V poledne nastal očekávaný svátek silničářů, a sice 5 zvlněných okruhů po 11,5 km. Pro letošek nám přibylo několik děr a hlavně fičel dost protivný SZ vítr, který nahrával „terezínům“. Já od sebe moc nečekal a otázkou bylo jen to, zda mi to ujede v kole prvním nebo až dál. Kdo byl na čele, jsem tudíž fakt neregistroval a na úvod jsem si to tak prásknul, abych zůstal v balíku, že jsem pozoroval jen zadní plášť jedoucí před mým předním.
Teprve před kostkami v Hřebči jsem se dostal někam do první třicítky, abych se hned zase vycedil dozadu. Ještě jsem tak nějak přežil druhou rundu, ale na dalších kostkách jsem už chytnul díru a nahoře jsme to hold nesjeli. Po 36 minutách bylo tedy rozhodnuto, balík asi 45 lidí odjel pokračovat i nadále průměrem 39 km/h a my zůstali v druhé grupě. Za námi bylo samozřejmě ještě hezkých pár skupinek, neb akceptovat tempo borců z Kolokrámu, Alltrainingu apod. všichni neumí.
Postupně jsme se nějak srovnali a točili se na špici, abychom si ulehčili trápení do cíle. Na větru to bylo skutečně kruté a dobře, že se jelo jenom pět kol. Postupně jsme dojížděli různé odpadlíky z prvního či druhého balíku a někdy se „prošitcům“ převody skoro nedostávaly. Jo po zimě bolí každý brdek… V posledním kole jsme si v rámci možností na konci zrychlili, spurt se opravdu nekonal. V mém podání rozhodně ne, měl jsem toho tak akorát a byl rád, že jsem si neudělal větší ostudu.
V cíli jsem byl po necelých 93 minutách, což znamenalo průměr takřka 37 km/h a padesáté místo. To jen abyste si udělali obrázek, jak to chodí na UACu. Dobrou zprávou je, že se nám balík zvětšuje, takže i pokud nepatříte mezi rakeťáky, je s kým jet. Jen hold nesmíte mít těžkou hlavu z toho, že v cíli se už vesele baví desítky borců o tom, jak si dneska zaspurtovali padesátkou… Tak třebas na prvního máje na Slapech! Za kilo startovného, no to přece musíte přijet!
Jan Herda
