Česká verze English version
Cykloserver.cz

Aktuality

Malevil 2005 - Velká očekávání se naplnila

18.5.2005 14:28

Je 13.5.2005 a my odjíždíme do Jablonného v Podještědí na ranč Malevil. O závodě který se zde jede letos už po 6 jsem toho hodně slyšel. Podle různých článků i z doslechu vyplývalo, že je to jeden elitních českých maratonů mezi něž patří podle mého názoru ještě Šela maraton, Král Šumavy, Toulovcovy maštale, Drásal apod. A to nejen zázemím, ale hlavně tratí.

Bookmark and Share

Moje očekávání byla tedy vysoká a hodně jsem se těšil. Bohužel jsme do centra dění přijeli až v pozdních večerních hodinách a tak jsme přišli o spoustu bodů odpoledního programu. Ale i tak mě hned od začátku tenhle podnik zařazený do prestižní VELO série a zároveň do seriálu Kolo pro život nadchnul. Už jen rozloha ranče a jeho zázemí, neuvěřitelně rychlá prezence a v neposlední řadě dobré jídlo v místní restauraci, mě dále utvrzovali v tom, že tenhle závod mají organizátoři opravdu pevně v rukou a že to bude OPRAVDU NĚCO. Mým velkým problémem ale byla zapomenutá helma, která mi doma visela v předsíni na věšáku. Bez helmy pochopitelně nemůžu a ani nechci nastoupit na start a tak jsem se snažil rychle sehnat náhradu. Ale shánějte helmu v 11 hodin v noci. Ráno moudřejší večera. U startu, který je plánován na sobotní osmou hodinu na náměstí v Jablonném, bude určitě řada stánků a tak si nějakou koupím. Teď už jen najít zamluvený penzion a rychle ulehnout.  Po snídani vyrážíme směr ranč s úmyslem zakoupit novou přilbu. Jelikož je ale start v Jablonném, tady na ranči v sedm hodin žádný stánek ještě nefunguje a já jen doufám, že u startu to bude jiné. Bohužel. Na náměstí, mimo servisního stanu, žádný stánek není, kamenný krámek Paklisportu je zavřený a mě zbývá jediná možnost. Vypůjčit si helmu od některého z přihlížejících. Nedaří se a start se kvapem blíží. Vracím se tedy ještě jednou k obchodu firmy Paklisport a doslova žadoním o zapůjčení nebo prodej jakékoliv helmy. Nakonec se nade mnou slitovala jedna maminka a posílá mne za svým synem který mi půjčuje svou. Na dálku ještě jednou děkuju. Není to žádny super model ale v tu chvíli je zlatá. Nechtěl bych přijít o tak dlouho očekávaný závod kvůli vlastní blbosti. Mezitím už všichni odstartovali, takže prostorem startu projíždím s asi dvouminutovým zpožděním. Nijak zvlášť mi to nevadí a sám pro sebe si říkám, že tenhle závod si užiju se vším všudy a nenechám se pozdním startem nijak rozhodit. Po úvodním, asi 3km dlouhém, úseku vedoucím po silnici zatáčíme do terénu a mě se jede strašně dobře. Dojíždím první opozdilce a na louce se na chvíli přidávám k hloučku, který hledá podle mého jehlu v kupce sena. Jedna z bikerek ztratila kontaktní čočku! Dlouho jsem se nezdržel prostě proto, že jsem nevěřil v možný úspěch hledání. Pokračuji dál a docela si to dávám. Až si chvilkama říkám, jestli jsem to nenapálil moc. Jede se mi ale strašně dobře a předjíždím jednoho závodníka za druhým. Přijde mi úžasné sledovat jak tihle lidé jedou opravdu jen pro radost. Jedou naprostou pohodu, baví se mezi sebou a sálá z nich radost z pohybu, kola a sounáležitosti s ostatními se stejným "postižením". Všímám si i krásné přírody okolo a tak vítám skvěle provedené značení trati, které upozorňuje na změnu směru včas a přesně a mě tak vrací zpět na trať. Zabloudit se prostě nedalo. Stejně tak chválím vybavené občerstvovací stanice, kde si každý vybere. Jediné, co jsem neviděl, byly energetické gely, ale na druhou stranu každý dostal jeden u prezence společně s hezkým tričkem a ostatními materiály. Jediné co mi nevyhovovalo, a nebyl jsem sám, bylo umístění občerstvovaček, vesměs před nějakým kopcem. Jíst banán, či horalku ve stoupání do kopce není nejlepší a viděl jsem dokonce kolegu, který si v polovině kopce lehce „uplivl“. Jelikož se závod jel z části i na německém území, bylo zajímavé pozorovat jemné rozdíly. Nejmarkantněji na mě zapůsobil rozdíl ve kvalitě komunikace přímo na turistickém hraničním přechodu, kterým jsme projížděli. Na českém území silnice ve velmi špatném stavu se přesně na čáře proměnila v udržovanou asfaltku. Dalším poměrně zajímavým momentem byl rozdíl ve vybavenosti stanic na českém a německém území. Nevím jestli to byl jen dojem, ale zdálo se mi, jako by na německé straně bylo prostě jen to nejnutnější, kdežto u nás jakoby se české hospodyňky chtěli předvést. Nabízely, kromě banánů, pomerančů, tatranek a müsli tyčinek, také výborné slané tyčky, koláčky a buchty. Trať byla členitá a nepostrádala jak dlouhé výjezdy (někdy i pěší výšlapy), tak rychlé ale i technické sjezdy. Skvěle jsem si užíval například technický sjezd na německém území, který byl plný seskoků přes kořeny nebo kameny a stejně tak sjezd, který vedl asi korytem potoka. Celkem jsme navštívili cca 5 vrcholů Lužických hor z nichž nejvyšší byl Hvozd, kde byla také vrchařská prémie. Ta ale mě, bojujícího v tu chvíli někde ve třetí třetině startovního pole, nemusela vůbec zajímat... Její vítěz už byl dávno znám. I tak mě ale potěšili lidé na vrcholu povzbuzující bez vyjímky každého projíždějícího bikera. Osobně jsem uvítal, že poslední velký kopec byl cca na 83 km a po něm už trať vedla sice členitým, ale velké kopce již postrádajícím, terénem. Přeci jen síly už ubývaly a cedulku s nápisem CÍL 5km jsem viděl opravdu rád. Ještě obkroužit ranč Malevil a lehkým stoupáním se dostat do prostoru cíle. Malý spurt s jedním kolegou, se kterým jsme jeli podstatnou část celé trasy, ukončil tuhle nádhernou pouť Lužickými horami. Konečně jsem se také dočkal zajímavého doprovodného programu, který jsem například na loňském maratonu Manitou v Chrudimi tolik postrádal. Obstarávali jej borci na U-rampě a trampolíně a velmi zajímavý rozhovor s absolventy cesty kolem světa na kolech (pozn. red. Lucie a Michal). Také krámků s cyklistickým zbožím tu bylo teď už požehnaně a někteří měli velmi výhodné ceny. Nechyběla ani možnost nechat si kolo opravit či seřídit v servisním stanu Parktool a samozřejmě mytí kol. S mytím sebe sama to bylo horší, protože jediné sprchy, které jsme našli byly sice hezké, ale postrádali jednu maličkost. Netekla v nich voda a tak jsme se myli pouze u společného umyvadla, které potřebám zrovna dvakrát nevyhovovalo. Je pravda že jsme přijeli cca 2 hodiny po těch nejlepších, ale i my bychom si určitě zasloužili důstojné místo k umytí. Po jídle (konečně jsem na razil na závod, kde byly v nabídce těstoviny) jsem očekával tombolu, která byla od sponzorů opravdu nabitá, ale bohužel jsme museli vyrazit domů. Zase jsme tedy přišli o určitě zajímavý program. Obzvlášť jsem se těšil na sestříhané videozáběry z právě proběhlého ročníku. Škoda, mohl to být skvělý bikový víkend. Pořadatelé dělali pro to, aby se návštěvníci celou dobu bavili, dělali maximum. Takhle to byl "jen" skvělý závod, který splnil všechna má očekávání a do elitní skupiny českých maratonů určitě patří. VŠEM DOPORUČUJI!!! Na stránkách závodu (www.paklisport.cz) najdete rozsáhlou fotogalerii, videogalerii (wmv) a kompletní výsledky (60km, 100km). Štěpán Kubín

