Česká verze English version
Cykloserver.cz

Aktuality

Loudání 2014 - díl 1., startovní euforie

12.6.2014 16:53

Před časem jsme tady avizovali, že na extrémní MTB závod Loudání českou krajinou jsme nasadili zelenáče. Ten zelenáč jménem Tonda Liebel utrhl fantastický třetí flek a tady je první část jeho reportu:

Bookmark and Share

Přišel den D 4.6. a večer V. Po půl roce natěšeného čekání stojím před Slánským zimákem jako prvňáček 1. září před školou. Začíná Loudání – nejznámější ultravýlet s kolem. Čeká mě 618 km s převýšením 18 530 m po trase, která je vedena často po turistických značkách, po kterých kráčel naposledy člověk, když ty značky maloval. 

 

Ale pěkně od začátku. Loudání pro mě bylo téměř životní výzvou. V září jsem se od doktorů dozvěděl, že nebudu už nikdy sportovat a hádali se, kolik měsíců života budu mít před sebou. Nervíky nějak ohrožovaly míchu a já ještě v listopadu se přihlašoval na Loudání z traumatologie. Potřeboval jsem nějakou motivaci k životu. Kolo je můj životní styl a Loudání můj sen, tak výběr byl jednoduchý. V prosinci se nejhorší scénáře změnily na méně špatné a mohl jsem začít s rehabilitací.


Ze začátku to vypadalo dost beznadějně, pohyb na kole nebyl myslitelný až do února, jelikož mi každé šlápnutí způsobilo bolest a já spadnul. Zatím jsem tedy hltal kilometry na lehotrojkolce, plaval a cvičil jako o život. V březnu jsem začal jezdit po rovině a v dubnu vyjel první kopec za barákem. V květnu jsem se rozjížděl v mírných kopcích a těsně před loudáním jsem si dal ve třech dnech 650 kilometrů po asfaltu, abych připravil na Loudání zadek a třísla. Zároveň jsem si již nabalil kolo stejně jako na Loudání, abych vychytal vhodné připevnění.


Ve středu 4.6. jsem tedy vyrazil z Valmezu po obědě vlakem do Kladna a na kole s igelitkou přes řidítka vyjel do Slaného. Po pěti kilometrech jsem projel bouřkou a tím byla příprava na Loudání kompletní. Začaly mi krásné čtyři dny života. Atmosféra mě pohltila od začátku do konce. Všichni byli neuvěřitelně vstřícní, zkušených jsem se ptal na poslední rady a všichni mně ochotně radili. Společně jsme ladili nastavení GPS, probírali způsob nabalení bagáže. Ještě pět minut před startem mě upozornil kolega, že nemám GPS na provázku. Hned první noc jsem mu na dálku dvakrát děkoval, že jsem ji nemusel v poli hledat, jelikož jsem ji v pádu vykopnul.


V 20:00 jsme dostali mapové podklady a gps logger, který v průběhu závodu zaznamenával naši polohu. Pasivní sportovní zážitek byl tak dopřán i rodinným příslušníkům, kamarádům, kolegům v práci. Ti pak tři dny mluvili na počítači na červený čtvereček na hrubém mapovém podkladu: co stojíš, jeď! Zatímco my jsme se téměř marně snažili  vynést kolo na zříceninu, případně oživovali přehazovačku plnou trávy. Mapových podkladů bylo 32 stran. Zhruba jsem je prohlédl, zvedl se mi tep a šel jsem si zacvičit jógu, aby se záda nekřivila. 

