Aktuality

Prostě jsme museli ráno dorazit do vsi se dvěma názvy …. pardon Olomoucká padesátka startuje až o půl třetí!, takže jsme dorazili v čtyřčlenném týmu z Valašska až po obědě do Bělkovic-Lašťan. Vesnice závodem opravdu žije a organizátoři situaci zvládají. Od rána tu probíhá i nějaký běžecký závod, dětské závody a k dispozici je koupaliště. Ale rozplavat se nejdeme - start jsme maximálně podcenili. Přišli jsme sice 45 minut předem, ale i tak stojíme někde v polovině téměř tisícičlenného pelotonu. Tušíme, že bude těžké se propracovat kupředu, ale je to ještě horší. První dva kilometry se sotva suneme po úzké šotolinové cestě a v prvním výjezdu, který jde jet v poho na prostřední pilu, někteří i tlačí. Snažíme se být trpěliví. Razím cestu občas i kopřivami. Drží se mě Milan a snaží se využívat proraženého koridoru. První sjezdík přibržďuji. Kdyby aspoň byly výhledy.  Cestou ke Šternberku vyjíždíme do polí, kde lze přehlédnout většinu Hané v závislosti na množství oblaků z prachu. Tento závod patří k těm rychlejším, takže cesta opravdu odsýpá. Nad Šternberkem vyjíždíme na tankodrom a čekají nás mírné a dlouhé sjezdy po lesních cestách. I po jehličí jedeme k padesátce. Výjezd k Domašovu a opět velmi krásné a rychlé pasáže. Třicet kilometrů za sebou máme jako nic. Přebrodíme potok a hle! občerstvení. S Milanem zastavíme a doslova přes nás se přežene třicítka bikerů. Tak do sedel a znovu kupředu. Po občerstvovačce pravda přichází stojka, ale místní kopce nejsou nic dramatického a únavného, takže se vcelku v pohodě předjíždí. Předjíždění jsme si díky startovní pozici v Olomouci opravdu užili. Z rychlého průběhu závodu si pamatuji již jen, že jsme krátce stoupali na Radíkov a na krásný brod těsně před cílem. V cíli se Milan vlezl do stovky, já sedm míst za něho. Výsledkový servis poskytuje www.kolopro.cz. Po průjezdu cílem se vracíme kousek zpět a jdeme povzbuzovat k brodu. Atmosféra obstojně stoupá, burcujeme víc a víc, a tak se bikeři víc a víc osmělují do průjezdů potoka a já si můžu nafotit nejeden pádíček. Týmový kolega Mira se před okem fotoaparátu stydí natolik, že se schová v hustém zeleném křoví. Prostor cíle je na tisíc lidí v rámci možností dobře připraven. Navíc se velmi rychle plní, jelikož rozdíly na takovéto bikerské časovce jsou minimální a všichni dojíždí těsně za sebou. Minuta v cíli občas dělá i deset až patnáct míst. Takový defekt na trati znamenal sto až dvě stě míst. Smekám poklonu před rychlostí výdeje jídla pro tolik lidí. Akorát mytí kol trochu vázlo, ale na které velké akci ne, že? Hodně pomohlo, že „nás“ fotbalisti nechali sedět na hřišti, které při vyhlášení bylo obstojně zaplněno. Tady bych vypíchl perličku z tomboly, kdy se dlouho losoval šek v hodnotě 3 000 vočí do Penziónu GEIŠA. Hodně závodníků si sebou vzalo partnerky. Nakonec výherce seděl vedle nás a dle výrazu jeho ženy si asi ho nakonec stejně asi užije nějaký jeho kámoš. Olomoucká padesátka se mi náramně líbila. Je to pohodový, dobře zorganizovaný podnik, jemuž snad pokaždé vyjde ideální počasí (i když někteří našli přeháňku, mě naštěstí minula). Krásná, i když na můj vkus velmi rychlá trasa. A nakonec není nic lepšího než si užít takovou akci v partě, což se nám dneska náramně vyvedlo. Tonda Liebeldalší info + výsledky: www.kolopro.cz