Loudání českou krajinou nám na Cykloserveru zevrubně popsal již Pavel Macháček. Závod ovšem není jen o jedné (hodně dlouhé) trati. Každý závodník zde zažije unikátní životní příběh. Tentokrát se vrátíme na trať v zážitcích autora závodu a zároveň vítěze letošního ročníku, Milana Silného.
Po přejetí Šumavy a odpárání soupeřů z Oblíbené trojky jsem se po třech dnech jízdy po turistických značkách a šumavských cyklostezskách probojoval kousek za Nepomuk a přenocoval v penzionu Pohoda. Tak pojďme to společně dotáhnout do cíle. Do Slaného zbývá jen slabých 150 km cykloloudání.
Po dvou a půl dnech šlapání jsem se dostal do poloviny trasy a přenocoval v prázdném skihotelu Strážný. Třetí den jsem do toho hrábnul, přejel Šumavu, popasoval se s Oblíbenou trojkou a dostal se do malého trháku. Tak pojďme na to.
Po první noci a dnu jsem ujel přes 200 km a prokousal se do Rudého pekla, náročného chodníku na červené turistické značce vedoucí podél Orlické přehrady. Bohužel jsem se nacházel teprve uprostřed Pekla, a ta náročnější část mě teprve čekala. A potom ještě kousek překrásné Šumavy. Tak pojďme na to.
Na začátku extrémního nonstop závodu Loudání českou krajinou jsme během první noci po startu ze Slaného projeli Českým krasem, vystoupali přes Brdský hřeben, přejeli technické pasáže naučné stezky Svatojánské proudy a časně ráno jsem se ohlásil z hráze Slapské přehrady na 7.místě. Čekal mě patrně nejnáročnější den mé cyklistické kariéry…
Šlapat skoro 24 hodin, zažít svítání v údolí Kocáby, přejet skály kolem Svatojánských proudů, projet většinu Šumavy za jeden den, prodírat se houštinami kolem Vltavské kaskády, čtyři dny v sedle s minimem spánku a po 650 km vše završit spurtem do Slaného. To je taková divná, ale fakt nezapomenutelná dovolená.
6.6.2012 ve 22:00 hodin startuje ve Slaném již pátý ročník Loudání českou krajinou. Jedná se o jeden z nejextrémnějších bikerských závodů svého druhu v celé Evropě.
Kdo tedy vyhrál?Osm hodin přede mnou projela cílem na osmém až desátém místě tříčlenná skupinka ve složení Patrik Rosecký, Robert Kantor. K nim se posledních kilometrech přidal Lukáš Egon Kozák. Patrik s Robertem jeli celou dobu spolu jako stroje, 20 hodin jízdy, 4 hodiny spánku.
Blížím se k vesnici Žižkovo pole. Tady se psala historie. Ve vojenském ležení zde 11. října 1424 zemřel husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova. Při průjezdu vesnicí si mě lidé tak nějak zvláštně prohlížejí. Proč?
Ranní probuzení je hodně chladné a smutné. Jakže to zpívá Božský Kája? „Tak sbohem brácho, tak se měj, měl jsem tě ze všech kluků nejraděj...“ Ráno si s Pepém podáváme ruce na rozloučenou a přejeme si hodně štěstí na trase. Od teď už pojedeme každý sám. Já vyrážím ve čtyři hodiny ráno a pokusím se dojet nějaké závodníky přede mnou. Pepé vyrazí až v osm hodin a pokusí se na trase dojet co nejdále.
Cykloatlas on-line
| Výlety
| Aktuality
| Kalendář
| Knihovna
| Bazar
| Zájezdy
| Spolupráce
| Reklama
| Kontaktujte nás
| RSS kanál
| Mapa serveru
Copyright 2007 - 2024 Cykloserver.cz
|