 

Čas začal ubíhat náhle rychleji. Začal jsem si systematicky balit věci. Zvolil jsem lehký styl. Místo spacáku a karimatky jsem si přibalil víc oblečení, že bych pro případný bivak přespal nabalený v outdoorové plátěně. Tři hoďky jdou tak v pohodě přežít, mám to vyzkoušené. Ale spíš jsem počítal kvůli zádům s penzionkem. Jen pro orientaci, ne kvůli reklamě (kéž by mi chtěly firmy zaplatit :), uvádím i značky vybavení, které jsem montoval na kolo. Když jsem hledal informace před Loudáním, byl jsem vděčný za každý názor na to, co si vzít s sebou. Na rám jsem umístnil Garmina 20, nastaveného po 150 metrech záznamu, na mapy na řidítka hodil Autopilota a brašny byly Everbike. Camelback mám starý a značka nešla přečíst. Vše jsem pořídil dle informací z internetu. Během Loudání se všechny věci osvědčily a byl jsem nadmíru překvapený, jaké karamboly přežily. Očičkem jsem omrkl ještě další nabalená kola - každý závodník má jinou strategii. Moc se mi líbilo kolo Martina Víta se dvěmi štanglemi. Viz foto.

Kolo se dvěma štanglemi


22:00 očekávám vlažný start ve svitu čelovek. Ovšem prvních 15 až 20 vlčáků začne udávat přísné tempo. Skupinka se drží pohromadě, a tak se Martin Vít pokusí několikrát nastoupit. Nechávám se strhnout a držím se. Ujeto 6 km, 612 km do cíle. Průměrná rychlost asi 30 km/h. Čekal jsem, že to nebude normální, ale až tak? Najíždíme do terénu a přichází další překvápko. Má čelovka Petzl, tolik ceněná turisty, je pro Loudání zcela nedostačující a diodová svítilna na řidítkách to taky nevytrhne. Než se oči přizpůsobí, vjede přední kolo na poli do brázdy. Válím se, vyplivuju řepku a mám vykloubený malíček. Týden to bude bolet, ale jet s tím půjde. Mám ještě devět prstů. Fakt dobrý začátek. Jsem absolutní zelenáč. Vždyť tu jsem proto, abych si dokázal, že to ujedu, a ne abych se znova zničil. Musím se hodit do klidu.


Stejně doženu čelní skupinku, ve čtyřech se střídáme a ženeme se zamračenou nocí. Mapové podklady si vyměňujeme během jízdy. Žádné prostoje, vyndat list, hodit do kapsy dresu a zvýšit tempo. Asfaltky se průběžně střídají s průjezdy krásným terénem. Něco takového jedu poprvé v životě a jen koulím očima do tmy. Díky bolavému malíčku občas ztrácím, ale na asfaltě vždy skupinku dojedu. Po půlnoci přichází první vychytávka letošního Loudání, 2 brody přes Ohři. První je 100 metrový přechod koruny jezu. Pokud uklouznu vpravo, jdu pod jez do vývařiště, nalevo mě čeká pouze metrová hloubka před jezem. Opatrně bruslíme po kluzkých betonech. Voda je překvapivě teplá. Na břehu, kam se přijíždí, už svítí čelovky další skupiny, která nás pronásleduje. Po 100 metrech přicházíme na štěrkovou plážičku a tentokrát je brod do půl stehen a v proudu. Musíme navíc trefit ideální lajnu, jinak vlk v cykloplíně by byl zaručen. Než se nám podaří dostat na břeh, druhá skupina nás dohání a jen nás na břehu asi 15. Organizátoři jako supi čekají, kdo na kamenitém dnu uklouzne a nedobrovolně se vykoupe. Nakonec ale i díky radám těchto přihlížejících se daří v pohodě všem přebrodit.

Příprava na brod


Za brodem Martin Vít se Štěpánem Stránským a Robertem Dobrým opět trhají pole a já s nimi se ženu na druhý CHP na zřícenině Klapý. Výjezd je krásný. Při malé rychlosti do kopce se mi jede krásně. Dostatečně vidím a jízda v noci je romantika. Někdo urve patku. Teda žádná závist. Ze tmy se vyloupne brána zříceniny. Na Klapém se snažím do sebe nasoukat rohlík, ovšem prvních pět vlčáků se hned vrhá do sjezdu. Jelikož mé osvětlení je slabé, kašlu na rohlík a vrhám se za nimi. Slepě důvěřuji, že jsou znalci místního kraje. Myslím, že někde tady skončila má startovní euforie. Mám mapu, GPS na záznam trasy, vlastní hlavu, tak kam se sakra ženu?

