Její celková délka tak nyní dosahuje 80 kilometrů. Slavnostní otevření cyklostezky spojené s oslavou Dne Země se uskuteční sice až 24. dubna, cyklisté si ji však mohou bez omezení projet už nyní, protože práce na ní byly právě ukončeny.
Výstavba cyklostezky začala již před několika lety. Zpočátku vznikaly pouze lokální úseky budované obcemi a mikroregiony. Postupně jich přibylo a od nynějška jsou propojeny.
„Ve Zlínském kraji už téměř na celé trase převládá asfaltový povrch, takže je stezka vhodná pro in-line bruslaře a navíc maximálně bezpečná – položená zcela mimo motorovou dopravu. Pouze u Kvasic, Bělova a Pahrbku u Napajedel musí cyklisté překonat kratší úsek po málo frekventované silnici, tyto úseky však budou převedeny na cyklostezku v nejbližších letech,“ uvedl Jiří Durďák, projektový manažer Sdružení obcí pro rozvoj Baťova kanálu a vodní cesty na řece Moravě.
Na území Jihomoravského kraje, které začíná mezi Uherským Ostrohem a Veselím nad Moravou, je zatím stezka více vedena po místních komunikacích, které však díky menšímu provozu cyklisty vesměs neomezují. Cyklostezka u Baťova kanálu je podle Durďáka ideální pro dálkové cyklisty, rodiny s dětmi, in-line bruslaře, seniory a tělesně postižené, kteří ocení takřka absolutní rovinu a přehledný terén. „Bezpečnost cyklostezky výrazně zvyšuje skutečnost, že křížení většiny silnic a železničních tratí je řešeno mimoúrovňově,“ dodal Durďák.
Stezka pro milovníky cyklistiky nabízí také ideální spojení plavby s cykloturistikou. Návštěvníci si například mohou na kole vyrazit na delší výlet jedním směrem a zpět se svézt výletní lodí, která je přizpůsobena pro přepravu kol. Rýsuje se také možnost nalodit se i s kolem na hausbót a kombinovat plavbu s vyjížďkami nejen podél Baťova kanálu, ale i do okolí. Díky napojení stezky na další cykloturistické trasy se dá vyjíždět i do Chřibů, Hostýnských vrchů či Bílých Karpat.
„Ty nabízejí i náročnější terény a zajímavé cíle – například zámek Buchlovice, hrad Buchlov, Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži, Velehrad, Archeoskanzen Modrá, sklepy v Mařaticích, Polešovicích či Petrově-Plžích, skanzen ve Strážnici nebo Uherské Hradiště. Navíc na stezku navazuje i síť oblíbených Moravských vinařských stezek. Při tom všem mohou cyklisté využívat již existující nabídku dalších služeb na březích – hospůdek a sociálních zařízení v přístavištích,“ doplnila ředitelka Centrály cestovního ruchu Východní Moravy Dana Daňová.
Zda-li na Slovácku přibude díky nově vzniklé cestě pro kolaře turistů, lze zatím jen hádat. „Chytřejší budeme na konci sezony,“ konstatovala vedoucí Městského informačního centra v Uherském Hradišti Markéta Macháčková.
Irena Trojková, Slovácký deník
foto: batacanal.cz, archiv CS
