Často jsme nevěděli, kde jsme byli
Okruh začínáme v Novém Městě na Moravě a zpočátku jde vše jako po másle. Přes Harusák míříme na Zelenou horu a pak do centra Žďárských vrchů k Devíti skalám. Teplota ale velmi brzy stoupá přes 30 stupňů a po obědě je již jasné, že to nebude zadarmo. Horko nás první pod Devíti skalami zažene do rybníku, kam bych normálně vlezl pouze po pohrůžkou násilí. Kdyby teda hrozil silnější jedinec. Jako by horko nestačilo, začne se blížit bouřka a my operativně měníme pořadí kopců. Jedeme dle toho, jak nás žene mezera mezi mraky.
Noc na Zubštejně
Po Karlštejně a Dráteničkách míříme na Buchtův kopec, potom k místu, kde střelili posledního místního vlka a nakonec končíme téměř za tmy na Zubštejně. Po celém dnu nás bouřka dohnala na hradě. Schovali jsme se ve sklepení a zažili úžasnou noc. Hela zde prokazuje velké psychické kvality. Zapomněla spacák, takže přespí v hradním sklepení zabalená do záclony a pláštěnky. Já jsem měl krátké zatmění rozumu, když jsem si vylezl v bouřce na největší bod hradu s přáním vyfotit si blesk. Vyvinul jsem pak při návratu neuvěřitelnou rychlost, když mi došla genialita této myšlenky, že tam stojím jako hromosvod.
Ranní Zubštejn
Druhý den zahajujeme sjezdem od zříceniny k přehradě Vír. Ráno nabízí poetickou inverzní podívanou, když v údolí Svratky se stále válí mraky. Než ale sjedeme k Víru, oblačnost se rozpouští. U hráze začíná poctivý kopec. Červená na Karasín nám ukazála, že i 300 výškových metrů dokáže potrápit. Po Karasínu pokračujeme k úžasnému kostelíku Vítochov. Zde už nás opět začíná trápit horko a k tomu dochází pití.
Cesta na Karasín
Další cestu k Pernštejnu volíme natolik nešťastně, že se úplně vyndáme. Míjíme Bystřici nad Pernštejnem a v žádné vesnici není otevřená hospoda ani obchod, takže až na Pernštejn na velblouda. Na Pernštejně konečně obědváme a jedeme k Svratce se ukrýt před 35 stupni. Když vidím mraky, jedu sám pro auto a je jasné, že na Vysočinu se vrátíme ještě jednou. Autem domů odjíždíme přesně s prvním kapkou a bleskem.
Vítochov
Druhý výlet začínám z Bystrého ve směru Nedvězí a Svojanov. Odtud si vychutnáváme zážitky s neaktuálními listy v mapě v oblasti Horního lesa a Kopanin. Viděli jsme toho opravdu hodně. Naštěstí celá Vysočina je krajinově velmi vděčná. Nejvíce překvapila cesta okolo přehrady Vír. A úžasný byl nocleh na Luckém vrchu před chatou. Chata má příjemnou čundráckou atmosféru a hospoda večer zcela vyhovovala našim požadavkům. Dokonce jsme se tady mohli osprchovat.
Noc pod Luckým vrchem
VKVys je volbou vrcholů a krajiny určena pro nejširší spektrum cyklistů. V prvním ročníku pokořilo vrchařskou korunu Vysočiny 38 cyklistů.
Cesta ze Svojanova
Pár postřehů z dalších dvou vrchařských korun příště...
Tonda Liebel