Euforie na Klapém


Po 3 km jízdy z kopce zjišťujeme, že jsme sice na červené turistické značce, jen v jiném směru. Navíc jsem si totálně obalil kolo bahnem. Cesta zpět nebo se vrátit po cestě okolo celého Klapého a znovu ho vystoupat po nebahnité cestě? S Martinem jedeme na okolo, někteří se vracejí polem. Dle mezičasů na CHP ztrácíme touhle srandou asi 45 minut. Poetický měsíc se schovává za lyrické mraky. To jsem zvědav, co nás ještě čeká.


Dál jedu s Martinem Vítem. Cesta ubíhá, Martin mi předává cenné zkušenosti z 1 000 mil. Jeho tempo tak akorát stíhám. Je fyzicky neuvěřitelně našláplý, ale hlavně je v pohodě i psychicky. Na králi Šumavy skončil teď dvanáctý. V cíli mu to někteří budou mít za zlé, že je moc dobrý. Martin je v klidu, umí jezdit a má kolo rád. Základní předpoklady pro to, aby Loudání člověk mohl dokončit. Nakonec se Štěpánem proměnili letošní ročník v nervydrásající bitvu. Nebudu ovšem přebíhat.

Kolo obalené kufrovacím bahnem a na obzoru Hrádek Oltářík


Noc svižně ukrajuje hodiny k ránu. Hlava se hodila do "loudacího" režimu. Občas vylezeme na nějakou sopku, jako bonus tam bývá i hrad. Je to pohádkové. Začíná drobně pršet. Pro tělo je to spíše osvěžení, nepříjemné je to pro kolo na kamenech, které více kloužou. Třetí CHP Hrádek - Oltářík je v závěru s drobnou lezeckou vložkou. S mými zády jsem si to fakt užil. Rozhled na noční českou kotlinu ale stál za to. Na noční jízdě jsou krásné překvapené výrazy srn a zajíců okolo cesty. Naštěstí nemají tendenci s námi závodit nebo plést se do výpletů. Stále se držím Martina a postupně stahujeme Loudaly, kteří pod zříceninou Klapý nebyli líní se podívat do mapy. Okolo čtvrté ranní na mě přichází krize a nechávám Martina odjet, abych se neutahal.


Pokračování příště...

 

Tonda Liebel 

Diskusní fórum pro: "Loudání 2014 - díl 1., startovní euforie"

Názor Autor Datum a čas
RE: Loudání 2014 - d... Milan 16. 6. 2014, 14:54
RE: Loudání 2014 - d... tpx 16. 6. 2014, 13:24
RE: Loudání 2014 - d... Honza v. 16. 6. 2014, 12:42
RE: Loudání 2014 - d... Michal Žádník 16. 6. 2014, 08:24
RE: Loudání 2014 - d... Répal 15. 6. 2014, 21:12
RE: Loudání 2014 - d... Honza 13. 6. 2014, 10:01

Fotogalerie

Žádné fotogalerie

Reklama

automobiloveDILY24.cz



Tipy pro Vás

Galaxy série
 
SHOCart liga - seriál MTBO závodů pro veřejnost
 
Kolo pro život
 
Phone Maps - Svět doslova na dlani
 
FOR BIKES - veletrh cyklistiky Praha

Vyhrajte s námi

Partneři

SHOCart - outdoorové mapy všeho druhu Acepac - bikepacking equipment Česká Mountainbiková Asociace Rychlebské stezky Cyklisté vítáni - síť certifikovaných zařízení pro cyklisty

Najdi tip na výlet

v turistické oblasti
podle průchozího místa
podle typu aktivity

Kalendář

Novinky z knihovny

Reklama





Copyright 2007 Cykloserver.cz | | Tel.: (+420) 731 136 014

Design by OVX.cz


Reklama: Praktické láhve na pití botanela ze zdravotně nezávadného plastu