Diskusní fórum pro: "Malevil 2005 - Velká očekávání se naplnila"

Názor Autor Datum a čas
V diskuzi zatím není vložen žádný příspěvek.

Související články

Žádné související články

Související publikace

Fotogalerie

Žádné fotogalerie

Odkazy

Reklama

Chytré
držáky mobilů na kolo
Quad Lock a FINN zakoupíte
v eshopu Kabelmanie.cz.




Tipy pro Vás

Phone Maps - Svět doslova na dlani
 
SHOCart liga - seriál MTBO závodů pro veřejnost
 
Locus - nejlepší mobilní aplikace s mapami SHOCart
 
FOR BIKES 2014 - veletrh cyklistiky Praha
 
Galaxy série 2013
 
Kolo pro život

Vyhrajte s námi

Partneři

SHOCart - outdoorové mapy všeho druhu Acepac - bikepacking equipment Česká Mountainbiková Asociace Rychlebské stezky Cyklisté vítáni - síť certifikovaných zařízení pro cyklisty

Najdi tip na výlet

v turistické oblasti
podle průchozího místa
podle typu aktivity

Kalendář

Novinky z knihovny

Reklama





Copyright 2007 Cykloserver.cz | | Tel.: (+420) 731 136 014

Design by OVX.cz


Reklama: Praktické láhve na pití botanela ze zdravotně nezávadného plastu