Stádo bikerů mělo být do akce vpuštěno v 10:00. Na řadu však přišla nejprve akademická čtvrthodinka, což není nikdy na závadu. Ladím formu očumováním soupeřů a dloubáním v nose, když tu z amplionů zaslechnu nemilou zprávu. Druhá část dlouhé trati vedená v jihozápadní oblastí Chřibů byla na poslední chvíli jakousi hlavou zelenou (zřejmě zkaženou) či úřednickou pomazanou nemilosrdně „skrečována“. Pořadatelé se zachovali kreativně a poslali nás, co jsme chtěli v lese blbnout co nejdýl, na krátkou trať. Ale zato dvakrát. A tomu už říkám rozčarování.
Předstartovní kulturu zajistilo obvyklé vystoupení mažoretek a neobvyklý herecký sólo kousek Vlasty Šikové, která se jím zřejmě tak motivovala, že při samotném závodě nenašla na krátké trati pokořitelku. Peloton vyslalo do boje netradičně zahoukání sanitky. No proč ne, že!Vyrážíme známým směrem na Buchlovice, tzn. přes kopec, který neprodám. Samozřejmě hned při pekelném stoupání na čertóv hrádok Buchlov je mi to spočteno. Pod hradem mohutně povzbuzuje skupina mých osobních fanoušků v čele s maminkou, a to vás nakopne k nadlidským výkonům, že? Takže se valím dál.
Vzhůru na Brdo. Nejdřív po červené, pak po zelené, ale hlavně po supr vynikajících pěšinkách, celý les si chrochtá, jak se to každému líbí. Pod samotné Brdo se vyšplháme po šotolince, závěrečná stojka na zvětralém kamenném výchozu mě na chvilku sesadí z kola. Není potupné slézt, ale znova nenasednout, takže po pár metrech už opět drtím písek pod kolama a jsem nahoře. Je krásně, rozhledna obsypaná turisty nám všem fandí. Ale jen se tady mihneme, úzkou stezkou mezi kameny se spouštím zase dolů, k první občerstvovačce. Nějak nemám hlad. Spíš abych neurazila, pojím, popiju, jedu…
A zase pěšinka na pasece, pak v lese, hup na šotolinu. Tady to sviští, však taky pár stovek metrů a míjím havarovaného závodníka. Je zasypán chumlem ošetřujících, krev se z něho řine. Když se ujistím, že mě není třeba (asi bych spíš omdlela než nějak výrazně pomohla), pokračuju svistem dolů, teda trochu víc uvědoměle. Kousek asfaltu je třeba zkousnout při průjezdu Salaší. Odtud opět po zelené, po červené (spíš nahoru) zase pod ten čértov hrádok, kde by nám za druhou občerstvovačkou kravský zvonec odbimbnul druhé kolo, kdyby tam nějaký měli… Nejdřív si ale zastavím na kelímek a salám. Zatímco si baštím, převalí se kolem Pavel Žák, salám ho nezajímá, poněvadž už má obě kola za sebou a hrne to do cíle. A já ještě to jedno …
Musím přiznat, že druhé kolo nebolelo, uteklo to raz dva. Tím nechci říct, že mi není líto té druhé části trati, mé obavy z traumatu druhého kola se ale nenaplnily. Proto opakuji – skutečně pěkná trať!! Zvesela přijíždím podruhé k bufetu pod hradem. Už to tady balí, přece jen opět téměř uzavírám startovní pole, a tak moc nezdržuju, kopnu iontrundu a mířím na cíl. Než jsem projela pod nafukovacím obloukem, bylo potřeba zdolat propustek pod hlavním silničním tahem, přehoupnout se přes kopec k Dlouhé Řece a dokličkovat opět po dokonalých lesním pěšinkách. Jsou tři hodiny odpoledne, na tachometru natočených 63 km. Jsem v cíli!Slastně se dopotácím mezi ostatní spoluúčastníky, zábava je v plném proudu. Spokojeně spočinu nad pivem a gulášem, pokukuju po probíhající módní přehlídce sportovního oblečení a v duchu se soustředím na vyhlašování. Vypadá to, že jsem uhájila pěkné druhé místo, i když jen podle mých propočtů, vysledky dlouhé trati bohužel nikde nevisí.
A je to tu! Při vyhlášení vítězů na krátké trati bedlivě sleduju, jak se na bednu vítězů leze. Konečně přichází na řadu kategorie A. A jak se dozvídáme, v cíli máme bohužel zatím pouze jednu závodnici. Ohohoó! Takže na mě zase zapomněli! Zatr..! Musím se připomenout, mávám před nosem startovním číslem a vysvětluju, že piju v cíli už druhé pivo. Přibíhá i třetí bajkerka. Organizační tým žhaví telefony na CML a bere nás na milost. Takže na ten druhý vítězný stupínek mě nakonec přece jen vzali…Juváč se mi prostě líbí. Co někdo nazve pořadatelským nezdarem, já nazývám neformální pohodou. Ze všech těch zmatků byla ve výsledku docela sranda, a o tu nám přece jde ve sportu především!
Zuzka Šlapalová
PS: Málem bych zapoměla, vyhrála jsem v tombole! Já to na Smraďavce prostě miluju!!
