Závodní den pro mě začíná vydatnou snídaní a pak se nesmí opomenout svačinka, protože při startu v poledne ještě stačí vyhládnout. Tuto poučku jsem však řádně neuposlechl, jak se dozvíte dále. Rozhodl jsem se, že do Trutnova pojedu ze Staré Paky vlakem. Přítelkyně mě vybavila třemi namazanými chleby, pobral jsem nějaké tyčky a vodu do bidonů a vydal jsem se ještě za studeného dopoledne na nádraží. Po příjezdu vlaku jsem odevzdal kolo do úschovny během přepravy, zaplatil 78 Kč, a při každém zastavení jsem kontroloval, zda-li mi někdo nevyndává kolo.
Na nádraží v Trutnově jsem si na mapě našel kudy k ZŠ Rudolfa Frimla, kde je umístěno zázemí s prezentací. Po vyzvednutí čísla jsem se vydal na kopec nad školu pozorovat dětské závody. Koukal jsem, jaké mají někteří špunti krásný kola a na 24 palcích kotoučové brzdy. Ale všichni funěli do kopce na jílovitým podkladu stejně. Snědl jsem chleby připravené od přítelkyně, ale nějak jsem se nedojedl či co. Jak se pomaloučku blížilo sobotní poledne, nechal jsem u kamarádů v autě baglík s nepotřebnostma a vydal se "rozjet". Krátce jsem si prohlédl město a šupajdil jsem na Krakonošovo náměstí, kde byl slavnostní start. Nejdříve si pořadatelé pro nás přichystali mažoretky z Centra volného času Trutnov, pak zaskákal Pepa Dresslerů a nakonec promluvil pán starosta - pozval všechny na Dny vína do stanu na náměstí. Na kostele zvonili poledne a my jsme se vydali na dva 25 km okruhy.
Vzal jsem za to hned od začátku, a i když jsem startoval z poslední vlny, brzy jsem předjížděl první ženu, pozdější vítězku Báru Radovou. Na konci prvního kola jsem zjistil, že mi čip nepípá na průjezdních kobercích, ale že sklouznul a drnká o dráty, tudíž jsem zastavil a rychle jsem to opravil, aby to aspoň nedrnkalo do drátů. Od letoška se totiž měří chipama vimperské grupy SportSoft, které se připevňují páskama přímo na vidlici.
Po vyřešení této nepříjemnosti jsem snědl gel a místo toho, aby přišlo oživení, nohy už nechtěly jet. A všichni ti, které jsem pracně předjel si mě dávali, nevydržel jsem v žádný skupince. Dala si mě druhá žena Petra Kottová, pak třetí Petra Tlamková z místního klubu LOKO Trutnov a na závěr i čtvrtá Pavlína Černá z MTB TEAM PŘÍCHOVICE, u kterých jsem měl v autě schovaný báglík s proprietama k závodu nepotřebnými.
Nakonec mě i příchovičáci vzali domů, za což jim moc děkuji, protože sice hlaďák z trati jsem rozehnal ovocnými knedlíky a zbytky z občerstvovaček, co nabízeli v cíli, ale nohy ještě stále byly ve stávce. A abych splnil reportérskou povinnost, z vyhlášení výsledků vím jak dojeli muži: první Jan Hruška, druhý Martin Zlámalík, třetí Ivan Rybařík. Když jsem přijel, byli už umytí, setkali jsme se jen při vyjídání zbytků z občerstvovaček, kde jsem teprv zjistil, co tam měli za dobroty: housky se šunkou a sýrem zabalené do pytlíku na cestu, tyčky, banán...
Fotogalerii naleznete ZDE >>
Hynek Matějec, foto autor a Tomáš Mastik
