Česká verze English version
Cykloserver.cz

Aktuality

Arizona Trail Race, 11. díl: Pokažené pérování a pomoc od místních

18.11.2020 07:28

Sedám na kolo a vyjíždím. Vidlice se při záběru ve stoje zanoří, ale už nevynoří. Co je? Slézám a zkouším s ní lomcovat. Nic. Zůstává zamáčklá. No snad mi z ní neušel vzduch?

Bookmark and Share

Highway v horách

 

Jdu se optat za Evanem zda nemá vysokotlakou pumpu na vidlice. Nemá. Hmm, tak to zkusím dohustit svojí. Je s hadičkou s volitelným autoventilkem a doma jsem to zkoušel. Nouzové dofouknutí doma fungovalo do 100 psi. Bohužel ne v Arizoně. Namísto dofouknutí mi při odšroubování ventilku ušla většina vzduchu. No to snad ne. Takhle to přece neskončí!  Jdu znovu dovnitř a hledám toho druhého jezdce. Ani ten však vhodnou pumpu nemá. Přísedící hosté mě posílají do přístaviště, že tam snad mají kompresor. S úplně prázdnou vidlí, která naráží kov na kov sjíždím k lodím, ale nikdo tam není. Vycházející rybáři mi navíc vysvětlují, že přístav je prázdný a stejně by tam kompresor neměli.

 

Vracím se. Evan mi jde pomoc. Znovu nasazuji svoji pumpu. Evan drží řídítka s předním kolem ve vzduchu, aby vidlici odlehčil. Zuřivě pumpuju. Opět vzduch ušel. Tak znovu. A znovu. Snad až po desátém pokusu se mi podaří hadičku ohnout,aby trochu zadržela unikající vzduch a pak odšroubovat. Projíždím kolem a opatrně testuji velmi měkké pérování. Nějaký tlak ve vidlici je, ale tak poloviční než by být měl.

 

Zjišťuji, že vidlice se nevracela, protože nohy byly ulepené od koly, která občas při otevírání bidonu vypěnila. Tlak byl asi  pořádku a já to vlastně zmršil úplně zbytečně. Teď už je to více rozhýbané a vidlice se vrací i při daleko nižším tlaku, který je v ní nyní. Pěkně jsem to domrvil a můžu si za to sám.


Přichází paní Uklízivá a nedůvěřivě se ptá, co tam jako už půlhodiny vyvádíme. Vysvětluji ji situaci a ironicky se ptám, zda je expert na vidlice a co by nám jako poradila. Ona na to v klidu odpovídá, že expert není, ale pokud by byla v mojí situaci, tak by jistě zkusila obchod s nářadím, který je 26 km po silnici Jack Corner Higway. Koukám do mapy na mobilu. A pak koukám i na ní. To by šlo, je to po trase. Ona mi fakt poradila! A do kolika mají otevřeno? Prý asi do osmi. Je půl sedmé, nejvyšší čas vyrazit na časovku.


Se zamknutu vidlicí a zelehnutý na řídítkách v mírném protivětru šlapu ze všech sil. Potřebuji jet v průměru aspoň 18 km/h, abych to stihnul. Zkraje to vypadá dobře, ale pak se silnice zvedá do mírného kopce a to je jiná. Ve stoje držím sotva 15 km/h, ale naštěstí se to po dalších 20 minutách zlomí a zase frčím rychleji.

Za hodinu vidím po pravé ruce parkoviště s kamiony a za ním bar a obchod s nápisem Hardware. Odbočuji. Jenže obchod je zamčený byť do osmi zbývá půl hodiny. Zoufalý jdu do baru. Tam místní vidláci v odraných riflích s laclem a klobouky na hlavě. Celý bar ztichnul a všichni koukají na zaprášeného a evidentně zmateného mimozemšťana v přilbě, s imitací tetování přes celé ruce,  v dresu s lebkami na ramenou a vypálenými tejpy na kolenou. „Ty jsi hráč ragby?“ Ptá se chlap s dýmkou a ostatní se dávají do smíchu. Uvědomuji si, že tetování mají v tom šeru za pravé. „Nene, já jsem cyklistický závodník z Evropy a nutně potřebuji pomoc.“ Blekotám. Pak lámaně vysvětluji, že mi ušel vzduch z „frontfork“ a potřebuji „high pressure pump“.  Opět ticho. Tak znovu důrazně opakuji, že potřebuji help. Zvedá se brýlatý kolohnát a že prý má takovou „pump in this truck“. Ostatní ho uznale okukují a já už za ním cupitám na parkoviště.


Vezmi to kolo k mému trucku. Velí on. Hrabe se v kabině a po pár minutách vítězně vytahuje kompresor. Že prý stál pár babek, ale už ho prý jednou vyzkoušel a nafoukl s ním truck. OK, tak to by nejspíš šlo. Připojujeme ho k vidlici a do autozásuvky. "Jaký tam chceš tlak? Velký, 100 PSI." Udělá to něco jako „FRFRFR“  a vidlice mi v ruce vyskočí do maximálního vynoření. To je super. Díky, to stačí. Jenže při odpojování hadice kompresoru to udělalo „sssssssss“ a vidle byla zase měkká.

 

Tak znovu a znovu a znovu. Až se mi podařilo hadici z ventilu doslova vyrvat a vidle byla pod tlakem. Jenže ten je naopak až moc velký, byla tvrdá jako kámen. Takže opatrně upustit a konečně jsem jakžtakž spokojen. Truckerovi moc děkuji ptám se jestli bych si ho nemohl vyfotit jako svého zachránce. Chlap na to ať doma v Evropě vyřídím, že je nejlepší v celé Arizoně.

