně neskutečně a rychlost skomírá někde mezi 14 a 17 km/h. Nahoře dojíždím borce z původní grupy. No vida, aspoň v kopci jsem je říznul :) Spustím se dolů z Pusteven a čekám, kolik lidí mě zase předjede. Nakonec poměrně dost, páč jsem vlétl na hrbol a přepadl mi řetez z velkého převodníku a nešel nasadit zpět i přes několik pokusů. Musel jsem zastavit a to byla strašná ztráta. Pod Soláň si jedu sám. Je poledne, slunce praží a já mám asi 91 km za sebou. Pomalu se drápu na vrchol druhého velkého stoupání. Sjíždím známé z Pusteven a ještě je stíhám vyfotit. Snažím se jim zvednout náladu hláškou - „na pilu a špurtujem“. Nějak se to ale neujalo :) Poznává mě i Slovák Tahotný, se kterým jsem jel před 3 lety Krále Šumavy. V té době měl ještě Meridu a vím, o koho se jedná. Jak pěkné shledání! Šnečím tempem přejíždíme Soláň a já spadávám jako první ze skupiny do Velkých Karlovic. Mí parťáci se kolem mihli neskutečně rychle, takže je zase sjíždím až pod Kasárna … Nicméně jim evidentně seklo, páč ve třech jedou takřka po rovině stejně jako já sám, a to ještě jím a piju. Je hezké pozorovat, jak se na Kasárna všichni trápí. Jet na skvostných silničkách deset a leckdy i míň! Já to ženu 11 km/h a musím si pomáhat ze sedla. Najde si i pár zoufalců, kteří „šněrují“ silnici. Dorážím na 2. HP na Kasárna úplně přehřátý a na přilbu si vylévám kelímek vody. Nechávám si dolít 1l ionťáku, zbaštím co se mi zlíbí. Sjezd do Makova jedu v háku za „Trekařem“, dolejšek už táhnu a sjíždím jednoho cyklistu! Ve sjezdu, neuvěřitelné! Kopec na Bumbálku je v protivětru a mně už seklo, takže jedu 15-17 km/h a stejně za sebou táhnu 2 kolegy. Spolubojovníci ze Soláně už nás nedojeli, takže Kasárna je oddělala asi trošku víc než mě :) Na horizontu kopce přebírá iniciativu „Trekař“ a já sotva vlaju, někdy i pár metrů za ním. Třetího jsme již ztratili, takže střídáme jen ve dvou v táhlém klesání k Šanci. Průměr citelně spadl a v protivětru to ani z kopce vůbec nejede. Sotva točím nohama a když mám jít na špici, tak bych se radši neviděl. Na posledním bufáči se ochlazuji a jím meloun. Výběr docela široký, jenže nic, co lze vzít do kapsy. Tyčky, gely, … prostě nic z toho. Stojím o chvíli déle než můj kolega a i přes to, že jede pomalu a asi na mě čeká, tak ho nedojíždím. Z bidonu na sebe liju vodu a jakékoliv stoupání lámu ze sedla a vůbec to nejede. Pohled na vysolené kraťasy je děsný. Navíc se ozvývá bolest palců, hlavně ten pravý už je KO. U Šance se na chvíli zastavím a snažím se dát do kupy – Kávěnkama :) Vyfotím 3 panoramata a nutno dodat, že je tu fakt nádherně. Znechucen ukrajuji další km okolo přehrady a psychicky se připravuji na zabiják jménem Smrček … Vypadá to, že nakonec budu bojovat o čas 6:30 h! Taková mizérie, a to jsme měli průměr 37 km/h!!! Teď je z toho 28 :) Najíždím do Smrčku, lámu to ze sedla na 39/21 či 39/24 a jedu tak 12-15 km/h. Děsné. Loni jsem tu říznul ještě pár borců a dneska se tu plížím a jsem rád, že neslezu … Liju do sebe (i na sebe) vodu a cítím, že ani špičkové kalhoty a drahé sedlo nezachrání otlaky zadku. Člověk se zničí vlastním potem. Konečně spadávám dolů a za chvíli přede mě vjede traktor s vlekem … Brzdím a pomalu ho objíždím po uzounké hrbaté silničce. Najíždím na silnici k Čeladné - teď už jen 10 km! V každém brdku shazuji na malou placku a jednu nepěknou stojku jedu 12 km/h. Před sebou vidím chlápka s Trekem a 2,5 km před cílem ho předjíždím šestnáctkou a říkám, že bychom tu měli jet 25. "A proč nejedeš 25?", odvětí mi. Jak trefné. Hold lóni jsem měl pod 5:50 a dnes o 40 min víc a jsem totál grogy. Poslední kopeček k Ráztoce zvládám asi 18 km/h. Po sundání čipu dostávám plechovku nealko piva a jdu na gábl – špagety s omáčkou a sýrem. Stále ze mě leje a nechce se mi nic dělat. Nechám si natočit čistou vodu do bidonu, páč teplé pivo fakt nechcu. Mám chuť na zmrzku, a tak jedu do Frenštátu. Jenže všude je zavřeno, takže se vracím pomalu zpátky. Do kopce to vůbec nejede a jsem snad víc oddělanej než po Ironmanovi. Mezitím dojíždí do cíle další jezdci, některým seklo asi fest! Cyklisté nadávají na vedro a říkají, že Král je ještě v pohodě! Ve stanu Radegastu pokecám se známými. Vyhlašování tomboly je jakási „šou“, ze které si odnáším alespoň volný dres. Za tu námahu bych chtěl spíš výlet na Island do chladu …  Kdo se chce zase brzy pořádně zničit, tak může vyrazit na bajkové Beskydy 28. 7. Více na www.beskydbike.cz Honza Herda

Diskusní fórum pro: "BESKYD TOUR silnice – 181 tropických km"

Názor Autor Datum a čas
RE: BESKYD TOUR siln... Michael Hulva 1. 8. 2007, 15:56

Související články

Žádné související články

Reklama

Pro nejlevnější
cestovní pojištění online
Vám doporučujeme
navštívit ePojisteni.cz.


Chytré
držáky mobilů na kolo
Quad Lock a FINN zakoupíte
v eshopu Kabelmanie.cz.


Sjednejte si cestovní pojištění u profesionálů.



Tipy pro Vás

Kolo pro život
 
Phone Maps - Svět doslova na dlani
 
nic
 
nic2
 
FOR BIKES 2014 - veletrh cyklistiky Praha
 
SHOCart liga - seriál MTBO závodů pro veřejnost
 
Galaxy série 2013
 
Locus - nejlepší mobilní aplikace s mapami SHOCart

Vyhrajte s námi

Brýle Uvex Sportstyle 215 (green/green)

Sponzor soutěže:


Více zde

Archiv soutěží

Partneři

SHOCart - outdoorové mapy všeho druhu Acepac - bikepacking equipment Česká Mountainbiková Asociace Rychlebské stezky Cyklisté vítáni - síť certifikovaných zařízení pro cyklisty

Najdi tip na výlet

v turistické oblasti
podle průchozího místa
podle typu aktivity

Kalendář

Novinky z knihovny

Reklama





Copyright 2007 Cykloserver.cz | | Tel.: (+420) 731 136 014

Design by OVX.cz