Trucker s kompresorem


Vyrážím dál, dohánět časovou ztrátu. Po 4 km překvapeně dojíždím k Tonto Basin Marketplace. Je to takové menší lokální OBI. Před obchodem parkují tři závodníci. Paul je mezi nimi a já se seznamuji ještě s nerozlučnou a sympatickou dvojicí Rick Laniello a Adrian Van Der Riet. Líčím jim co se mi stalo a říkám, že přes veškerou snahu mám vidlici moc přefouklou. Už se však bojím s tím něco dalšího podnikat, takže mé již tak dost rozvibrované ruce dostanou nejspíše v dalších dnech pořádnou dávku kostitřasu. A stal se malý zázrak. Rick má malou vysokotlakou pumpu s manometrem na foukání vidlice!


Mezitím vychází ven prodavač a že za minutu zavírá. Ještě ne! Potřebuji silikonový olej. Máte ho? Pán zvedne obočí, jako že to jsem si měl rozmyslet dříve, ale v klidu mě vede k správnému regálu, kde je olejů několik druhů. Já bych Ti doporučil tento. Ukazuje na megavelký sprej. To je moc velký. Tak tenhle, ten má taky dobrý poměr výkon cena. Ale já potřebuji něco malinkatého a hlavně lehkého. Opět zvednuté obočí. „Víš co? Až si vybereš, tak přijď ke kase.“ Mudruju další 3 minuty a pak beru, ten co mi vybral napodruhé, čert vem velikost, láce je láce a stejně menší balení nemají.


U kasy říkám, že potřebuji ještě nějaký hadr na čištění. Nestačil by papírový? Po odkývání mi z megakluba odvine 10 m a já se s díky loučím. Venku nejprve nastříkám olej na nohy vidle a vyčistím je. Pak oddělám těsnění, vrazím tam párátko a důkladně vystříkám i vnitřní prostory ve vidlici pod těsněním. A ejhle, ono to začíná zase pěkně hladce pružit. Pak si půjčuji Rickovu pumpu a s jeho pomocí a odborným posouzením nastavíme tlak tak aby byl tak akorát, tedy „good enough“. Péruje to jen o fous hůř než na startu. Navrch dostávám dva roztékající se nanuky od přežraného Paula, který jich koupil celou krabici a teď odjíždí. Sedám si na asfalt opřený o pohaslou výkladní skříň a chladím se. Štěstí je krásná wjec…

Takže se už nemám na co vymlouvat. Ztratil jsem opravami celkem tři hodiny. Je před devátou, tma navzdory spoustě hvězd. Vyrážím zase dál. Po 10 km a 150 výškových m dostihuji Paula. Volá pravidelně manželce a teď je zrovna ten správný čas, kdy uspala děti. Já tedy té svojí a svým kamarádům alespoň vyťukám informativní whatsapp zprávu za jízdy. Paul se mě drží dalších 5 km, ale za odbočkou u Jakes Corner (restaurace a obchod) na lesní prašnou silnici už ztrácím jeho světla z dohledu.

Následuje výjezd do 1000 m n.m. a znovu přejíždíme dálnici. A další vysilující stoupání po šutrovité cestě a následně stezce. Lízu jsem stáhnul z 8 na 2 míle, ale už melu z posledního. Výška je přes 1200 m n.m. a často tlačím. Kolem půlnoci hledám místo na spaní. Ale protože tu není nikde rovina a já si potrpím na hezký výhled, tak mi to trvá skoro další  hodinu. Konečně jsem našel vedle cesty nějaký hrbek s podivným objektem na vrcholu. A on to byl pozůstatek po větrné elektrárně a prázdný bazének asi pro dobytek. Kolem bazénku je písková rovinka a mohu se za ním skrýt před silným větrem. Pěkný flek.

Kolo dávám do bazénku, lehám si hlavou k němu, abych se chránil před větrem. Pojím nějakou tortillu a poslední zbytky sušeného ovoce od High Jake ranche. Hvězdné nebe nade mnou a spokojenost ve mně. Ujel jsem 176 km, nastoupal přes 3000 metrů a to navzdory ukrutnému vedru a spoustě zdržení a problémů s vidlicí. Lízu nechám před sebou a slíznu si jí k snídani, která mě čeká zítra za kopcem v Payson. To by šlo, takhle nějak jezdí Margl.

 

Kompletní fotogalerie »

 

...pokračování příště....

 

Pavel "Margl" Macháček

Diskusní fórum pro: "Arizona Trail Race, 11. díl: Pokažené pérování a pomoc od místních"

Názor Autor Datum a čas
RE: Arizona Trail Ra... Paw 18. 11. 2020, 21:05

Fotogalerie

Žádné fotogalerie

Reklama

Pojištění kola v rámci pojištění domácnosti u Top-Pojištění.cz.

automobiloveDILY24.cz



Tipy pro Vás

Galaxy série
 
SHOCart liga - seriál MTBO závodů pro veřejnost
 
Kolo pro život
 
Phone Maps - Svět doslova na dlani
 
FOR BIKES - veletrh cyklistiky Praha

Vyhrajte s námi

Partneři

SHOCart - outdoorové mapy všeho druhu Acepac - bikepacking equipment Česká Mountainbiková Asociace Rychlebské stezky Cyklisté vítáni - síť certifikovaných zařízení pro cyklisty

Najdi tip na výlet

v turistické oblasti
podle průchozího místa
podle typu aktivity

Kalendář

Novinky z knihovny

Reklama





Copyright 2007 Cykloserver.cz | | Tel.: (+420) 731 136 014

Design by OVX.cz


Reklama: Praktické láhve na pití botanela ze zdravotně nezávadného plastu